Co Čech to finanční analfabet
Martin Vlnas, Anketa, 03.03.2010
Česká národní banka již několik let pravidelně pořádá semináře finanční gramotnosti pro učitele základních škol a gymnázií.
„Bylo by politováníhodné, aby byla mladá generace dlouhodobě zatížena následky neprozíravých a ukvapených rozhodnutí, učiněných často jen z důvodu nízké finanční gramotnosti. Nejde přitom pouze o znalosti finančních produktů, ale o základy fungování tržní ekonomiky, o nichž by měl mít každý vzdělaný občan alespoň základní povědomí,“ varuje na svých stránkách ČNB.
Myslíte si, že je finanční gramotnost v České republice nedostatečná a nižší než v okolních státech? A jsou na tom podle vás děti skutečně hůře než dospělí? Souhlasil byste se zavedením předmětu „Finanční gramotnost“ do povinné školní docházky? Pokud ano, co by podle vás mělo být jeho hlavní náplní?
Stanislav Bernard
Spolumajitel a generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard.
Finanční gramotnost je zcela nedostatečná. To se projevuje na všech úrovních od osobní přes rodinnou, komunální až po státní. Samostatnou kapitolou je pak finanční negramotnost politická. Jen díky obecné finanční negramotnosti je možné, aby vrcholný sociálnědemokratický politik krátce před volbami prohlásil, že státní dluh se nesplácí (o neplatnosti této lži se bohužel zřejmě budeme moci již brzy všichni přesvědčit), nebo aby multifunkční (či spíše nefunkční) tramvajenka stála do dneška téměř 900 milionů korun či pár kilometrů pražské cyklostezky 150 milionů. Otřesných příkladů je spousta a mají většinou jeden společný jmenovatel – nejedná se v nich o privátní peníze, ale o veřejné prostředky.
Finanční gramotnost je nutné začít neprodleně řešit již ve školách.
Aleš Michl
Analytik týmu Raiffeisenbank
Budu tvrdý, nedostatečná. Pokud jsme v nějaké opilosti či co odepsali z maturit matematiku, nenahradíme ji zkouškou z finanční gramotnosti - třeba v kombinaci se základy matematiky? Nedůvěřivcům posílám písničku od Chinaski: „Vzal si dva leasingy, dvě hypotéky. Měl z toho nervy, tak začal brát léky. Do toho nějaký avantýry, bylo to nad jeho síly.“
Tomáš Prouza
Ředitel pro rozvoj a péči o klienty, místopředseda představenstva společnosti Partners
Finanční gramotnost je v České republice skutečně velmi nízká, lidé také často doplácejí na to, že nemají historickou zkušenost se složitějšími finančními produkty. Když se k tomu přidá neochota nebo neschopnost klientů vyjednávat o lepších podmínkách, dostáváme situaci, kdy jsou lidé ochotni pořídit si finanční produkty, které jsou pro ně velmi nevýhodné.
Osobně si myslím, že nemá cenu zavádět nový speciální předmět, daleko užitečnější by bylo zapracovat informace o osobních financích do různých předmětů již od prvního stupně základní školy. Informace o finančních produktech se mohou objevovat v matematice (výpočty úroků, splátek a podobně), ve společenských tématech (řízení domácího rozpočtu, rizika zadlužení, smysl dlouhodobých úspor) i v zájmové činnosti (velmi poučné může být pro děti zahrát si hry jako Cashflow nebo Finanční svoboda). Jenže se obávám, že učitelé často o osobních financích vědí stejně málo jako žáci, takže právě snaha podpořit učitele je velmi důležitá.
Jan Traxler
Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management
Není důležité, jestli je nižší nebo vyšší než v okolních státech. Tohle neustálé poměřování „kdo ho má většího“ a zda jsme nad průměrem nebo pod průměrem Evropské unie už mi leze na nervy.
Důležité je, že pro většinu dětí bude asi daleko užitečnější do života porozumět inflaci a složenému úročení, vědět, co to je hypotéka, nebo si umět vyplnit daňové přiznání, než znát atomové číslo železa, latinský název stehenního svalu a umět nazpaměť Polednici. Proto jsem určitě pro, aby finance, právo, psychologie a různé společenské vědy měly v rámci výuky větší prostor a vědecké předměty se podrobně učily na specializovaných školách.
Zároveň musím dodat, že škola může děti naučit znalostem a dovednostem. Ovšem ještě důležitější je, aby získaly respekt k hodnotám. Pokud si nedovedou vážit hodnot, tak mohou mít sebevětší vzdělání a rozhled, ale stejně budou mít finanční problémy. Tady ale hraje primární úlohu rodina a ta podle mých zkušeností velmi často selhává. O nemateriálních hodnotách ani nemluvě.
Aleš Tůma
Analytik společnosti Partners
Rozšíření výuky o financích na školách by určitě bylo prospěšné. Ale obávám se, že zvyšování finanční gramotnosti není v dlouhodobém zájmu státu. Kdyby byla většina populace dostatečně finančně gramotná, musela by okamžitě vypuknout revoluce.
