Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zeitgeist a ekonomická realita

Aleš Tůma
Aleš Tůma
21. 11. 2008

Současnou finanční krizi vyvolali židovští bankéři, kteří vlastní americkou centrální banku a chtějí nastolit nový světový řád.

Zeitgeist a ekonomická realita

Pokud jste takové vysvětlení ještě neslyšeli, nejspíš je brzy uslyšíte. Po 11. září 2001 se objevily teorie o tom, že atentáty spískala americká vláda (a že za nitky světových událostí tahají spiklenci nazývaní ilumináti, jak se nechal slyšet i Karel Gott). Teď se zase světem putují různé zkazky o fungování finančního systému.

Na internetu se šíří film nazvaný Money as Debt (Peníze jako dluh). Soudě podle frekvence odkazů v různých diskuzích, Finmag.cz nevyjímaje, už jistou popularitu získal i u českého publika.

Jako ve většině konspiračních teorií, i tady najdeme zrníčka pravdy. Divák se dozvídá, jak vzniklo a jak funguje bankovnictví s částečnými rezervami. V dobách, kdy penězi bylo zlato, bankéři zjistili, že vkladatelé všechny uložené mince nikdy nevyberou. Mohli tak část mincí beztrestně vzít a půjčovat, nebo vydávat nekryté bankovky. Nakonec získali požehnání panovníků, a odtud byl už jen krůček k současnému peněžnímu systému.

Lék horší než nemoc

Pak se ovšem film poněkud zvrhne. Za kořen všeho zla prohlásí existenci úroku. Banky prý musí vydávat stále více peněz, aby bylo čím splatit úroky ze stávajících úvěrů. Jinak by nakonec díky složenému úročení měly všechny peníze na světě. (Čím by platily zaměstnance, kdyby měly všechny peníze v trezoru?)

Řešení všech problémů má být následující: za prvé zakázat lichvu, tedy úrok jako takový. Za druhé, peníze by měl vydávat výhradně stát. Třeba tak, že by je utrácel na silnice a další infrastrukturu. Takové "řešení" je samozřejmě daleko šílenější než to, co film sám kritizuje, protože by emise peněz neměla žádné hranice.

Film také ignoruje to, že úrok není výmysl bankéřů, ale projev obecné zákonitosti: lidé obvykle požadují více statků v budoucnosti, aby byli ochotní vzdát se statků v současnosti, například půjčit peníze. V ekonomii se tomu říká časová preference.

O jednom lovu na kachny

Ještě dále jde dílko nazvané "Zeitgeist." Jeho druhý díl věnující se výhradně ekonomickým otázkám se objevil letos. Požaduje jakousi "ekonomiku založenou na zdrojích". Přeloženo do češtiny to zřejmě znamená prastaré utopie o zrušení peněz a zisků (místy přibarvené trochou moderního zeleného nátěru). Mimochodem, oba filmy obsahují řadu stejných tvrzení a stejných citátů, ale svorně necitují žádné zdroje.

Svorně také vidí spiknutí za vznikem americké centrální banky. Tvrdí, že Fed je prostředkem, jak vysávat peníze z Američanů prostřednictvím zadlužování. Faktem je, že Fed drží poměrně malou část amerického národního dluhu a navíc svoje zisky odvádí do federálního rozpočtu. Abychom spikleneckým teoriím úplně nekřivdili, monetizace dluhu, tj. emise nových peněz nákupem státních dluhopisů, je nebezpečná.

Faktem také je, že vznik centrální banky provázely skutečně zajímavé okolnosti. Jak píše ekonom Murray Rothbard v knize The Case Against the Fed, jedna ze schůzek, na kterých se centrální banka vymýšlela, proběhla v přísném utajení v sídle bankéře J. P. Morgana. Zúčastnění zástupci bank a státu na ni jeli inkognito a předstírali, že jedou lovit kachny.

Spiknutí, nebo stupidita?

Je ale skutečně nutné hledat za tím nějaké spiknutí s cílem ovládnout svět? O nic více než za zemědělstvím, dopravou nebo kterýmkoli jiným oborem. Všude existují zájmové skupiny, které se snaží přivést si na pomoc stát. Potřebujeme přece "potravinovou bezpečnost", proto musíme dotovat zemědělce. S bankami je to zhruba podobné – opakovaně se dostávaly do problémů, a proto tlačily na vznik instituce, která jim v případě potřeby pomůže.

Ano, členské banky mají ve Fedu akciové podíly, ze kterých jim ze zákona plyne stálá dividenda 6 procent ročně. Ale Bena Bernankeho nejmenovaly ony, nýbrž prezident USA. A jeho kroky jsou součástí oficiální hospodářské politiky, která má celkem širokou podporu od politiků přes média až po ekonomické kruhy.

Psychologové někdy rozmach různých konspiračních teorií vysvětlují potřebou jistoty – potřebou být tím, kdo ví, jak se věci mají. Ve sféře peněz se ale nabízí ještě jedno vysvětlení: popularitě těchto teorií pomáhají sami ekonomové.

Seriózní diskuzi o problémech bankovnictví částečných rezerv prohlásili za uzavřenou a vytěsnili z hlavního proudu ekonomie. Operují s žargonem plným "injekcí likvidity" a "stimulací ekonomiky", a pro laika tak jsou někdy stravitelnější šarlatánské teorie. Ale možná to je všechno součástí spiknutí...

P. S.: Pokud vám někdo mailem pošle odkaz na "Money as Debt," neztrácejte čas sledováním nesmyslů a podívejte se raději na nějaký serióznější film. A kdo věří zkazkám o židovském spiknutí, měl by si přečíst článek Pavla Kohouta.

Zkrácená verze článku vyšla v týdeníku Reflex.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (29)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo