Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Anketa: Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
26. 10. 2012
 7 244

Je vůbec možné nakupovat zdravé potraviny a zároveň ulevit (nebo aspoň nepřitížit) svojí peněžence? Nebo si kvalitní stravování můžou dovolit pouze bohatí lidé? Zeptali jsme se odborníků na stravování a zdravý životní styl.

Anketa: Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy

„Farmářské trhy jsou moc drahé. A čerstvé potraviny v obchodech zrovna tak. To si prostě nemůžeme dovolit. Radši si koupíme nějaké polotovary ze supermarketu za pár korun. Vyjde to levněji a ještě ušetříme čas s přípravou jídla.“ Tuto filozofii zastává poměrně velké množství českých domácností. Jenže často nejde ani tak o ušetřené peníze – rozdíl v kvalitativně naprosto odlišných potravinách je často jen pár korun –, ale spíš o pohodlnost. Vždycky je totiž jednodušší a rychlejší hodit do trouby mraženou pizzu nebo zalít vodou z rychlovarné konvice instantní polévku z pytlíku než si připravit zdravou domácí polévku nebo nějaký pokrm z čerstvých surovin. Málokdo si ale uvědomuje, že mu jednou tohle gastronomické mučení jeho organismus vrátí i s úroky. Zkuste si někdy pořádně prostudovat složení potravin s delší trvanlivostí, které si domů nosíte ze supermarketů. U některých výrobků vám budou dost možná vstávat vlasy hrůzou.

Dá se nakupovat zdravě, a přitom levně?

Odborníci na zdravou výživu a životní styl se jednohlasně shodují v tom, že na jídle by se šetřit nemělo. Ale i když nemáme kdovíjaký rozpočet, neznamená to, že nemůžeme jíst zdravě. Kromě toho, že budeme zkoumat složení jednotlivých výrobků, měli bychom se také naučit hledat správná místa, kde se dají pořídit vždy čerstvé potraviny. Kvalitnější potraviny jsou navíc výživově hodnotnější, stačí jich tedy míň. Jestliže se navíc budeme držet sezónních výrobků a naučíme se je doma zpracovávat sami, můžeme mít vyhráno.

Co našim čtenářům doporučují odborníci na slovo vzatí? Dá se podle nich nakupovat levně a zároveň zdravě?

Rudolf NáprstekRudolf Náprstek

předseda Občanského sdružení Zdravá potravina

Frustrace spotřebitelů, kterou jako občanské sdružení Zdravá potravina pociťujeme, je zřejmá. Opakuje se v mnoha různých podobách, které se dají shrnout do dvou vět: „Můžu vůbec ještě něco jíst? Ve všem je chemie, a když náhodou není, jsou tyto potraviny neúměrně drahé.“ Ve skutečnosti to zas taková tragédie není. Často se sice objevuje argument, že bez chemie a “éček” se už nic vyrobit nedá, to ale není pravda. Skutečně existují potraviny v rozumné (laicky řečeno nešizené) kvalitě, bez chemie, ze surovin, které v nich být mají, a bez surovin, které v nich nemají co dělat.

Přesně z toho důvodu jsme vytvořili logo Zdravá potravina, které je určeno pro označení potravin, které splňují komplexní kritéria kvality, najdete je na www.zdravapotravina.cz, stejně jako potraviny, které už toto logo získaly. Cílem je, aby spotřebitel v obchodě podle zeleného jablíčka na potravině poznal, že si dal za něj někdo práci se zkoumáním složení. Jinak totiž zbývá jen jediná rada, kterou sice mnoho lidí nechce slyšet, protože znamená práci, ve skutečnosti je ale ze všech možností nejlepší – začít se zajímat o informace o potravinách, především si pak zjišťovat, jak se pozná kvalitní potravina od té „ošizené“. Pak musí člověk nasadit brýle nebo vzít do ruky lupu a složení každé neznámé potraviny pročíst. Tato myšlenka spoustu lidí odrazuje, ale pokud něco se svým košem potravin chceme udělat, nezbývá nic jiného. Je dobré si uvědomit, že toto pročítání nás čeká ve velkém jen jednou. Většina z nás kupuje stejné potraviny, které máme vyzkoušené a které nám chutnají.

OS Zdravá potravina připravuje seriál, který shrne základní rady a tipy jak rozeznat potravinu a „otravinu“. Pár praktických i obecných rad si můžeme ukázat hned teď:

  • Vyhýbejte se umělým sladidlům - Aspartam, Acesulfam K, Sacharin, to jsou jen některá, nejvíce používaná. Výrobcům přinášejí úsporu při výrobě, vám zas mohou přinést některé nežádoucí účinky.
  • Křehčené maso – maso, do kterého byla vpravena voda; špatně se zpracovává a ekonomicky vzato, kupujete si méně masa za více peněz (v přepočtu na 1 kg váhy masa).
  • Balená voda – určitě možnost, kde se dá ušetřit, aniž bychom se ošidili. Na většině míst v Česku je kohoutková voda minimálně stejně kvalitní jako ta balená. Občas si můžeme dopřát vodu minerální, ale pozor, ty nejsou určeny ke každodenní pravidelné konzumaci, jak někdy můžeme z reklamy nabýt dojmu.
  • Barviva a aromata – ne vždy jsou tyto složky v potravině známkou, že se jedná o „ošizený“ výrobek, ale jsou v takové potravině naprosto zbytečné. Výrobce má pocit, že nám musí potravinu za každou cenu udělat barevnější a voňavější, pak se mnohdy stává, že jablečný džus voní mnohonásobně víc než skutečná jablka nebo jahodový kompot je červenější než čerstvé jahody. I mnoho syntetických barviv může mít nežádoucí účinky, proto si vybírejte výrobky bez nich, nebo jen s barvivy a aromaty přírodními.
  • Jogurty a mléčné výrobky – zde výrobci velmi často používají různé způsoby zahuštění výrobků, které by byly husté přirozeně, pokud by nebyly šizeny. Když uvidíte jogurt se zahušťovadly, škroby, xanthanem, gumou guar, tak to berte jako varovný signál. Nekupujme si zahuštěnou břečku, ale poctivý výrobek.
  • Celozrnné výrobky – i když jsou zpravidla dražší, určitě jsou vhodné jak pro naše tělo, tak i peněženku. Mají mnohem víc vlákniny, minerálů a stopových prvků a mnohem víc nás zasytí. Jen pozor na to, zda si skutečně kupujeme celozrnný výrobek, v obchodech se nás snaží často zmást. Ideálně by mělo být pečivo ze stoprocentně celozrnné mouky.

Poslední tip na závěr, pokud nechcete v supermarketu trávit hodiny luštěním složení výrobků, zkuste to z pohodlí vašeho domova s databází potravin na www.chemievjidle.cz, kde si můžete potraviny vyhledat podle různých kritérií (např. podle země původu, obsahu různých složek, zda neobsahují éčka atd.). V detailu potraviny je pak kompletní složení, fotografie výrobku a všechny informace, které byste našli na jeho etiketě.

Klára SvobodováKlára Svobodová

organizátorka farmářských trhů, www.ceskyfarmarskytrh.cz

Staré dobré „nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci“ platí i při nákupu něčeho tak samozřejmého, jako jsou potraviny. Dokonce možná ještě víc, protože potraviny úzce souvisí s naším zdravím. Koupí kvalitních surovin pro přípravu „opravdového“ jídla investuji do zdraví svého a své rodiny daleko lépe než koupí a přípravou nejrůznějších polotovarů, předpřipravených kuchyňských „pomocníků“, výrobků ze separátů a podobně. Stačí si přečíst na obalu, co všechno takový produkt obsahuje, a nutně musí naskočit otázka: „Opravdu to chci jíst?“ Rozhodně je lepší upřednostnit třeba domácí polévku z kvalitních surovin (jde to i s minimálním finančním nákladem a hrnec je plný) než ohřátí polotovaru či přípravu produktu vyrobeného ze separátů. Tyto produkty jsou vůbec samostatnou kapitolou – od sporné nutriční hodnoty přes vysoké množství tuků až po nulový přínos pro lidský organismus. Pokud nakrmím své nejbližší takovou potravinou, zasytím je nekvalitně a pouze na krátkou dobu – zvýším tím tedy své náklady. Ve stavu časové nouze nám pořád lepší službu udělá krajíc chleba s pomazánkou či máslem a čerstvou zeleninou.

Zastavím-li se především u zeleniny a ovoce, čerstvé a kvalitní produkty z trhu, které vyrostly v „mém“ kraji a byly sklizeny v plné zralosti pár hodin před vlastním prodejem, které mi prodá ten, jenž je vlastníma rukama vypěstoval, mi přinesou nesrovnatelně víc užitku i chuťových zážitků než zelenina a ovoce, které byly sklizeny předčasně, aby vydržely dlouhý transport, a cestovaly přes půl světa do jednoho z marketů nadnárodního řetězce. Možná na trhu utratím o pár korun na kile více, ale určitě to stojí za to. V konečném důsledku mnohem více získám – čerstvost, chuť, vitamíny, znalost původu. S největší pravděpodobností také díky čerstvosti spotřebuji celý kus bez nutnosti okrajování a vyhazování zavadlých nebo zkažených částí. Neplatí to samozřejmě pouze o ovoci a zelenině. Stejně tak je skvělý např. čerstvý, ledem chlazený šumavský pstruh, který může být bleskurychle připraveným obědem, rozhodně nutričně daleko přínosnějším než třeba párek s hořčicí, mražená pizza nebo předem obalený sýr na smažení…

Čerstvé a kvalitní potraviny jsou zdravější, přinášejí mnohem více živin a zdraví prospěšných látek, a tak jejich nákupem ušetřím ještě jednou – za nákup v lékárně.

Radim PetraturRadim Petratur

organizátor projektu Nakupujte lokálně

Především je potřeba zdůraznit, že na jídle by se mělo šetřit až naposled. Jde totiž o „palivo“ pro naši tělesnou schránku, bez které bychom tu nebyli, jejím zanedbáváním snižujeme délku a kvalitu svého života. Spíš bychom se měli při nakupování potravin chovat racionálně, zvážit vlastní malovýrobu, dbát na pestrost a neplýtvat. Racionalita spočívá v tom, že pokud chceme nakupovat kvalitně, neznamená to pokaždé nakupovat draze – to platí například při nákupu mléčných výrobků – je ale potřeba být pečlivější při výběru – rozdíl v kvalitě mezi drahými potravinami a mnohými jejich levnějšími ekvivalenty často není velký, někdy je kvalita dokonce stejná. Ušetřit se dá také vlastní „malovýrobou“, například si sami vyrobíte džem z meruněk v době jejich sklizně – džem si vyrobíte z kvalitních surovin, v době sklizně jsou čerstvé, sami si je vyberete a výroba i desítek sklenic nezabere více než hodinu dvě (receptů je plný internet).

Na závěr je potřeba zdůraznit, že při výběru potravin bychom měli dbát i na pestrost (nejíst pořád to samé) a také přemýšlet, zda nekupujeme zbytečně velká množství – vzpomeňte si, kolik jídla se vyhodí a to nejsou malé částky…

Petra PospěchováPetra Pospěchová

redaktorka Hospodářských novin

Nakupovat potraviny dobré kvality a za rozumnou cenu není minimálně v Praze zas tak obtížné, chce to jen o trochu víc času a plánování než každodenní návštěva nejbližšího supermarketu. Ve většině čtvrtí najdete alespoň jedno slušné řeznictví – ať už tam, kde bydlíte nebo poblíž práce. Totéž platí i o zeleninových trzích. Já chodím dvakrát do týdne doplnit zásoby do haly 22 v Holešovické tržnici – sezónní nabídka ovoce i zeleniny je tam vždy obstojná. Na druhé straně Vltavy je zase pravidelný trh na Jiřáku nebo na Náplavce.

Na trzích koupíte i farmářská vajíčka, máslo, tvaroh, sýry a chlazenou drůbež. Maso a uzeniny, které farmáři neměli, stačí nakoupit jednou za týden, aniž potřebujete nějak obří ledničku. Já mám to štěstí, že naše smíchovská večerka bere uzenářské zboží z Davle, chodím tedy pro slaninu nebo klobásky tam. Pro maso potom přes řeku do Myslíkovy, kde je halalové řeznictví, nebo do masny na Arbesově náměstí. Asi dvakrát týdně doplňuji pečivo, ale když vím, že bude času opravdu málo, stačí koupit dva pecny chleba z žitného kvasu a je postaráno o zásobu na deset dní. Sečteno podtrženo mně v běžném týdnu stačí nějaké čtyři nákupy, aby v ledničce a ve špajzce bylo všechno, co má. Na začátku možná trochu trvá, než najdete ta správná místa ve svém okolí, ale tenhle čas se vám vrátí. Vrátí se vám v kvalitě potravin a třeba i v tom, že budete znát pána, jehož slepice vám snášejí vajíčka na ranní hemenex.

Monika DivišováMonika Divišová

výživová poradkyně a ředitelka centra Wellnessia

Když začneme jíst potraviny, které jsou „výživné“, tak jich nemusíme jíst velká množství. Například pro zasycení potřebujeme alespoň dva až tři bílé rohlíky. Konzumujeme spoustu kalorií a žádné živiny. Jeden plátek celozrnného chleba nám dodá o 70 procent víc minerálů a dalších výživných látek. Protože vláknina zasytí, stačí nám mnohem menší množství.

Používejte základní suroviny, nikoli hotové výrobky. Uděláte tím službu nejen peněžence, ale i svému zdraví. Výrobky s dlouhou trvanlivostí obsahují spousty přidaných látek, které přispívají ke špatné kondici a nadváze. Doporučuji tedy následující:

  • Místo tavených sýrů můžeme připravovat pomazánky z tvarohu. Jednoduše smíchejte tvaroh s některými z těchto surovin: nastrouhaná mrkev, nakrájená červená paprika, cibulka, hořčice, česnek, sůl, pepř, zelené bylinky, vajíčko, rybičky, trocha jogurtu.
  • Polotovary jako polévky ze sáčku a hotové omáčky na těstoviny vyměnit za jednoduchá a přitom zdravá jídla. Výtečnou polévku lze připravit z pár ingrediencí: zelenina (dýně, cuketa, kořenová zelenina), červená čočka (nemusí se předem namáčet), cibule, česnek, olivový olej, kvalitní sojová omáčka, sůl. Pro vylepšení lze přidat lžičku smetany nebo kokosového mléka.
  • Místo instantní omáčky na těstoviny plné éček a konzervantů: lžička kvalitního pesta + trochu parmazánu nebo zpěněná cibulka na oleji + česnek + rajčatové pyré + majoránka.
  • Limonády a ice tea lze vyměnit za stoprocentní jablečný džus či mošt hodně naředěný vodou (1 : 5) nebo domácí mátový čaj s citronem oslazený medem.

Velké šetření nastane, když z jídelníčku vyřadíte potraviny, které našemu zdraví nedělají stejně vůbec dobře. Kromě nadváhy způsobují i problémy se srdíčkem a trávením. Patří mezi ně například: uzeniny, sušenky, sladké pečivo, majonézové saláty, masové konzervy, mražená pizza, bílé pečivo, houskové knedlíky.

Maso nemusí být na talíři dvakrát denně. Zařaďte do jídelníčku „obyčejné“ a velmi výživné suroviny našich předků, jako jsou fazole, čočka a hrách.

Tomáš VáclavíkTomáš Václavík

prezident mezinárodní Asociace prodejen biopotravin a šéf agentury Green marketing

Především bych chtěl zdůraznit, že na jídle bychom šetřit neměli, zejména ne na jídle pro děti. Rozhodně bychom si neměli jídlo vybírat podle ceny. To může být velmi ošidné. Pokud je něco „levné“, určitě k tomu byl nějaký důvod, nejčastěji ten, že je pokrm nějak ošizený, něco mu schází, případně byly původní přírodní chuti či obsah vitamínů a minerálních látek nahrazeny levnými chemickými náhražkami.

Zlaté pravidlo podle amerického novináře a autora knih Michaela Pollana: „Jezte jídlo. Ne moc. Především rostlinného původu.“ Pod pojmem jídlo si Pollan a já představujeme pokrm, který byl připraven z maximálně čerstvých, přirozeně uzrálých sezonních surovin, pěstovaných ve vašem regionu, minimálně zpracovaných. A samozřejmě nejlepší je, když jsme si jídlo sami připravili, nikoli koupili hotové v obchodě. A pokud známe osobu, která jednotlivé složky pokrmu vypěstovala či vyrobila, dostává jídlo další velmi důležitý a příjemný rozměr. Při nákupu doporučuji navštěvovat častěji farmářské trhy a tržnice než supermarkety. Vhodným doplňkem jsou takzvané bedýnky – čerstvé potraviny z farem přímo k vám domů nebo do nejbližší bioprodejny. Pokud již musíme do supermarketů, vybírejte si v sekcích čerstvých potravin, nikoli v uličkách s konzervovanými polotovary. A vybírejte suroviny, které momentálně mají svoji sezónu. Pokud jíte mimo domov, vybírejte si spíše ty restaurace, které používají čerstvé, místní a sezónní suroviny a chlubí se tím. Rozhodně se vyhýbejte restauracím rychlého občerstvení – tamní pokrmy jsou levné jen na první pohled.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

biofarmářské trhyKlára SvobodováMonika DivišovánáhražkynákupyPetra PospěchovápotravinyRadim PetraturRudolf NáprsteksamozásobitelstvíspotřebitelTomáš Václavíkzdravíživotní styl
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo