Index PX pražské burzy minulý týden posílil o 0,7 %. Akcie ČEZ sice ztrácely, jejich pokles ale vyvažovaly vyšší ceny bankovních titulů. Vývoj na českém trhu tak kopíroval dění v zahraničí. Americké akcie si měřeno indexem S&P 500 v době protichůdně působících makro- i mikroekonomických zpráv dokonce polepšily o procento a půl. Počátek nového týdne ale zatím vypadá, alespoň v případě českých akcií, nejasně.

Zprávy z minulého týdne byly přitom znovu rozporuplné. Zatímco důvěra amerických spotřebitelů poklesla, průmyslová produkce v USA naopak stoupla. Čtvrtletní výsledky amerických firem jsou lepší, než se čekalo, u Bank of America ale přinesly určité zklamání.

Jeden z komentářů agentury Bloomberg přitom lakonicky konstatuje, že ceny aktiv, zejména akcií, dál táhnou nahoru spíše nezvykle nízké úrokové sazby a stimuly, jimiž řada vlád podpořila jednotlivé ekonomiky, než zlepšení základních ekonomických ukazatelů. Dokládá to na příkladech Číny a Indie, u nichž prý ani vysoký růst ekonomiky neospravedlňuje růst akcií o 60 %, resp. 80 %. Hrozí tak bublina v bublině.

Analytici firmy Colosseum Petr Čermák a Boris Tomčiak ve výhledu na 4. čtvrtletí uvedli, že v nejbližších měsících nečekají propad akcií na březnová minima. Při jakýchkoliv známkách blížící se výraznější nestability totiž zřejmě zasáhne stát, případně centrální banky. Jak dále podotýkají, enormně expanzivní fiskální a monetární politika se již začíná projevovat- i v ceně investičních aktiv (včetně akcií) – a bude s největší pravděpodobností nadále podporovat trhy. Případné korekce akcií proto představují spíše nákupní příležitost.

Zlato, ropa a inflace

Vývoj, o němž hovoří analytici Colossea, nahrává růstu inflace. Za tradiční protiinflační obranu je považováno zlato. Bloomberg upozorňuje, že cena troyské unce zlata sice 14. října 2009 překonala rekordních 1072 dolarů, spotřebitelské ceny se ale během tří dekád téměř ztrojnásobily. Měřeno mírou inflace je cena zlata stále 53 % pro úrovní (873 dolarů za unci), dosaženou v roce 1980. Podle inflačního kalkulátoru amerického ministerstva práce to dnes odpovídá 2287 dolarům.

Ekonom a vydavatel Shadowstats.com John Williams upozorňuje, že vlády v předchozích dvou dekádách podhodnotily životní náklady úpravou koše zboží a služeb, zahrnutých do indexu spotřebitelských cen CPI. Při stejné metodologii měření inflace by rekordní cena zlata z roku 1980 dosáhla 7150 dolarů za troyskou unci. Tak vysoko zatím ani ty nejoptimističtější odhady budoucí ceny zlata nejdou. Zatím se objevují spekulace, že troyská unce zlata může časem stát 2000 nebo i více dolarů.

Podle Matta Zemana z La Salle Futures Group LLC investora chrání před inflací daleko efektivněji ropa než zlato. Barel této suroviny se v únoru 1981 po omezení vývozu z Íránu prodával za 39 dolarů, což činilo v roce 2007 podle kalkulátoru ministerstva práce USA 89 dolarů. Loni 11. července se barel ropy v New Yorku obchodoval za rekordních 147,27 dolarů, aktuálně stojí necelých 80 dolarů.

Při spekulacích o budoucí ceně zlata (i dalších komodit) je třeba vzít v úvahu i kurz dolaru k ostatním měnám. Deutsche Bank nedávno uvedla, že kurz dolaru příští rok klesne na 1,60 za euro. Cena zlata se po většinu posledního desetiletí pohybovala v opačném směru. Korelační koeficient činí podle Bloombergu – 0,8539, přičemž korelace –1 značí zcela opačný vývoj.

Od bank k technologiím?

Za jeden z tipů, kam investovat, jsou hlavně kvůli nízkému zadlužení a relativně vysokému objemu volné hotovosti někdy označovány technologické tituly. S podobným názorem přichází jeden z nejznámějších technických analytiků na Wall Streetu Ralph Acampora, který odešel na odpočinek, ale vrátil se a nyní je partnerem v ženevské firmě Altaira Wealth Management.

Investorům doporučuje využít kolísání cen na trzích, prodat akcie společností jako AIG, Bank of America nebo General Electric a použít tyto zisky ke koupi akcií technologických firem Cisco Systems, Oracle a dalších. Kromě technologických akcií radí nakupovat akcie železničních společností a firem, zaměřených na průzkum nalezišť ropy.

V hledáčku investorů mohou být i akcie internetového vyhledávače Google, jehož čtvrtletní zisky vzrostly o 27% a mohl by těžit z oživení ekonomiky, ale také třeba z fúzí.

Na českém trhu bohužel žádné technologické tituly nejsou. Pokud by vypadalo oživení globální ekonomiky, o němž se diskutuje, realističtěji, budou se snažit přijít na burzu v rámci primární emise akcií také IT či jiné technologické firmy, nebo je to dál spíše Sci-fi?

Kdo hledá nové tituly, je tak zatím odkázán hlavně na sousední Varšavu, kde probíhá do 27. října úpis akcií polské energetické společnosti PGE. Cenové pásmo pro úpis činí 17,5–23 polských zlotých, tedy asi od 107 do 141 Kč za akcii. Někteří čeští obchodníci, jako Atlantik FT, nabízejí možnost získat tyto akcie – pokud uspějí při úpisu – také českým klientům.

Chystaný úpis údajně přiměl část investorů, kteří hledají zdroje, k prodeji akcií ČEZ. Snad nevezme blížící se road-show Varšavské burzy v ČR a nabídka jejích služeb, vítr z plachet pražské burze a nepřipraví ji v budoucnu o některou z potenciálních primárních emisí akcií.

Foto: Profimedia.cz