Claimer

Stavební spoření mělo dobrý rok

Stavební spořitelny označují rok 2008 za rok stavebního spoření. Podařilo se jim totiž uzavřít více než 705 tisíc nových smluv, což je o 20 % víc v porovnání s rokem 2007.

Stavební spoření mělo dobrý rok

Přestože počet nových smluv rostl, přiznaná státní podpora klesá. Postupně se mění struktura smluvního portfolia. Roste podíl smluv, které byly uzavřeny k 1. lednu 2004, takzvaných „nových“, u nichž je státní podpora 15 % z ročně uspořené částky (maximálně tři tisíce korun ročně). Je jich už 43 %. Se zvyšováním jejich podílu se státní podpora poskytovaná účastníkům stavebního spoření každoročně snižuje a od přijetí novely zákona o stavebním spoření klesla již o dvě miliardy korun. Stále však dosahuje kolem 14 miliard korun ročně a zůstává terčem kritiky zejména proto, že její část není prokazatelně účelově vázána na bytové účely.

Účelovost je možné prokázat jak známo pouze u úvěrů, nikoli u úspor, které jsou po ukončení spořicího cyklu vyzvednuty a mohou být použity na cokoli. V posledních letech se však spořitelnám daří dosáhnout lepšího poměru úvěrů a úspor a ospravedlnit tím státní dotace. Poměr úvěrů k úsporám na konci roku 2008 dosáhl již 56,7 %. Přitom trvale převažuje objem překlenovacích úvěrů, které tvoří 81,1 % všech půjčených peněz.

Sázejí na stabilitu

Stavební spořitelny přičítají úspěch roku 2008 větší jistotě a stabilitě nabízených podmínek, a to jak ve fázi spoření, tak při úvěrování, což je podle nich pro klienty v nejistých dobách finanční krize vzácné. Důkazem je nejen počet nově uzavřených smluv, ale také to, že klienti po ukončení šestiletého cyklu pokračují ve spoření s tím, že si navýší cílovou částku. Meziročně počet smluv, u kterých byla navýšena cílová částka, stoupl o 54 tisíc. V roce 2008 byla cílová částka navýšena celkem u 336 tisíc smluv, v roce 2007 jich bylo navýšeno jen 282 tisíc. Oproti roku 2007, kdy došlo k navýšení cílové částky přibližně o 71 miliard korun, byla cílová částka v roce 2008 navýšena již o 94 miliard korun. Stálým trendem stavebního spoření je také růst průměrné cílové částky. Za posledních sedm let se ztrojnásobila a v loňském roce dosáhla 303 tisíc korun.

Finanční a ekonomická recese způsobily, že hypoteční banky začaly být obezřetnější při poskytování úvěrů a uplatnily vyšší rizikové marže, což zvýšilo cenu hypoték. Hypotéky se tak na čas staly méně dostupné. Stavební spořitelny se toho snaží využít a uvádějí, že se jim to daří. Od loňského roku stále častěji zaznamenávají snahy klientů přefinancovat hypotéku úvěrem ze stavebního spoření nebo si navýšit cílovou částku, aby mohli získat větší úvěr.
 
Stavební spořitelny využívají k financování úvěrů peníze svých spořících klientů, proto nejsou závislé na dostupnosti peněz na finančním trhu. Tvrdí, že proto mohou zajistit stabilitu systému stavebního spoření a držet úrokové sazby dlouhodobě na stejné úrovni.

Akce a novinky

I přes prokazatelné úspěchy loňského roku nemají stavební spořitelny rozhodně vystaráno. K 31. 12. 2008 činil celkový stav smluv o stavebním spoření 5,07 milionu kusů, a to znamená, že i přes velký nárůst počtu nových smluv se celkový počet klientů nezvyšuje, ale naopak klesá. V roce 2008 došlo oproti konci roku 2007 k absolutnímu poklesu počtu smluv přibližně o 62 tisíc. Stavební spořitelny se tedy musejí snažit získávat nové klienty.
Některé stále sázejí na časové omezení slevy poplatků, které však už nikoho příliš neohromí. Aktuálně je například možné získat prémii od Českomoravské stavební spořitelny. Podmínkou je vstup do programu Liška plus a uzavření smlouvy o stavebním spoření a zároveň o penzijním připojištění do konce tohoto měsíce. Do měsíce pak musí klient zaplatit dva měsíční vklady do penzijního fondu. Za to spořitelna slibuje bonus až do výše 1500 korun.

Podobně Wüstenrot nabízí do konce tohoto měsíce úvěr bez poplatku. Kromě toho však tato spořitelna láká klienty i na výhodnější spoření. Od 1. března zvýšila úrokovou sazbu úspor na 2,2 % ročně. Je určena zejména pro spořicí klienty, ovšem kdyby si to rozmysleli a chtěli pak úvěr, budou se muset smířit s vyšší úrokovou sazbou 4,9 % ročně. Nicméně zaručený úrok 2,2 % ročně v kombinaci se státní podporou a osvobozením výnosu od daně z příjmu je zajímavou možností střednědobého spoření v době, kdy úroky z depozitních produktů v bankách mají klesající tendenci.

Některé stavební spořitelny vsadily na takzvané zelené úvěry, které mohou sloužit na zateplení, alternativní zdroje vytápění a další vylepšení energetických parametrů bydlení. Tak například Raiffeisen stavební spořitelna k tomuto účelu doporučuje své produkty Nízká hyposplátka, Spektrum a Horizont, protože pomohou klientovi jeho záměry realizovat rychle. Přidává k nim odborné poradenství a nabídku úsporných ekologických celků od smluvních partnerů – odborníků v oboru úspor energií.

Modrá pyramida společně s Komerční bankou uspěly ve výběrovém řízení organizovaném Státním fondem životního prostředí (SFŽP) pro realizaci procesu distribuce dotací v Programu „Zelená úsporám“.

Jak známo, prostředky na tento program získala Česká republika prodejem přebytečných emisních povolenek zemím, kterým se jejich závazky dané Kjótským protokolem nedaří plnit. Výtěžek z prodejů má pro roky 2009–2012 činit až 25 miliard korun a má být použit na zlepšení tepelně izolačních vlastností rodinných a bytových domů a na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Obě banky budou nabízet několik typů úvěrů, které mohou zájemci využít pro realizaci svého záměru a pak je splatit dotací získanou od SFŽP.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Světlana Rysková

Věnuje se jako ekonomická redaktorka již 13 let osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů Českého rozhlasu. Kmenově působila v týdeníku Profit a později Ekonom, kde vedla finanční rubriku.

Věnuje se jako ekonomická redaktorka již 13 let osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů Českého rozhlasu. Kmenově působila v týdeníku Profit a později Ekonom, kde vedla finanční rubriku.

Další články autora

Komentáře / zobrazeno 0 z 0 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Nájemné místně neobvyklé

Čas od času se mi to stane. Prostě jdu po ulici a začnu si zpívat. Štrádovala jsem si to po Václaváku a asi jsem budila veřejné pohoršení, protože ke mně přistoupil jeden můj klient (to víte, ti se najdou všude) a zeptal se mne, jestli jsem v pořádku...

Jak se zbavit černého nájemníka?

Na Finmagu se už dřív psalo o tom, že nejskvělejším příležitostem je rozumné vyhnout se řádným obloukem. Platí to stále, což potvrzuje i následující příběh. Točí se kolem obzvlášť výhodné koupě bytu, která se ovšem kupující zatím jaksi nevyplácí. S b...

Čínské běsy: realitní bublina a silný jüan

Finanční krize kosí jednu evropskou zemi za druhou. Skoro se zdá, jako by se Evropou šířila další vlna smrtelného moru. Nové ohnisko „dluhové morové rány“ se nyní, po Řecku, Španělsku, Islandu, objevilo v Maďarsku. Kdo bude další? Rozšíří se epidemie...

Prague Marina: Investice k nezaplacení

Pohled na křivku cen tuzemských nemovitostí, která již druhým rokem setrvale, ale jen zvolna klesá, by možná nejednoho pozorovatele přiměl k poznámce, že čekání na obrat je sice pohodlné, ale vleče se to. Navzdory délce však nelze toto čekání označit...

Vlastní, nebo nájemní? Toť opravdu otázka!

Kdy se vyplatí nemovitost koupit a kdy jen pronajmout? Základním ukazatelem, zda byt koupit, nebo pronajmout, je to, jaký zisk by mi vynesl ve formě nájemného.

Byty 2010: Sonda do realitního bahna!

„Tak to byl šrapnel, Hlaváčku“ prohlásí hrdě Cimrmanův inspektor Trachta poté, co na šokovaném továrníku Meyerovi demonstruje svou proslulou výslechovou techniku. Hrdina z detektivního dramatu „Vražda v salonním coupé“ jistě netušil, že kromě praktik...

Vlastní, nebo nájemní? Toť otázka!

Rozhodování mezi koupí vlastního bytu a bydlením v pronájmu není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Záleží na mnoha vlivech, na našich plánech, na rodinné anamnéze a na očekávané budoucnosti. Zkusme tedy probrat několik asp...

Jak na hypotéku? Prací a odříkáním

Úvěry ve výši tržní hodnoty nemovitosti (stoprocentní hypotéky) jsou nedostupné. Na jednu stranu je to dobrá zpráva – zvýší se tím stabilita bank, sníží počet neplatičů hypoték a klesne i počet rodinných tragédií. Na druhou stranu mnoho lidí nevyřeší...

Zpátky do králíkáren?

Od okamžiku, kdy i na český trh dolehla realitní krize, nás dělí již téměř rok. Nezasvěcenému by se mohlo zdát, že tak dlouhá doba je dostatečná na to, aby subjekty zainteresované na trhu nemovitostí nastalou situaci akceptovaly a v mezích svých potř...

S cizí střechou nad hlavou

Série článků, která nedávno proběhla médii, konstatuje, nikoli bez jisté dávky překvapení, nárůst zájmu o nájemní bydlení. Téměř bez výjimky hledají jejich autoři primární příčinu tohoto jevu v aktuálně ztížené dostupností hypotečních úvěrů. Nepřímo ...







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Robert Kubíček: Připojuji se do písmene. více
Pavel Kohout: Stavební omerta

viglib: Ja se bohuzel obavam, ze clanek ukazuje hlavni problem investoru (ano, investoru, nikoliv investic).... více
Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Pavel Verner: Toto není ojedinělý případ. VŠUDE, kde je i jen náznak čehokoli státního, se nezřízeně plýtvá. Vše s... více
Pavel Kohout: Stavební omerta

Radek Doležal: Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit. více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Tomáš Kocourek: "Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta" Vysvětlete mi prosím ně... více
Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Miroslav Hnilička: Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vn... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jan Krejčí: Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jiri Novotny: Palata je neznalý více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

František Marčík: Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Aleš Staněk: Nemusím s každým názorem pana Kohouta souhlasit, ale pozorný čtenář pochopí, že skutečnosti, které k... více
Pavel Kohout: Stavební omerta