Zaslouží si čeští filmaři státní almužnu?

Jakub Zeman, Anketa, 11.03.2011

Každá vláda se zuřivě distancuje od svých vlastních chyb a poukazuje na chyby vlády předchozí. Přitom minimálně jedné se dopustily v uplynulých dvou dekádách všechny. Při sestavování rozpočtu naši pragmatičtí ministři zpravidla – více či méně úmyslně – zapomínali na segment kultury. Na dně se tak ocitnul třeba Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, jehož nejasná budoucnost se před časem stala předmětem jednání.

Ne že by si snad filmaři vydobyli znenadání takovou pozornost. Jenže financování fondu je úzce spjato s lukrativním byznysem, kterým není nic menšího než televizní reklama. V současné době je fond financován z reklamy vysílané Českou televizí. Z obrazovek státní televize měla přitom reklama zmizet již před několika lety. Na inzerenty si totiž brousí zuby dvojice největších komerčních stanic, Prima a Nova, z nichž ta druhá nárokovala zrušení reklamy v ČT již v dobách, kdy se řešil přechod z analogového na digitální vysílání.

Úplným zrušením reklamy by se ale České televizi výrazně omezila možnosti vysílat pořady na komerční bázi, především divácky vděčná sportovní utkání. Tato eventualita ovšem přichází právě v okamžiku, kdy televize musí o diváka bojovat více než kdy dříve. Neustále se zvyšuje tlak internetových médií a nabídka v mnoha ohledech převyšuje poptávku. V lednu ukončila činnost televize Z1, provozovaná česko-slovenskou investiční skupinou J&T, ve ztrátě několika set milionů je i TV Barrandov. Snad i proto současný ministr kultury Jiří Besser zvažuje posunutí termínu úplného zrušení reklamy v České televizi o další dva roky. Vystavuje se tak ale hrozbě arbitráží ze strany komerčních televizí.

Ty dnes de facto drží stát pod krkem. Vládě nahodily líbivou udičku v podobě souhlasu s tím, že by část zisku z reklamy samy věnovaly na podporu kinematografie. Pochopitelně tím ale nesledují nic bohulibého. V případě ovládnutí trhu by si mohly podle libosti diktovat ceny inzerce. A v kontextu těchto obrovských potenciálních zisků by bylo odvádění symbolického desátku na podporu státního fondu jen nepatrnou kapkou v moři. Oslabený, konkurence neschopný kolos České televize by byl mezitím odkázán jen na zisky z koncesionářských poplatků a dotace státu. Jenže nevyjde to náhodou ve výsledku mnohem dráž, než kdyby stát dnes přispíval adekvátní částkou do fondu pro podporu a rozvoj kinematografie?

Je podle vás dostatečná podpora kinematografie ze strany státu? Z čeho by měl být financován Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie? Považujete za optimální stávající model, nebo se přikláníte k řešení financování fondu ze zisků komerčních televizí? A jak vnímáte přítomnost reklamy ve státní veřejnoprávní televizi?

Jan Traxler

Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management

Televizi prakticky vůbec nesleduji a neznám aktuální podmínky. Pokud je stávající nastavení pro komerční televize nefér, pak bych se snažil najít nějaký kompromis, např. kdyby veřejnoprávní televize mohla reklamu zařadit pouze do programů, za které platí nějakému třetímu subjektu za vysílací práva, ale nemohla reklamu zařadit do programů vlastní tvorby, která by měla být financována z koncesionářských poplatků. Co se týče podpory české kinematografie, to je problematika, do které nevidím, a netroufám si jakkoliv se k ní vyjadřovat.

Tomáš Prouza

Ředitel pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners

Nevidím jediný důvod, proč reklamu ve veřejnoprávní televizi rušit. Česká televize by naopak měla být motivována bojovat o zdroje tam, kde konkuruje komerčním televizím – ale zároveň by mělo být jasně určeno, které oblasti má pokrývat v rámci své veřejnoprávní role. Dodneška ale bohužel nikdo nedefinoval, co vlastně veřejnoprávnost znamená, takže vlastně není možno ani říct, jak dobře Česká televize svou roli plní.

Tomio Okamura

Viceprezident a tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Evropský film se bez veřejné podpory neobejde, protože nám chybí silní producenti. Na stranu druhou státní podpora děsivě ničí úroveň českého filmu. Český filmař točí film s tím, že svůj výdělek počítá už z toho, co dostane od sponzorů a státu. Tržby z prodeje práv jsou už jen bonus navíc. Takže vznikají filmy bez ambice obstát na světovém trhu. Jsou provinční se stále klesající řemeslnou úrovní. Škoda, film je dnes velmi výnosný byznys, který jinde berličky nepotřebuje. V případě ČT by se politici měli rozhodnout. Osobně mi reklama na ČT nevadí, vadí mi ale koncesionářské poplatky, které jsou další daní. Navíc daní za něco, co od jiné televize máme zdarma (tj. placeno z reklamy). Platit poplatky např. za pořady propagující dětem komerční produkty včetně válečných PC her je zrůdnost.

Aleš Tůma

Analytik společnosti Partners

Přítomnost reklamy ve státní televizi nijak nevnímám, protože televizor používám hlavně jako podstavec pod lampu. Možná jsem barbar, ale opravdu nevidím důvod, proč platit televizi a film z daní. Kdyby stát lidem nebral tolik peněz, jistě by se našlo soukromých sponzorů vysoké kultury dost. Navíc intelektuální film může natočit i studentík s videokamerou a dobrým nápadem. A často bude lepší než veledíla produkovaná za státní dotace.

Co si o tom myslíte vy? Diskutujte s námi!