Jaké pojištění k hypotéce?
Dušan Šídlo, Bydlení, 12.07.2007
Uzavření hypotéky s sebou nese nutnost sjednání adekvátního pojištění zastavované nemovitosti. Banky i občané však tuto oblast někdy podceňují a zbytečně se vystavují riziku finanční ztráty.
Důvod, proč banky po klientech pojištění zastavované nemovitosti chtějí, je zřejmý. Pokud by dlužníkova nemovitost, byla poškozena či zcela zničena například nějakou živelnou událostí jako je požár nebo povodeň, znamenalo by to značné ohrožení životní a finanční situace klienta, a tím samozřejmě i dalšího splácení úvěru bance. Současná praxe je taková, že banky jsou v této oblasti celkem benevolentní. Příliš důkladně nespecifikují, jaké pojistné krytí a v jaké kvalitě má být sjednáno, jak vysoká má být případná spoluúčast klienta na plnění pojišťovny, jaké výluky nemá pojištění obsahovat a podobně.
Odpovědnost za výběr dostatečného pojištění je tedy na klientovi. Ten by měl sám či s pomocí finančního poradce dokázat vyhodnotit, na jaká rizika by měla být jeho nemovitost pojištěna a jaké pojištění je pro něj to pravé. Pro některé klienty bude například krytí rizika povodně z důvodu příznivé lokality zbytečné, pro jiné bude naopak nezbytnou součástí pojistné smlouvy.
Co se týče výše pojistné částky sjednávaného pojištění, spokojí se banky s částkou ve výši úvěru nebo odhadní ceny nemovitosti. Takto stanovená pojistná částka je ovšem nedostatečná.
Výše úvěru neodpovídá hodnotě nemovitosti a odhadní cena nemovitosti stanovená jednou bankou se různí nejen od odhadu jiné banky, ale i od stanovení pojistné hodnoty pojišťovnou. Dopady takto stanoveného plnění mohou být mnohem závažnější, než se na první pohled zdá.
Dochází zde totiž k efektu takzvaného podpojištění. Při případné větší škodě na nemovitosti nevyplatí pojišťovna celou náhradu škody, ale pouze její zlomek. Můžeme si to ukázat na konkrétním případě.
Mladý pár ve věku 30 let si koupil rodinný dům v tržní hodnotě 2,5 milionu korun. Odhadní cena nemovitosti určená znalcem banky však činila pouze 2 miliony. Zvolená banka poskytuje hypotéky do 75 procent odhadní ceny nemovitosti a na tento dům poskytla hypotéku ve výši 1,5 milionu.
Mladý pár si tedy uzavřel pojištění domu na pojistnou částku vyžadovanou bankou ve výši 1,5 milionu. Následně došlo živelnou událostí ke škodě na domu ve výši 1 milionu korun. Ačkoliv škoda byla nižší než sjednaná pojistná částka, pojišťovna nevyplatila 1 milion, ale pouze cca 660 tisíc korun.
Likvidátor pojišťovny totiž ocenil dům na 2,25 milionu, tedy výrazně více než byla sjednaná pojistná částka. Tím došlo k podpojištění a pojišťovna krátila plnění podle poměru pojistné částky k pojistné hodnotě.
Z uvedeného příkladu plyne doporučení. Klienti bank by se sami ve vlastním zájmu měli starat o odpovídající pojištění nemovitosti. Je na jejich odpovědnosti, jaké krytí sjednají a jakou pojistnou částku nechají uvést do smlouvy. Pojistná částka má odpovídat ceně, za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou budovu postavit v době ocenění.
Doporučení správné pojistné částky podle metodiky pojišťovny, která nevystaví klienta výše zmíněnému riziku podpojištění, je na obchodním zástupci pojišťovny nebo finančním poradci.
