Japonsko: sushi, dluhy a geronti?

Japonsko žilo dlouhá léta v izolaci od okolního světa. Teprve v polovině devatenáctého století otevřelo své přístavy a započala rozsáhlá industrializace země. Japonsko se postupně stalo regionální mocností, okupovalo Korejský poloostrov, Tchaj-wan (tou dobou ještě Formosa), Sachalin, Mandžusko a nakonec si vyšláplo i proti vojenským základnám USA. Po porážce ve druhé světové válce bylo nuceno rezignovat na vojenské zbrojení, místo toho začalo ještě více podporovat vědu a výzkum a stalo se hlavním spojencem USA. Dodnes klade velký důraz právě na vědu a výzkum, což nejlépe dokládá počet 800 tisíc výzkumných pracovníků ze zhruba 67 milionů pracujících.

Tabulka základních dat

Zdroj: CIA World Factbook

Japonský poválečný hospodářský boom byl založen na exportně orientované průmyslové výrobě, podobně jako je tomu dnes u Číny. Postupně přecházelo od těžkého průmyslu k technologiím a stále větší podíl získávaly služby. V padesátých a šedesátých letech rostla japonská ekonomika v průměru o 10 % ročně, v sedmdesátých letech zpomalil růst na 5 % ročně a v osmdesátých letech v průměru na 4 % ročně. Od devadesátých let Japonsko de facto stagnuje. Služby dnes tvoří téměř tři čtvrtiny hrubého domácího produktu Japonska, z toho největší část připadá na finanční sektor. Zemědělství tvoří pouze 1,5 % HDP a průmysl 26 procent.

Hi-tech špička

Nosná odvětví průmyslu i nadále tvoří dopravní zařízení, elektronika a elektrotechnika. Z nejznámějších značek jmenujme třeba Toyota, Mitsubishi, Honda, Nissan, Canon, Sony, Panasonic, Kubota či Hitachi. Přitom zdaleka nejde jen o auta a spotřební elektroniku, Japonsko patří také k předním výrobcům lodí, vlaků, jízdních kol nebo hodinek. Je suverénně největším producentem i uživatelem robotů. Japonský průmysl je známý vysokou technologickou úrovní, precizností a ekologičností (v porovnání s konkurencí). Poslední dobou nabývají na významu nová odvětví v čele s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, která mají sice prozatím malý vliv na hrubý domácí produkt, avšak působí v nich stovky japonských firem.

Místní infrastrukturu si troufám označit za nejkvalitnější na světě. Japonsko disponuje velmi hustou a zároveň velmi kvalitní silniční a železniční sítí, hojně využívaná pro přepravu osob je také letecká doprava s nejmodernějšími letišti na světě. Pro mezikontinentální přepravu nákladu se pochopitelně využívá primárně lodní dopravy. Kvalitní je také infrastruktura energetická. Na výrobě elektrické energie se z 30 % podílí atomové elektrárny, z 10 % hydroelektrárny a zhruba 60 % energie se vyrábí v tepelných elektrárnách. Velmi vyspělé je stavebnictví. Všechny větší stavby se stavějí tak, aby byly odolné vůči zemětřesení, vlnám tsunami, záplavám a sesuvům půdy.

Gigantické zadlužení

Země čelí dvěma vážným dlouhodobým problémům. Někoho možná napadne stagnace ekonomiky a deflace cen. To však nejsou hlavní problémy. Vždyť životní úroveň Japonců patří k nejvyšším na světě, stejně tak cenová hladina. Japonci raději létají na dovolenou do světa, protože je to vyjde laciněji, než kdyby ji trávili doma. Rýže v Japonsku stojí pětkrát tolik co ve Vietnamu. Dvacetiletá ekonomická stagnace sice trápí ekonomy, ale pro většinu obyvatel to problém není.

Nicméně dlouholetá stagnace ekonomiky a boj centrální banky s deflací částečně přispěly k tomu, že je dnes Japonsko poměrem k hrubému domácímu produktu druhým nejzadluženějším státem hned po Zimbabwe. Ještě na počátku devadesátých let bylo Japonsko téměř bez dluhů, od té doby se veřejný dluh vyšplhal na gigantických 173 % HDP a trend zadlužování nadále pokračuje. Podle údajů japonského ministerstva financí padla v minulém roce na splácení dluhů téměř čtvrtina státního rozpočtu. Vše je však hrazeno emisí nových dluhopisů, a tak i v roce 2009 dluh Japonska nabobtnal.

Stárnoucí populace

Druhým, ještě vážnějším problémem je rychle stárnoucí populace. Již dnes je pětina obyvatel starší 65 let a tento podíl velmi rychle poroste. Zanedlouho začne do důchodu odcházet početná generace poválečných baby-boomers. Medián věku dosahuje vysokých 44,2 roku, vyšší číslo vykazuje pouze Monako. Zároveň porodnost dosahuje pouhých 1,21 dítěte na ženu, což je problém celé východní Asie. Při současném trendu se bude úbytek obyvatel zrychlovat, a nedojde-li k nějaké zásadní demografické změně, tak za 35 let už bude mít Japonsko méně než sto milionů obyvatel. Mimochodem Česká republika na tom není s mediánem věku 40,1 roku a porodností 1,24 dítěte na ženu o mnoho lépe.

graf: Japonská populační pyramida

Penzijní systém je dlouhodobě neudržitelný. Aktuálně na jednoho penzistu připadá pouze 2,6 pracujícího. Průměrný důchod nyní dosahuje 34 % průměrné mzdy. Výše státních důchodů bude muset pravděpodobně nadále klesat (obyvatelé budou nuceni vytvářet si sami rezervy) a zároveň se bude muset zvyšovat věk pro odchod do penze. Podobný scénář s velkou pravděpodobností čeká i české občany. Náležitá pozornost by měla být věnována také porodnosti.

Již 20 let ceny akcií klesají

Akciový trh je pro mnohé odstrašující případ. V osmdesátých letech se v Japonsku vytvořila obrovská cenová bublina na trhu akcií a nemovitostí. A jak tomu u bublin vždy bývá, dříve nebo později prasknou. Japonská bublina praskla koncem roku 1989 a splaskává dodnes. Tehdy hodnota hlavního indexu japonské burzy Nikkei 225 vystoupala až k 39 000. Po dvaceti letech je hodnota indexu necelých 10 000, což odpovídá úrovni z roku 1984. I tak jsou japonské akcie měřeno poměrem P/E (zisk společnosti připadající na jednu akcii ku ceně akcie) dosti drahé v porovnání se zbytkem světa. Také dividendový výnos je oproti evropským a americkým akciím nižší.

graf: vývoj indexu japonské burzy Nikkei 225

Japonský akciový trh jako celek bych rozhodně krátkodobě ani dlouhodobě k investici nedoporučoval. Hlavními tahouny burzy jsou velké finanční instituce, automobilky a průmyslové konglomeráty, které mají omezený prostor pro navyšování zisků. Tokijská burza je přesto rájem spekulantů, právě zde je možné vyhledávat „nový Microsoft“ – malé společnosti, které by mohly „dobýt svět“, například v již zmíněných odvětvích nanotechnologií a biotechnologií. Pokud však těmto oborům dostatečně nerozumíte, raději se podobným spekulacím vyhněte, protože na jednu úspěšnou firmu zpravidla připadá minimálně 99 neúspěšných.

Výkonnost japonských akcií přepočtená do eura

Zdroj: MSCI Barra, data platná ke dni 10. 11. 2009

Připraveno ve spolupráci s FINEZ Investment Management.

Foto: Profimedia.cz