Paul Samuelson: ekonomický guru?
Martin Vlnas, Anketa, 17.12.2009
Na otázku: „Zaslouží si Paul Samuelson titul „guru“ moderní ekonomie?“ odpovídají Dan Šťastný (VŠE), novinář František Mašek, Tomáš Prouza a Aleš Tůma (Partners).
Dan Šťastný
Proděkan pro studium, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze
Paul Samuelson je jistě jedním z nejuniverzálnějších ekonomů, nebyl nijak úzce zaměřen, věnoval se makro- i mikroteorii a v obojím učinil slavné věci. Na druhou stranu šlo prakticky vždy o poznatky čistě teoretické a formální, a tak není divu, že je s jeho jménem spojován odklon ekonomie od reálných problémů světa a příklon její pozornosti k teoretickým problémům a rébusům na tabuli („blackboard“ nebo „ivory tower“ economics; Deirdre McCloskeyová tento přístup nazývá „sameulsonovskou neřestí“ – a to ho má ráda!).
Proto podle mne není Paul Samuelson guruem moderní ekonomie (nemáme-li tou moderní ekonomií na mysli sterilní teorii), neboť to předpokládá všeobecný respekt v ekonomické profesi, a tomu se podle mne netěší. Možná, že má ke guruovi relativně blízko, ale takových ekonomů bylo a je více. Guruem by mohl být možná vzhledem k věku; starší je snad už jen Ronald Coase (ročník 1910)...
Tomáš Prouza
Ředitel pro rozvoj a péči o klienty, místopředseda představenstva společnosti Partners
Guru je obvykle člověk, který se snaží o to, aby jej ostatní následovali. Paul Samuelson ale podle mne věci prostě měnil – a věděl, že to je správné. Navíc vždycky hledal cesty, jak teorii uplatnit v životě, a nebál se ukazovat lidem nové obzory. Změnil tak nejen teoretické základy ekonomie, ale i způsob, jakým se ekonomie učí na školách po celém světě.
Pokud by měl dostat nálepku „guru“, tak zřejmě od mé generace, pro kterou byl těsně po revoluci „Samuelson“ prvním teoretickým nahlédnutím do toho, co se dělo okolo nás. Levná skripta na VŠE smysl moc nedávala, ale pokud si člověk koupil Samuelsona (na kterého se stála fronta), najednou začal chápat...
Takže ano – titul „guru“ si asi Paul Samuelson zaslouží. Ale stál by o něj? Nebo by ho spíš zajímalo, kolika lidem pomohl pochopit zákonitosti ekonomie tak, aby mohli žít lepší život?
František Mašek
Ekonomický novinář
Kdyby se volila nejvlivnější kniha historie, určitě by patřila k favoritům učebnice Základy ekonomické analýzy od nedávno zemřelého Paula Samuelsona. Podle stále vydávaného díla nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1970, od prvního vydání v roce 1947 několikrát přepracovaného, se totiž stále učí, a to nejen v USA. Dál tedy ovlivňuje myšlení ekonomů i způsob jejich výuky. Nejde ale jen o toto či další díla pana profesora – důležité je vědět a znát, ale i dokázat tyto poznatky sdělit nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti. Což Samuelson, jak dokládá úspěch jeho knihy, rozhodně dokázal.
Právem je tak označován za ekonomického guru. Můžeme samozřejmě polemizovat s jeho keynesiánstvím, tedy mírou státních zásahů do ekonomiky. Sám Samuelson ostatně uznal, že tyto byly teorie v lecčems překonány. Jedno poučení by si ale měly vlády, jejichž zásahy nabyly při snaze pomoci překonat globální finanční krizi ohromných rozměrů, vzít i dnes – o potřebě přebytkového rozpočtu v době, kdy se ekonomice daří.
Aleš Tůma
Analytik společnosti Partners
O mrtvých jen dobře... ale nedalo mi to, rozhodl jsem se mravní pravidlo porušit. Samuelson byl bezpochyby velký člověk, ale navzdory článkům hýřícím superlativy o „guruovi“ ekonomů nese velký díl viny za zoufalý stav současné ekonomie.
Zpopularizoval Keynesovy teorie, na základě kterých dnes (mimo jiné) státy topí svět ve stále větší záplavě dluhů a inflačních peněz. Dobře, buďme féroví, v moderním „vulgárním keynesianismu“ by se snad ani sám Keynes nepoznal, ale to nic nemění na tom, že jeho teorie byly mnohokrát zdiskreditovány. Samuelson navíc ještě ve velmi pozdních vydáních své učebnice obdivoval hospodářský růst v Sovětském svazu. V 70. letech kniha obsahovala graf, který předpovídal, že SSSR „dožene a předežene“ USA do roku 1990. Ještě v roce 1989 (!) údajně prohlásil SSSR za důkaz, že „socialistická příkazová ekonomika může fungovat a dokonce prosperovat“. Tolik k jeho zásluhám na rozvoji ekonomie.
Mimochodem, článek o jednom jeho dalším slavném omylu (týkajícím se ekonomie majáků) je zde. „Je mi jedno, kdo píše zákony nějakého národa... pokud já můžu napsat jeho učebnice ekonomie,“ prohlásil prý kdysi Samuelson. Ano, podobně jako neviditelná ruka zákonodárce, i Samuelsonova kniha měla účinky srovnatelné s kobercovým bombardováním.
Foto: Profimedia.cz
