Američané: Akcií se nenajíme!
Andrej Rády, Ekonomika, 27.01.2010
Nezaměstnanost v USA se v prosinci udržela na 10 procentech. Ovšem není to proto, že by se snad blýskalo na lepší časy. Naopak – přes 660 tisíc Američanů vzdalo hledání nové práce, čímž vypadli ze statistik. Od začátku krize v roce 2007 ve Spojených státech ubylo celkem 8,6 milionu pracovních míst.
Malé firmy, které jindy vytvářejí nová pracovní místa, se stále nevzpamatovaly. Deset procent jich přibíralo zaměstnance, zatímco 20 procent propouštělo. A z těch firem, které zaměstnance propouštěly, odešlo v průměru dvakrát více lidí, než kolik jich přišlo do firem, které přijímaly.
Nezaměstnanost už není obavou, není pouhým problémem. V případě USA jde o hotovou katastrofu, celkem je totiž bez práce přes 15 milionů Američanů.
Málo nových nabídek
Hlavním problémem není počet propouštěných v soukromém sektoru. Ten už klesá. Problémem je nedostatek nově přijímaných. Většina amerických států navíc pracuje s napjatými rozpočty, jsou omezovány služby, a to omezuje vznik nových pracovních míst. Naopak se dá čekat zvyšování daní.
Americká ekonomika dokázala dlouhá léta vytvářet nejvíce pracovních příležitostí na světě. V 70. a 80. let stačil vždy pouhý rok od konce recese, aby byla nahrazena zaniklá pracovní místa.
Od března 1991, kdy skončil osmiměsíční ekonomický propad, již trvalo 23 měsíců, než se nabídka práce vyrovnala té před propadem. Po splasknutí technologické bubliny v roce 2001 se trh práce napřímil až po 31 měsících.
Echo-bubliny nastaly v historii už mnohokrát. V roce 1830 v sektoru britské železniční dopravy, v roce 1929 na Wall Street, po pádu technologií v roce 2001, nebo např. okolo saúdskoarabských akcií v roce 2005.
Analytici odhadují, že by se přes 8 milionů pracovních míst zaniklých od března 2007 mělo obnovit až za pět let. Každý rok totiž přibývá 1,3 milionu nových pracujících, a kromě nich bude potřeba najít ročně práci pro 1,7 milionu lidí.
Akcií se nenajíte
Podle ekonomů recese skončila, podle obyčejných lidí ne. Dva ze tří Američanů si myslí, že rally na akciovém trhu neznamená v jejich situaci prakticky nic. Podobné (jen o trochu nižší) procento obyvatel Spojených států se pak domnívá, že recese bude pokračovat. Krize se dotkla většiny běžných lidí.
Spotřebitelé totiž dostali poměrně krutou lekci. Už vědí, že spotřeba (jak soukromá, tak veřejná) bude muset vycházet z příjmů, nikoli ze zamrzlých půjček. A příjmy bez zaměstnání, to zní podobně jako koláče bez práce.
Američané se proto bojí utrácet. Dokonce i 20 procent nejbohatších domácností, které představují zhruba 40 procent spotřeby ve Spojených státech, začalo náhle šetřit. Bojí se opřít o ceny svých domů a akciová portfolia, ačkoli ta zesílila za rok 2009 o zhruba 5 bilionů dolarů. Pověstný motor americké ekonomiky se naučil spořit.
Zotavení navzdory překážkám?
Spojené státy se tak v ekonomickém oživení nemohou opřít o dva ze tří tradičních pilířů růstu – spotřebu a investice do nemovitostí. Americká vláda se bude muset snažit vyřešit obrovské zadlužení, aniž by riskovala další ekonomický propad. Pumpování dalších peněz do křehké ekonomiky nemůže spotřebu a investice do realit nahradit.
Podpořit zotavení nabídkou dostatku nových pracovních míst. Úkol téměř neřešitelný, ale přesto vyžadující řešení.
Mohlo by jím být programy na podporu důvěry v obnovu americké ekonomiky. Spotřebitelé budou pravděpodobně dál šetřit, čímž bude trpět i HDP. Finanční podpora by proto měla směřovat k vytváření rozumných, dlouhodobých projektů, například budování infrastruktury. Podporu by měla spravovat nově vytvořená Národní banka pro infrastrukturu (National Infrastructure Bank).
V centru zájmu by měly být projekty jako šíření internetu, obnova mostů a kanálů, výstavba rychlostních železničních tratí, moderních letišť, kanalizačních soustav, přístavů a podobně. Mají totiž velký multiplikační efekt díky vytváření velkého množství pracovních míst.
Druhou cestou ke zlepšení zaměstnanosti jsou investice do technologií. Spojené státy se samy připravily o příliv vzdělaných odborníků kvůli své poměrně přísné imigrační politice. Ti, kteří vystudovali ve Spojených státech, dnes často pracují pro přímé konkurenty, místo aby navyšovali produkt země, které vděčí za své vzdělání.
Kvóty na pracovní víza pro cizince byly za poslední desetiletí sníženy na třetinu na 65 tisíc ročně, a to ze strachu o pracovní místa pro Američany. Paradox určitě, recept ani náhodou.
Zdroj: WSJ
Autor je redaktorem Investicniweb.cz
Foto: Profimedia.cz
