Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jaderná hysterie

John Horgan
John Horgan
18. 9. 2010

Je čas znovuotevřít debatu o využití jaderné energii. Argumenty hovoří jasně. Jádro a radiaci obecně obklopuje zcela zbytečná hysterie a tucty neopodstatněných mýtů.

Jaderná hysterie

O jaderné energii se učím stále víc. Sice pozdě, ale přece. Nedávno jsem četl knihu Power to Save the World: The Truth about Nuclear Energy (Energie, která zachrání svět: Pravda o jaderné energii) od drobné, leč rázné novinářky Gwyneth Cravensové.

Tato kniha z roku 2007 líčí přerod Cravensové ze zapálené antijaderné grínpísačky na zastánkyni jádra, která je přesvědčena, že právě jaderná energie nás může zachránit před globálním oteplováním a dalšími negativními důsledky spalování fosilních paliv. Cravensová neustále opakuje, že kolem jaderné energie a radiace obecně panuje zbytečná hysterie. Rizika se obrovsky přehánějí. Za posledních padesát let nezabilo podle ní jádro, vojenské či civilní, jediného Američana. Navíc servíruje čtenářům překvapivé (minimálně pro mne) detaily:

Jednoznačné důkazy neexistují

  • Všichni jsme dnem i nocí bombardováni všemožnou radiací, včetně alfa a beta částic, rentgenových paprsků nebo gamma záření. Průměrný Američan vstřebá ročně asi 360 miliremů z radonového plynu a jiných přírodních zdrojů, z kosmického záření, spotřebních výrobků (například detektorů kouře) a lékařských procedur. Rentgen u zubaře „dá“ člověku 39 miliremů, let z New Yorku do Los Angeles 1,5 miliremu. Při ozařování v rámci léčby rakoviny „dostane“ cílový orgán několik milionů miliremů a celé tělo desítky tisíc. Státní regulace povolují pracovníkům v jaderných elektrárnách dávku až 5 000 miliremů ročně, ačkoli ve skutečnosti to je v průměru zhruba 240 miliremů.

  • O nepříznivých zdravotních dopadech záření pod hranicí 100 000 miliremů ročně neexistují žádné jednoznačné důkazy. Americký onkolog Charles Key autorce prozradil, že: „ve srovnání s tabákem, benzínem, alkoholem za volantem nebo nedostatkem pohybu je radiace jen velmi malým rizikem pro veřejné zdraví“.

  • Přirozená radiace je na různých místech světa různá, od roční dávky 100 miliremů po 10 000 miliremů (obyvatelé íránského Ramsaru absorbují až 26 000 miliremů ročně!). Studie neobjevily vyšší výskyt rakoviny v oblastech s velmi vysokou okolní radiací.

Kouření horší Černobylu

  • Při nejvážnějším jaderném neštěstí v historii, k němuž došlo roku 1986 v ukrajinském Černobylu, zemřelo na následky ozáření padesát zaměstnanců elektrárny a záchranářů. Exploze kontaminovala radioaktivním spadem přes 200 000 kilometrů čtverečních. Dnes je však v postižených oblastech radiace nižší než třeba ve Finsku a jiných částech světa s vysokou přirozenou radiací. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny odhaduje, že radiace uvolněná při černobylské nehodě způsobila mírné zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy, zároveň však dodává, že „kouření způsobuje u stejného vzorku populace několikatisícinásobné zvýšení výskytu rakoviny“. Skupina oněch zhruba 200 000 „likvidádorů“, kteří pomáhali uklízet následky černobylské katastrofy, prozatím nevykazuje o nic vyšší úmrtnost než kontrolní skupiny.

  • Nejhorší jaderná nehoda na půdě Spojených států, při níž došlo k úniku radioaktivního plynu, se stala roku 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pennsylvánii. Nejvyšší dávka, kterou obdrželi zaměstnanci elektrárny, nepřesahovala 4 000 miliremů, tedy o 1 000 miliremů méně, než povolují regulace. Nejvyšší dávka, kterou obdrželi lidé žijící v sousedství elektrárny, pak nepřesáhla 100 miliremů. Neexistuje žádný důkaz o zvýšeném výskytu rakoviny či porodních defektů mezi zaměstnanci elektrárny či obyvateli v okolí Three Mile Islandu.

Výkonnější a levnější jádro

  • Jaderné elektrárny ve Spojených státech jsou stále výkonnější a levnější. V současné době fungují na 90 procentech maximální kapacity (oproti 50 procentům před několika desetiletími). Jen pro srovnání – uhelné elektrárny dosahují 73 procent, vodní 23 procent, elektrárny na zemní plyn mezi 16 a 38 procenty, větrné 27 procent a solární 19 procent. Roku 2005 byla jaderná energie nejlevnější alternativou ze všech (cena za kilowatt).

  • Odpad z uhelných elektráren je mnohem větší a škodlivější než z těch jaderných. Kdyby každý člověk bral veškerou energii jen z jaderných zdrojů, vygeneroval by za svůj život jeden kilogram radioaktivního odpadu. Objemově by se celý vešel do plechovky od limonády. Kdyby bral veškerou energii z uhlí, vygeneroval by během života téměř 70 tun odpadu. Uhelné elektrárny ve skutečnosti produkují mnohem více radioaktivního materiálu než ty jaderné. Uhelná elektrárna o instalovaném výkonu 1 000 MW vypustí do ovzduší zhruba 27 tun uranu, thoria a jiných radioaktivních látek. Uhelné elektrárny rovněž vypouštějí rtuť a jiné toxiny, plus samozřejmě oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny. Podle odhadů zemře každý rok na následky znečištění z uhelných elektráren 24 000 Američanů a 400 000 Číňanů.

Vodní elektrárny zabíjejí více

  • Vodní elektrárny zabily mnohem víc lidí než ty jaderné. Během uplynulých 100 let zemřelo v důsledku průtrže přehrady asi 1 000 Američanů. Když v Číně roku 1975 poškodil jednu z přehrad tajfun, zemřelo okamžitě na 26 000 lidí a později, hladem a na rozličné choroby, dalších 145 000. Výkon vodních elektráren navíc v důsledku suchého počasí neustále klesá.

  • Jaderná elektrárna vyžaduje mnohem menší zásah do životního prostředí než solární či větrná. Jaderná elektrárna o výkonu 1 000 MW potřebuje méně než dva kilometry čtvereční. Srovnatelné solární či větrné elektrárny by potřebovaly 130 km (solární) a 500 km (větrné) čtverečních a navíc by narozdíl od té jaderné neprodukovaly stabilní přísun proudu.

Článek publikovaný na webu www.scientificamerican.com do češtiny přeložil Aleš Drobek.

John Horgan je americký vědecký žurnalista. Proslavila ho především kniha z roku1996 The End of Science. Své texty publikoval v The Scientific American, The New York Times, časopise Time a Newsweeku.

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (31)

Vstoupit do diskuze
John Horgan

John Horgan

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo