Charisma versus problémy

Překvapení se nekonalo, prezidenta George Bushe vystřídá od počátku příštího roku v jeho úřadě Barack Obama. Porážku Republikánů podtrhly výsledky voleb do amerického Kongresu, v jehož obou komorách tak budou mít pohodlnou většinu Demokraté. Obama tedy, jak naznačuje agentura Bloomberg, vlastně nemusí formálně čekat s prosazováním některých cílů na leden příštího roku, kdy by se měl oficiálně ujmout své funkce.

Jeho vítězství se očekávalo. V boji proti republikánskému kandidátovi na prezidenta Johnu McCainovi měl totiž řadu velmi silných spojenců, zejména nízkou popularitu nynějšího amerického prezidenta George Bushe, jehož administrativa je spojována s finanční krizí, jíž USA čelí, a řadou dalších problémů, které jsou mu (nehraje příliš roli, zda právem) kladeny za vinu. To umocnilo tradiční volání po změně. Těžko přitom říci, nakolik jsou Demokraté na koni i díky Obamovu nepopiratelnému charisma. Pomůže mu ale při řešení řady problémů, před nimiž stojí USA, i světová ekonomika?

Akcie změnu uvítaly

Navzdory všeobecně zakořeněnému názoru, podle něhož Wall Street přeje spíše Republikánům, kteří jsou považováni za větší zastánce volného trhu, akcie ve volební den, který skončil triumfem Obamy a Demokratů, posilovaly. Index S&P 500 zpevnil o více než čtyři procenta, rostly i další akciové trhy. Kromě volání po změně se v těchto výsledcích očividně odrazilo i končící období nejistoty spojené s volbami. Tento růst neměl ovšem, alespoň v případě evropských akcií,dlouhé trvání.

Statistiky ostatně ukazují, že pro finanční trhy bývá vítězství Demokratů od volby Franklina D. Roosevelta po zvolení Billa Clintona prezidentem pozitivní zprávou. Jak upozorňuje Bloomberg, od roku 1928 vzrostl v případě šesti voleb, kdy Demokraté dobyli Bílý dům, během roku v průměru o 9,3 %. Pouze v roce 1976, kdy se stal prezidentem USA Jimmy Carter, S&P 500 poklesl. To ale platí pro zmíněné roční období.  Od roku 1932 S&P 500 v případě vítězství Demokratů první měsíc index v průměru ztrácel 0,9 %.

V případě pěti z šesti nově zvolených Republikánů tento indikátor během roku ztrácel. Celkově přitom S&P 500 v průměru přišel o 4,3 %. Je třeba dodat, že zmíněné údaje představují první a nikoliv opakovanou volbu do úřadu prezidenta.

Podle Karla Choda z makléřské firmy Capital Partners je již vítězství Obamy zahrnuto v cenách akcií. Trh by proto negativně ovlivnila případná výhra Johna McCaina. Samozřejmě kromě akcií zbrojařských firem a dalších segmentů (například energetiky), kterou označil za McCainovy priority.

Zůstává otázkou, nakolik se dá podobným statistikám věřit v podobně nejisté době, jako je tato. Po letošních poklesech jsou nicméně navzdory posledním růstům akciové trhy stále dosti nízko a mohou mít ještě prostor k růstu.

Tomu odpovídá zpráva UBS klientům, kterou cituje agentura Reuters. Konstatuje, že by jasné vítězství Obamy, bez ohledu na to, zda by Demokraté získali většinu v Kongresu, naplnilo očekávání a mohlo mít alespoň zpočátku příznivý vliv na sentiment investorů. Z jeho zlepšení by pak mohly těžit dolar a akcie. Ubyla přece jedna velká nejistota – kdo bude vládnout v nejvyspělejší zemi světa. V některých zemích se navíc zlepšil vztah investorů k riziku.

Ambiciózní cíle

Otázkou zůstává, zda a jak dlouhý může být tento růst akcií v době, kdy USA stále čelí finanční krizi a možné recesi. Ale také jaké změny bude prosazovat nový prezident. Nakolik se budou lišit od předvolebních slibů?

Jak naznačuje Bloomberg, nový prezident může mít (alespoň zpočátku) poměrně svázané ruce, protože bude muset čelit neblahému dědictví z minulosti. Nejde o nic záviděníhodného. Akciový index S&P 500 letos zatím oslabil asi o 34 %, což je nejhorší situace za poslední tři dekády, korporátní dluhopisy klesly v říjnu na nejnižší úroveň za přinejmenším 32 let, ztráty bank činí 680 mld. dolarů. Důvěra spotřebitelů je na historickém minimu. Firemní zisky klesají, míra nezaměstnanosti je nejvyšší za posledních pět let, hospodářství USA je nejspíš v recesi, státní rozpočet vykazuje vysoké schodky. K tomu je třeba přičíst problémy na trhu nemovitostí a v oblasti hypoték.

Předvolební diskuse i spekulace expertů hovoří o tom, že Obama se chce mj. ve stylu Kennedyho programu Apollo, který vedl k dobytí Měsíce, zaměřit na transformaci americké energetiky. Hodlá tedy podporovat spíše obnovitelné než klasické (ropa a zemní plyn) zdroje energie. Slíbil také balíček opatření ke stimulaci ekonomiky, který má stát 175 mld. dolarů.

Chce rovněž zavést daňové stimuly pro střední vrstvy, zatímco daně Američanů s ročním výdělkem nad 250 tisíc dolarů mají jít nahoru a zajistit, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny. K Obamovým cílům patří rovněž posílení pravomocí americké centrální banky Fed při dohledu nad finančním sektorem. Podle Bloombergu hodlá mj. vytvořit komisi pro dohled nad tímto trhem, která by odpovídala za identifikaci rizik, než se vymknou kontrole. Do 16 měsíců hodlá stáhnout americké jednotky z Iráku, zároveň chce ale posílit jejich počet v boji proti Talibánu v Afghánistánu.

Podaří se sanovat rozpočet?

Z analýzy ekonomických programů obou prezidentských kandidátů, publikované počátkem října, který pro britský The Economist provedla řada ekonomů, vyšel Obama daleko lépe než McCain. Přesto zůstává otázkou, nakolik jsou jeho cíle splnitelné. Na přetřes se dostává hlavně otázka, zda mohou krátkodobé stimulační programy, které chystá Obama,dlouhodobě pomoci k dosažení vyrovnaného federálního rozpočtu. Podle odhadu analytiků se může jeho deficit v příštím roce kvůli zahájení ozdravného programu Bushovy vlády pro finanční sektor ztrojnásobit na bilion dolarů.

Jeden z Obamových poradců, jímž je bývalý ministr financí Robert Rubin, ovšem naznačil, že je tento stimulační balíček k dosažení dlouhodobé fiskální disciplíny nezbytný.

Obamovy záměry mají pochopitelně i kritiky. Kritizují například snahu zvýšit daně pro bohaté vrstvy obyvatel. Historie podle nich ukazuje, že pokud zvedáte daně při špatném stavu ekonomiky, poškodíte ji.

Proti tomu ovšem mj. stojí názor ekonoma Newyorské univerzity Marka Gertlera, který upozorňuje na to, že si Obama vybral za své poradce nejen Rubina, ale i dalšího bývalého ministra financí Larryho Summerse a Paula Vaulckera, který v minulosti řídil americkou centrální banku Fed. Ti jsou podle Gertlera dostatečně chytří a zkušení, aby dokázali adekvátně reagovat v případě, kdy bude oživení ekonomiky ohroženo.

Podporu Obamovi vyjádřil ostatně v minulosti i známý investor Warren Buffett. Objevily se dokonce spekulace, podle nichž by se mohl stát ministrem financí v nové americké vládě.

Těžko asi můžeme očekávat, že by Buffett vzdal svých podnikatelských záměr a tuto funkci přijal, vyjma případů, kdyby bylo americké ekonomice skutečně velmi krušno, což snad reálně nakonec nehrozí. O tom, zda splní Obama, považovaný za jakéhosi novodobého Kennedyho, naděje řady voličů, že se věci změní k lepšímu, rozhodne v nemalé míře jeho skutečná ochota naslouchat hlasům zkušených poradců. A zda si dokáže vzít poučení od jiného prezidenta, pro změnu z tábora Republikánů, konkrétně od Ronalda Reagana, který byl považován za velkého komunikátora.

Charisma je výborná věc. Stejně jako znalost ekonomických či jiných souvislostí. Důležité přitom není, zda či jak je schopný v ekonomických či dalších otázkách, ale  zda a jak bude schopen reagovat na nečekané situace, kterým může v prezidentské funkci čelit.

Bylo by velmi jednoduché skončit tento článek poukazem na sarkastický komentář z médií, který Obamu předem pasuje do pozice vítěze: s tím, že je obtížné dělat věci hůře než George Bush. Při vší úctě k současnému americkému prezidentovi by bylo podobné motto vzhledem k potížím americké a globální ekonomiky přece jen trochu málo.