Anketa: Co bude po odchodu Řecka z eurozóny

Ondřej Tůma, Anketa, 08.06.2012

Pro eurozónu by mohl být odchod Řecka vysvobozením. Zároveň však může jít o spouštěč, jenž strhne lavinu, která na evropské ekonomice napáchá obří škody. Co si o tom myslí ekonomové Aleš Michl, Jan Procházka, Petr Mach a další osobnosti ze světa financí?

Většina ekonomů se shoduje na tom, že Řecko nemá v eurozóně co pohledávat a ekonomiku této země může zachránit jen rychlý přechod k vlastní měně a její devalvace. Na tento scénář se již připravují nadnárodní firmy, které mají strach, že by v Řecku mohla „zamrznout“ část jejich majetku, nebo dokonce dojít k jeho poškození při případných občanských nepokojích. Evropští lídři však stále trvají na svém a nechtějí dopustit, aby se projekt eurozóny začal hroutit jako domeček z karet. O mnohém napoví také další předčasné volby, které se budou v Řecku konat už 17. června. Pravděpodobnost výraznějšího úspěchu „proevropských“ politických stran však není příliš velká.

Strhne Řecko lavinu, která zahubí eurozónu?

Pád Řecka by evropskou ekonomiku nemusel ovlivnit tak zásadním způsobem, jak se často tvrdí. Přeci jen se na tuto variantu můžou nejrůznější instituce a firmy s předstihem připravit, ani pro ty s nejdelším vedením by to už nemělo být zvláštní překvapení. Opravdové problémy, které by mohly evropské ekonomice uštědřit tvrdý direkt, číhají ve Španělsku a Itálii. Někteří odborníci se však domnívají, že řecký „euro-exit“ bude představovat spouštěč, který by mohl strhnout lavinu, jejíž důsledky můžou být nedozírné. Ať už to dopadne tak či onak, Evropu to bude pořádně bolet.

Co by v tuto chvíli vystoupení Řecka z eurozóny pro evropskou ekonomiku znamenalo podle odborníků, které jsme oslovili?

ALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Masa dřív zaslepených politiků, analytiků a ekonomů už teď mluví o možnosti odchodu Řecka z eurozóny. To je pozitivní zpráva, neboť už to vědí všichni. Bylo to i v Blesku. Proto dopad problémů Řecka sám o sobě nebude nijak velký. Ať už se tam bude platit eurem, nebo ne, dá se na ty varianty vývoje, byť pro Řeky drsné, připravit. Je to „známá neznámá“. Horší jsou nečekané věci. „Neznámé neznámé“ – ty dopředu nevíte. Přicházejí jako šok. Třeba když padli v Americe Lehman Brothers. Teď se hraje o Španělsko a Itálii.

JAN PROCHÁZKA

ekonom, hlavní analytik Cyrrus

Jsem stále mírný optimista a očekávám, že Řecko rok 2012 i 2013 dokončí v rámci eurozóny, ale řady nás optimistů se ztenčují. Samotná možnost odchodu a jeho předpokládaná bolestivost – pokles životní úrovně, sociálního zabezpečení, důchodů, růst nezaměstnanosti a run na banky – může způsobit (způsobuje) přehnanou nervozitu obyvatel ve Španělsku, Itálii ale i jinde. Odchod Řecka by byl politická prohra stávajících elit, takže ty podle mě budou bojovat do konce, náklady, investované do Řecka, se jim nevrátí, takže si musí zachovat alespoň tvář. Každopádně ať to dopadne jakkoliv, bude to zajímavý precedens.

TOMÁŠ PROUZA

ekonom

Pokud by šlo pouze o Řecko a žádnou jinou zemi, nestalo by se nic zásadního, eurozóně i celé Unii by to naopak prospělo. Problém ale je řetězová reakce strachu a paniky, kterou by to mohlo vyvolat – a vzhledem k neschopnosti Angely Merkelové překročit svůj stín a souhlasit s jediným možným řešením (větší prostor pro podporu růstu evropských ekonomik a solidární společné eurobondy) by se do problému mohly dostat i velké a důležité ekonomiky Unie (Španělsko a možná znovu i Itálie).

PETR MACH

ekonom

Odchod Řecka z eurozóny bude znamenat velkou úlevu a otevření cesty ke znovuoživení řecké ekonomiky. Řecko ale není jedinou zemí, která bude muset eurozónu opustit. Politici, kteří vytvořili euro a kteří dosud trvají na tom, že udržení eurozóny je jediná přípustná cesta, by měli uznat chybu, omluvit se lidem za to, co způsobili a měli by umožnit zemím Evropské unie hladký návrat k národním měnám. Odchod Řecka z eurozóny pravděpodobně spustí runy na banky i v dalších jižních státech a urychlí i jejich odchod od eura. Bude to spojeno s řadou problémů, ale je lepší přiznat chybu dřív než později.

JAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Každému matematicky zdatnějšímu jedinci musí být už dlouho jasné, že Řecko nemá na výběr a ve vlastním zájmu bude muset eurozónu opustit. Snad devět z deseti ekonomů a analytiků s tímto scénářem dávno počítá. Finanční trhy by tedy takový krok neměl zaskočit, naopak se dají očekávat spíše pozitivní ohlasy: „No konečně, už bylo na čase!“

Pro řeckou ekonomiku to bude sice dočasně znamenat chaos, ale za dva roky budou Řekové rádi. Díky oslabení měny budou plody řecké práce schopné konkurence, což dnes zní skoro jako utopie.

Pro zbytek Evropy bude odchod Řecka z eurozóny precedens. Řekové totiž s velkou pravděpodobností nebudou poslední. Portugalsko a Španělsko už čekají za dveřmi. Evropská ekonomika potřebuje vybalancovat, s eurem nebudou jižní státy nikdy konkurenceschopné. Takže v konečném důsledku bude částečný rozpad eurozóny prospěšný. Krátkodobě však přinese zmatek a nedůvěru.

LUKÁŠ KOVANDA

ekonom a novinář

Celková velikost řecké ekonomiky je z globálního, ale i evropského pohledu poměrně zanedbatelná. Hrozbou tedy je spíš psychologická vlna, která by se po vystoupení Řecka spustila. Ale tady je třeba říci, že ta nejčernější očekávání ohledně Řecka už jsou do značné míry započítána v dluhopisových výnosech, v kurzech měn, v cenách akcií – řecké hospodářské strasti plní titulky novin vlastně nepřetržitě od konce roku 2009 a investoři už jsou tedy s nimi značně sžití. 

Šok, který by se dostavil po řeckém exitu, by tedy nemusel být nijak enormní a evropskou ekonomiku by téměř nemusel ovlivnit (možná, což je spekulativní, by byl jeho záporný dopad dokonce částečně kompenzován kladným efektem, jenž by nastal v tom případě, že by si investoři řekli něco v tom smyslu, že se eurozóna konečně zbavila řecké koule u nohy). Skutečné riziko už tedy dnes z celoevropského pohledu nespočívá v osudu Řecka samotného, ale v tom, že by se po jeho exitu krize rozlila do nějaké významnější evropské ekonomiky, zvláště do Španělska, jež se v poslední době v této souvislosti často zmiňuje 

PATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Myslím, že nic. Mám takový vtíravý pocit, že všechno, co se dnes a denně dozvídáme o globální ekonomice, o krizi, už je virtuální realita. Jak jsem tu už jednou řekl, celý finanční systém je postaven na špatných základech: země Evropské  si žijí desítky let nad poměry, tedy na dluh, který je fakticky nesplatitelný, banky podnikají systémem „zisky jsou soukromé, ztráty veřejné“, navzájem se se státem drží zároveň pod krkem i kolem ramen, Evropská unie je nákladný byrokratický moloch, který ekonomiku dusí a má tendenci všechno regulovat. Do toho všeho vznikla eurozóna jako politický, nikoliv ekonomický projekt. Do ní vstoupilo Řecko: s vydatnou pomocí falešných ekonomických údajů. Od samého počátku přece bylo jasné, že je to celé neperspektivní a neživotný příběh. Rotačky evropských tiskáren, chrlící eura, to jen oddalují a zhoršují následky. A co se stane, až Řecko odejde? Kromě vyhrožování politiků a černých scénářů pár ekonomů se podle mě po prvotním šoku vrátí vše do normálu. Musí. Uměle vytvořená měna, měnící se pravidla hry, nekonečné protahování agónie, neférové přesouvání bohatství a ztráta skutečných hodnot přece nemůžou mít budoucnost.