Veřejné finance? Větší průšvih, než si myslíte!

Článek zmíněný v perexu najdete zde.

Ze všechno nejdříve je nutné si uvědomit jednu zásadní věc. Totiž, že deficit veřejných financí a deficit veřejných financí vyjádřený vůči hrubému domácímu produktu jsou dvě zcela odlišná čísla. Stát totiž – naštěstí - nepřerozděluje celé HDP, ale jen jeho menší část.

Jak velká tato část je, říkejme ji pro přehlednost právě veřejné finance, pak závisí stát od státu, rozpočet od rozpočtu. Například Česká republika získává dle Heritage Foundation na daních částku odpovídající 36,9 procentům hrubého domácího produktu. Politikové tedy přerozdělují pouze třetinu HDP. Deficit ale vždy udává v poměru k celému HDP a ne k části, s níž hospodaří.

Jak je to tedy se životem politiků na dluh doopravdy? Pokud pomineme zisky a ztráty státních podniků a centrální banky, pak nám vyjdou přibližně tato čísla: Vláda letos usiluje o udržení deficitu veřejných financí pro rok 2010 pod hranicí 5,3 procenta.Řeč je samozřejmě o medii oblíbeném deficitu veřejných financí vyjádřeném vůči HDP. Není to sice žádná sláva, po přepočtení nám ale vyjde výsledek ještě daleko horší: V případě 5,3% deficitu vyjádřeného šalamounsky vůči celému HDP totiž vychází reálný deficit veřejných financí na přibližně 14.31 procenta (100/36.9= 2.7; následně 5.3 * 2.7 = 14.31). A to už je cifra opravdu nepříjemná.

Není cifra jako cifra...

A jak jsou na tom ostatní země? Srovnejme si kupříkladu Dánsko, jednoho z rekordmanů v míře přerozdělování, s Hong Kongem, který je na opačném konci spektra. Dánsko získává na daních téměř 50 procent hrubého domácího produktu. To jednoduše znamená, že se tříprocentní deficit vůči HDP projeví pouze jako šestiprocentní deficit veřejných financí.

Zato Hong Kong, městský stát s jedním z nejrychleji rostoucích HDP na obyvatele na světě, získává z ekonomiky pouhých 14.2 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by tedy Hong Kong dosáhl stejného tříprocentního deficitu vyjádřeného vůči HDP, jako má Dánsko, znamenalo by to pro toto krásné město rozpočtový deficit ve výši úctyhodných 21 procent!

I když tato čísla nejsou zcela přesná, poselství, které z jejich srovnání vyplývá, jasné je! Vzhledem k odlišné míře přerozdělování v jednotlivých zemích je značně zkreslené uvádět rozpočtový deficit ve vztahu k HDP. O tom, jak moc se která vláda zadlužuje, se z něj dozvíme jen pramálo. Je to zkrátka zavádějící údaj, který postrádá prvky jednoduché a velmi použitelné selské logiky.

Být rodinou, stát by už dávno zbankrotoval

Žravost státu si nejlépe představíme, pokud se ji pokusíme přenést z mýty opředené makroroviny kamsi do pekla rodinných financí. Za rok 2009 vybral stát celkem 974 miliard korun. Rozházel přitom podstatně více - 1167 miliard. Znamená to, že deficit dosáhl 193 miliard korun. „Česko“ tak prošustrovalo o 19.8 procenta, tedy o téměř jednu pětinu(!) více, než simohlo dovolit. Viděli jste někde toto číslo? Zaslechli jste ho ve zprávách? Já tedy ne! Zato deficit veřejných financí vyjádřený vůči HDP, tedy cifra 5.93 %, byla k vidění na každém kroku. Proč, ptám se?!

Zkusme si tento příklad vztáhnout na rodinu pracujících. Řeknemě, že manželé mají celkové čisté příjmy ve výši 30 000 Kč. Pokud budou hospodařit jako stát, tak každý měsíc utratí 35 940, tedy téměř o 6000 více než vydělají. Takový život na dluh by byl pro jakoukoliv rodinu dlouhodobě neudržitelný. Na dveře by dříve nebo později zaklepali pánové z exekutorského úřadu a možná by se brzy natáčel další díl Krotitelů dluhů.

Rodiny, nebo alespoň většina z nich, však naštěstí mají více rozumu než stát. Žijí s tím, co mají. Proč se tak nemůže chovat i stát? Proč je vyrovnaný rozpočet projektem, který je navržen na 6-9let? Nejspíše se asi moc ptám a odpovědi se stejně nedočkám…

Foto: profimedia.cz