Rychlý propad ze stavu „vzorový premiant“ do stavu „beznadějný případ“ nastal již v případě zmíněného Maďarska. Ještě v roce 1999 bylo považováno za vzorově transformovanou ekonomiku. Česká republika se tehdy potácela v bankovní krizi, Slovensko nikdo nebral vážně – ale Maďaři úspěšně snižovali úroveň státního dluhu (ze zhruba 80 % HDP na necelých 50 %), úspěšně lákali zahraniční investory a zemi se všeobecně dařilo.

Pak nastal rychlý zlom. Stačilo pár populistických vlád a na Maďarsko si celý finanční svět ukazuje prstem se slovy „takhle se to nedělá“. Pád z výsluní do propasti zažily i pobaltské státy a Island. V jejich případě byl důvod propadu zcela odlišný: nezvládnutá měnová politika.

Islandská centrální banka se snažila proti inflaci bojovat vysokými úrokovými sazbami. Tím ovšem jen nalákala více peněz do ekonomiky. Pak přišla globální krize a islandský finanční systém pukl jako přefouknutý balónek.

Něco podobného se stalo pobaltským zemím. V jejich případě ještě zhoršila situaci úporná snaha držet pevný měnový kurs navázaný na euro. Nemožnost oslabení měny v situaci extrémní nerovnováhy měla destruktivní vliv.

Pád z výsluní postihl i některé za vzor dávané ekonomiky eurozóny. V Irsku a ve Španělsku mělo zavedení eura za následek měnový šok v podobě obrovského růstu úvěrů. Zejména v sektoru nemovitostí. Český výtvarník David Černý znázornil ve svém skvělém díle Entropa Španělsko jako železobetonovou poušť s míchačkou na betonovou směs. To však po puknutí úvěrové bubliny přestává platit. Španělská stavební výroba poklesla o 30 %, průmyslová výroba o plnou třetinu oproti maximu z roku 2007. Španělsko rovněž čelí nefalšované bankovní krizi.

Slunce zachází i nad slovinskou ekonomikou, která přijala euro teprve začátkem roku 2007. Za relativně krátkou dobu stačila v této zemi nakynout masivní nerovnováha. Euro se ukazuje být příliš tvrdou měnou, kterou si Slovinsko nemůže dovolit. Tamní ekonomika poklesla ve druhém čtvrtletí 2009 meziročně o 9,3 %, což již snese srovnání s Pobaltím. Slovinsko bude muset tvrdě snižovat mzdy, aby vyrovnalo ztrátu konkurenceschop­nosti způsobenou eurem. Jinak časopis The Economist zanedlouho uveřejní článek s titulem „Argentina na Jadranu“. Argentina, mimochodem, je dalším z mnoha bývalých premiantů.

Stačí tedy pár let špatné rozpočtové či měnové politiky a onehdy vzorová ekonomika jde ke dnu. Pro malé otevřené ekonomiky to platí dvojnásobně.

Autor je ředitel strategie Partners.

Psáno pro Hospodářské noviny.

Foto: Profimedia.cz