https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f262361-bankerka-pres-umeni
https://www.finmag.cz/finance/262361-bankerka-pres-umeni
https://www.finmag.cz/finance/262361-bankerka-pres-umeni
Bankéřka přes umění
Falzifikáty se vyskytují více či méně na každém trhu. Více se jim ale daří v netransparentním ovzduší, jako je to české, varuje privátní bankéřka Marina Votrubová.
Za obrazy a plastiky se dnes platí milionové částky. Má vůbec smysl o investici do umění přemýšlet, když na to nemáme kapitál minimálně se šesti nulami?
Málokterý začínající sběratel investuje do umění miliony. V aukcích se většina položek vydraží za tisíce, což se nemusí zdát tolik atraktivní. Lidé rádi čtou o rekordních cenách a média o tom s oblibou píší. Možná tím trošku obraz trhu s uměním zkreslují. I velmi dobrou věc lze koupit za dostupnou částku. Nepřinese třeba tak rychlé zhodnocení jako nejšpičkovější obraz, ale když bude kvalitní, její hodnota také poroste. Důležité je, aby měl člověk o umění zájem, udělal si představu, co se mu líbí, a pak za tím šel.
Existuje nějaký zaručený recept, jak poznat kvalitní umělecké dílo a odhadnout, jestli se časem zhodnotí?
Jsou lidé, kteří na to mají výjimečný, jak se říká, čich. Dovedou nějakým šestým smyslem vytušit, že začínající nebo dosud neznámý malíř má před sebou skvělou budoucnost. Pokud jeho obrazy koupí a nemýlí se, po letech se jim jejich investice zmnohonásobí.
Většina sběratelů ale dospěje k takovému odhadu až po dlouhé době. Zajímají se o umění, čtou o něm, chodí na výstavy, navště-vují galerie a aukce, sledují dražební listiny a podle nich se orientují v cenách, v poptávce a nabídce. Časem si už sami začnou tříbit vkus, rozeznávat, co je kvalitní a co má hodnotu. Ještě lepší je, když si najdou někoho, kdo jim alespoň na začátku poradí. Opravdu ale platí, že se znalostí přichází vkus.
Kde se v Česku najdou poradci přes umění?
Český trh je mladý a poměrně malý. Většina sběratelů nebo těch, kdo si kupují umění jako investici, se orientuje na domácí umělce. Tomu odpovídá i nabídka. V zahraničí je poptávka mnohem pestřejší, je tam i více profesionálních poradců a kvalitních galerií, které mají stálou klientelu a dobře o ni pečují. I u nás už se najde pár dobrých galerií, kde je možné se poradit, a věřím, že jich časem bude přibývat.
Říká se, že český trh s uměním je zaplaven velkým množstvím falzifikátů. Dá se vůbec nějak tomuto nebezpečí čelit?
Falzifikáty se vyskytují více či méně na každém trhu. Více se jim ale daří v netransparentním ovzduší, jako je to české. Pravděpodobně na falzum nenarazíte, pokud budete kupovat žijícího autora přes jeho galeristu. Co se týče staršího umění, opravdu je třeba být opatrný. Chce to sbírat informace, dávat si je dohromady. Vědět kde a od koho je bezpečné kupovat. Solidní aukční síň nebo galerie by měla zájemci dovolit, aby si vyhlédnutý obraz nebo jiné umělecké dílo pečlivě prohlédl, případně ho mohl posoudit odborník, kterému kupující věří.
Velký problém je bohužel s posudky soudních znalců, které některé galerie předkládají. V České republice není nutné, aby soudní znalec v oboru umění měl dlouhodobější zkušenosti či užší specializaci. Tito experti často nabízejí své služby v celém „výtvarném umění“ či v tak odlišných oborech zároveň, jako je plastika, keramika, malba a grafika. Proto bych doporučila hledat skutečné odborníky. Nejlépe ty, kteří se zabývají konkrétním umělcem, obdobím nebo stylem, o nějž má kupující zájem. Většinou znají kompletní soupis děl i díla samotná, vědí, kde se jednotlivé položky nacházejí, a dovedou s vysokou pravděpodobností poznat, kdy jde o falzifikát.
Foto: Filip Láb
Málokterý začínající sběratel investuje do umění miliony. V aukcích se většina položek vydraží za tisíce, což se nemusí zdát tolik atraktivní. Lidé rádi čtou o rekordních cenách a média o tom s oblibou píší. Možná tím trošku obraz trhu s uměním zkreslují. I velmi dobrou věc lze koupit za dostupnou částku. Nepřinese třeba tak rychlé zhodnocení jako nejšpičkovější obraz, ale když bude kvalitní, její hodnota také poroste. Důležité je, aby měl člověk o umění zájem, udělal si představu, co se mu líbí, a pak za tím šel.
Existuje nějaký zaručený recept, jak poznat kvalitní umělecké dílo a odhadnout, jestli se časem zhodnotí?
Jsou lidé, kteří na to mají výjimečný, jak se říká, čich. Dovedou nějakým šestým smyslem vytušit, že začínající nebo dosud neznámý malíř má před sebou skvělou budoucnost. Pokud jeho obrazy koupí a nemýlí se, po letech se jim jejich investice zmnohonásobí.
Většina sběratelů ale dospěje k takovému odhadu až po dlouhé době. Zajímají se o umění, čtou o něm, chodí na výstavy, navště-vují galerie a aukce, sledují dražební listiny a podle nich se orientují v cenách, v poptávce a nabídce. Časem si už sami začnou tříbit vkus, rozeznávat, co je kvalitní a co má hodnotu. Ještě lepší je, když si najdou někoho, kdo jim alespoň na začátku poradí. Opravdu ale platí, že se znalostí přichází vkus.
Kde se v Česku najdou poradci přes umění?
Český trh je mladý a poměrně malý. Většina sběratelů nebo těch, kdo si kupují umění jako investici, se orientuje na domácí umělce. Tomu odpovídá i nabídka. V zahraničí je poptávka mnohem pestřejší, je tam i více profesionálních poradců a kvalitních galerií, které mají stálou klientelu a dobře o ni pečují. I u nás už se najde pár dobrých galerií, kde je možné se poradit, a věřím, že jich časem bude přibývat.
Říká se, že český trh s uměním je zaplaven velkým množstvím falzifikátů. Dá se vůbec nějak tomuto nebezpečí čelit?
Falzifikáty se vyskytují více či méně na každém trhu. Více se jim ale daří v netransparentním ovzduší, jako je to české. Pravděpodobně na falzum nenarazíte, pokud budete kupovat žijícího autora přes jeho galeristu. Co se týče staršího umění, opravdu je třeba být opatrný. Chce to sbírat informace, dávat si je dohromady. Vědět kde a od koho je bezpečné kupovat. Solidní aukční síň nebo galerie by měla zájemci dovolit, aby si vyhlédnutý obraz nebo jiné umělecké dílo pečlivě prohlédl, případně ho mohl posoudit odborník, kterému kupující věří.
Velký problém je bohužel s posudky soudních znalců, které některé galerie předkládají. V České republice není nutné, aby soudní znalec v oboru umění měl dlouhodobější zkušenosti či užší specializaci. Tito experti často nabízejí své služby v celém „výtvarném umění“ či v tak odlišných oborech zároveň, jako je plastika, keramika, malba a grafika. Proto bych doporučila hledat skutečné odborníky. Nejlépe ty, kteří se zabývají konkrétním umělcem, obdobím nebo stylem, o nějž má kupující zájem. Většinou znají kompletní soupis děl i díla samotná, vědí, kde se jednotlivé položky nacházejí, a dovedou s vysokou pravděpodobností poznat, kdy jde o falzifikát.
Foto: Filip Láb
Nejnovější podcasty