Claimer

Atentát na stavebko

Nečas říká, že to nedělá rád, ale udělat se to musí. Stavební spořitelny straší kolapsem systému, ale nenadělají nic. Kalousek dělá, že počítá úspory… A ekonomové? Ti tvrdí, že to je krok správným směrem, ale že jedna vlaštovka léto nedělá. O čem je řeč? O změnách ve stavebním spoření a úvěrech na bydlení, které z uměle zvýhodňovaného produktu dělají průměrnou alternativu. Podraží ale i hypoteční půjčky a úvěry ze stavebního spoření.

Atentát na stavebko

Média o chystaných změnách referují s oblibou. Stavební spoření je totiž produkt veskrze lidový, jednoduchý a masově rozšířený. V červnu tohoto roku statistikové evidovali celkem 4 933 000 smluv. Stavebko tak má v Česku opravdu každý druhý. Divte se pak novinářům, že kolem chystaných reforem spustili takový humbuk. Vždyť jde jen o peníze poloviny národa.

I na Finmagu se o navržených úpravách již psalo. Stále se ale objevují nové a nové informace a spekulace. Posledním krokem zatím bylo středeční (4.8.) zveřejnění Návrhu programového prohlášení vlády, které se ke změnám v oblasti úvěrů na bydlení a stavebního spoření opět vrací.

Jaké změny tedy v tuto chvíli připadají v úvahu?

  • Poloviční státní příspěvek. Je téměř jisté, že dojde ke zdanění státního příspěvku 50% daní. Majitelé smluv nových i těch stávajících tak budou nadále inkasovat od stavební spořitelny pouze příspěvek v poloviční výši (2500 Kč u „starých“ a 1500 Kč u „nových“ smluv).

  • Zdanění výnosů. Nová vláda mluví i o redukci rozbujelých daňových výjimek a daňových úlev. Právě zhodnocení prostředků na stavebním spoření bylo doposud od daně osvobozeno, na rozdíl od spořicích účtů nebo bankovních vkladů. Nyní by tyto výnosy byly daněny standardní 15% sazbou. Více se dočtete v článku Stavebko: Zrušit nebo spořit dál? od Jana Stuchlíka a v textu Stavební spoření: Stát dal, stát vezme! od Martina Moravce. Oba texty byly publikované na Finmagu.

  • Účelovost na nové smlouvy. V programovém prohlášení nalezneme i větu: „Státní podpora stavebního spoření bude omezena na polovinu u všech stávajících i nově uzavřených smluv. U nových smluv pak bude omezeno použití finančních prostředků výhradně na účely bydlení.“ Nakonec to tedy vypadá, že vláda zasadí novým zákonem stavebnímu spoření hned trojí ránu. Kromě snížení příspěvku a zdanění výnosů také podmíní čerpání státního příspěvku na nových smlouvách účelem - bydlením. Zatímco doposud jste mohli peníze po uplynutí vázací lhůty i se státním příspěvkem a úroky klidně vybrat a třeba propít v hospodě, teď budete muset investovat do střechy nad hlavou. Podobně jako je tomu již dnes u úvěrů ze stavebního spoření a standardních hypoték. Podmínka účelovosti u spoření povede k dalšímu poklesu zájmu o stavební spoření. Nejenže bude méně vynášet, ale navíc již nebude „na cokoli.“ Spořitelnám by tak bez dalších zásahů z jejich strany (například zvýšení úroků z úspor, zrušení poplatků atp.) dříve či později vyschl zdroj peněz pro úvěrování.

  • Zrušení odpočtů úroků od základu daně. Paralelně v souvislosti s úvěry na bydlení a omezováním daňových výjimek se mluví také o zrušení možnosti odpočtu úroků zaplacených na hypotéce od základu daně. Zákon dnes umožňuje touto cestou ušetřit až 45 tisíc korun ročně, reálně ušetří dlužník u milionového úvěru na dvacet let v prvním roce zhruba 7-8 tisíc korun.

Nejasností přibývá

Zatím se však pohybujeme stále v rovině návrhů a spekulací. Spousta věcí není jasných a bude třeba vyčkat konkrétní podoby nového zákona. Například není jisté, „kam až“ se bude danit. Poloviční příspěvek zřejmě budeme dostávat až od příštího roku (kdy bude připisován příspěvek za vklady v roce 2010) a uplynulých let se již změna nedotkne. Zdanění 15% sazbou by se však mohlo dotknout i všech historických výnosů. Pokud tomu bude skutečně tak, pak by měli všichni majitelé starých smluv s již uplynulou vázací lhůtou rychle zvažovat vypovězení smlouvy (přičemž je třeba počítat s výpovědní lhůtou tři měsíce). Výklady míry retroaktivity se ale v těchto dvou bodech rozchází.

Jasno není ani u možného zrušení odpočtu úroků od základů daně. Všude se mluvilo jen o hypotékách, je ale pravděpodobné, že by se změna týkala všech úvěrů na bydlení, na které se nyní možnost odpočtu vztahuje, tedy i na řádné a překlenovací úvěry ze stavebního spoření. Jinak by omezování daňových výjimek a odpočtů nemělo smysl.

Nečasova univerzální úleva

V té souvislosti ale Petr Nečas začal zmiňovat zavedení jakési univerzální úlevy na bydlení, na kterou by měli nárok všichni, kteří „bydlí a platí daně.“ Podpora vlastního bydlení také nadále zůstala jako možná daňová výjimka v programovém prohlášení: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek s výjimkou podpory vědy a výzkumu, rodin s dětmi, odpovědnosti vůči slabým a potřebným, vlastního bydlení a odpovědnosti vůči vlastnímu vzdělání a stáří.“

Ať to dopadne jakkoliv, je jisté, že atraktivita stavebního spoření pro účely spoření klesne. Otázkou zůstává, jak moc. Stavební spoření a úvěry na bydlení zkrátka vstupují do nové éry. Pod heslem šetřit, šetřit, šetřit razí vláda změny, které přinutí finanční instituce k vlastní aktivitě při získávání klientů. Štědré státní podpoře vysychají kohoutky a buřinky, lištičky i pes mopy budou muset předvést, co umí.

Více se o nadcházejících změnách ve stavebním spoření dočtete v exkluzivním rozhovoru s Tomášem Prouzou: Spořicí účet místo stavebka? Chyba!

Foto: profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Lada Kičmerová

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. ...více

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. Od ledna roku 2009 pracuje ve společnosti Partners. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 3 z 3 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Nový finanční systém: Katalyzátory

Pro řadu lidí je nepředstavitelné, že by se stávající finanční systém mohl někdy změnit. Je tady, je daný, nediskutuje se o něm. Přitom funguje jen pár desítek let. Jeho – minimálně částečné – nahrazení však může být otázkou nikoli desetiletí, nikoli...

Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?

Chybí kreativita a chybí odvaha. Možných důvodů je víc: máme se příliš dobře, zpohodlněli jsme zkrátka. Anebo... anebo za to můžou přílišné regulace a rodičovský přístup státu, který už nás dávno chrání především před námi samotnými.

Svéráz románské ekonomiky

Uprostřed dalšího záchvatu paniky kolem Řecka se dostávají do pozadí příběhy dvou jiných zemí. Zemí, které představují těžší kalibr. Jsou to Španělsko a Francie.

Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Rok 2008 ukázal, jak moc je současný ekonomický systém křehký. Jak jej vylepšit, aby se podobným krizím a panikám dalo předejít nebo ještě lépe – aby k nim vůbec nedocházelo? Podstatná část těch, kteří o reformě přemýšlejí, hledá inspiraci v minulost...

Aleš Michl: Čína jednou Evropu naporcuje jako pekingskou kachnu

Pomohl by eurozóně odchod Řecka? V čem se Česká republika podobá Španělsku? A proč by měli evropští lídři radši jezdit na chatu než do Bruselu? Exkluzivní rozhovor s ekonomem Alešem Michlem, který si vážně nebere servítky.

Burzy už zase padají! Co je jinak proti loňsku?

Staré známé akciové pořekadlo říká „sell in May and go away“! Květen je pro výnosy z akcií opravdu historicky nejhorší měsíc, a proto se pověrčiví burziáni snaží na konci dubna akcií zbavovat. A jak vidno, letošek je už třetím rokem po sobě, který ji...

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Adam Čabla: 3% rocni narust CPI da za 8 let celkovy narust o 26,7 %. Pochybuji, ze vas kolega mel na mysli 3 % z... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Nikoli za 8 let, ty 3% jsem myslel roční inflaci, tak se inflace obvykle uvádí. No nepamatuju si, že... více
Svéráz románské ekonomiky

Robert Kubíček: dekuji, uz jsem si pripadal ponekud pritrouble. nemel jsem silu to vysvetlovat. více
Svéráz románské ekonomiky

Jaroslav Krátký: Bohužel, stát když bude chtít, obere každého, neexistuje obrana. Někdo preferuje nemovitosti - stát... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Josef Tětek: Dobrý den pane Altmane, chtěl bych s Vámi navázat spolupráci při vytváření obsahu na stránkách www.m... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Tomáš Kocourek: Inflace 3% za 8 let?! I když už vezmu v úvahu "inflaci" dle ČSÚ, tak od roku 2000 do roku 2008 (včet... více
Svéráz románské ekonomiky

Libor Kosour: Tak presne z tohodle by mel CSU pocitat inflaci. více
Svéráz románské ekonomiky

Petra Limmps: Přesně jak píše pan Čabla. Možné také počítat primitivní trojčlenkou, kde sice vyjde 290 % , ale od ... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Film jsem neviděl, ale zato jsem měl několik kolegů studentů, už v době kdy jsem ten byt kupoval, a ... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Nákup i prodej na trhu, kupoval jsem od soukromé majitelky která byt získala v privatizaci někdy v d... více
Svéráz románské ekonomiky