Až se zhroutí koruna
Pavel Kohout, Ekonomika, 03.07.2012
Relativní slabost naší měny má jasné vysvětlení.
Už hodně dlouho žádný televizní ekonom nepředstoupil před národ, aby si liboval, jak euro báječně pomáhá řešit finanční krizi. Spíše můžeme slýchat výhrůžky: „Jestli se euro rozpadne, zhroutí se celá Evropa, a pak se může stát cokoli! Koruna se zhroutí společně s eurem!! Nezaměstnanost, krize, možná dokonce válka bude následovat, pokud se Evropa nesjednotí!!!“
Vyděšený občan by už málem souhlasil, aby se Evropa sjednotila a kolektivně předala do nějaké silné ruky zmocňovací dekret – jen aby kontinent byl uchráněn nejhoršího.
Pravda je ovšem jinde.
V první řadě, euro se nezhroutí. Jednoduše není jediný důvod, proč by se euro mělo hroutit. Řecký bankrot? Španělská bankovní krize? No a co. Řecko ať si zbankrotuje, španělské banky také. Jistě, panika v těchto případech by měla za následek různé výkruty a loopingy cen a sazeb na finančních trzích, ale to je jen druhotný, doprovodný efekt.
Euro by nezaniklo a pravděpodobně by ani neztratilo podstatnou část hodnoty. Proč? Hodnota měny je dána tím, co je možné si za ni koupit – jak silný je export dané ekonomiky. Eurozóna měla za 12 měsíců konče dubnem 2012 obchodní přebytek ve výši 23 miliardy dolarů. Pro srovnání, USA měly deficit ve výši 758 miliard dolarů, Británie deficit 167 miliard, Japonsko deficit 44 miliard.
Euro je tedy silné proto, že v eurozóně je Německo, exportní gigant s obchodním přebytkem ve výši 227 miliard dolarů. Řecko, Španělsko a Francie se svými hlubokými deficity (celkem přes 186 miliard dolarů) hodnotu eura snižují, ale Německo má navrch.
Stereotypy nezkušených mládenců
Česká republika měla ve stejné době přebytek obchodu ve výši 13 miliard dolarů, což je hezký výsledek. V přepočtu k velikosti ekonomiky jsme skoro stejně silní jako Němci, což nás může těšit. Proč ale kurz koruny v posledních letech stagnuje, nebo dokonce klesá?
Jedno možné vysvětlení spočívá ve škatulkování. Během posledního roku výrazněji oslabují měny „zemí budoucnosti“. Ruský rubl ztrácí, protože ruská ekonomika je na tom všelijak. Při poklesu cen ropy se tamní veřejné finance mohou zhroutit na malou hromádku, podobně jako v roce 1998. Brazílie narazila na svoje limity, které jsou dány gigantickou kriminalitou, korupcí, byrokracií a naopak nevalnou vzdělaností populace. Tyto limity jsou pravděpodobně nepřekonatelné. Indie je na tom podobně. Čínská ekonomika valem zpomaluje, což má za následek pokles cen surovin. Real ztratil za poslední rok 30 procent vůči dolaru, rupie poklesla o 24,3 procenta, rubl o 16,1 procenta, česká koruna o 19,9 procenta. Měny takzvaných rozvíjejících se trhů („emerging markets“ – absurdně paušální označení) jsou považovány za jeden celek. Česká republika je tak povrchními mladíky v bankách za terminály Bloomberg považována za cosi mezi Ruskem a Indií, ačkoli to není pravda ani geograficky, ani kulturně.
Naopak obchodníci s dluhopisy jsou spíše investoři než spekulanti a mají jisté vzdělání, už jen proto, že dluhopisy vyžadují znalost jisté elementární finanční matematiky. České dluhopisy jsou proto hodnoceny velmi slušně a jsou již řazeny do škatulky vyspělých trhů. Svědčí o tom i fakt, že v krizových poryvech ceny českých dluhopisů rostou, zatímco ceny jihoevropských dluhopisů klesají – a například slovenský trh dluhopisů téměř vyschnul.
Peníze odtékají
Druhé, hlubší vysvětlení relativní slabosti koruny je fundamentální. Paralelně s obchodním přebytkem česká ekonomika zaznamenává deficit běžného účtu o hodnotě 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Pro srovnání, německý přebytek běžného účtu činil 5,1 procenta HDP.
Proč je tomu tak? Běžný účet platební bilance vypovídá o odlivu nebo přílivu peněz ze země. Z České republiky tečou peníze. Zahraniční „matky“ českých bank stahují peníze, aby kryly své domácí průšvihy: ve Francii, v Belgii a tak dále. Zahraniční investoři odvádějí své zisky z českých poboček a montoven. Jistě, je lepší mít montovny než masovou nezaměstnanost – ale slabost domácího kapitálu je bohužel znát. Bohatství je tam, kde se inkasují dividendy.
Bilance výnosů z investic – rozdíly mezi výnosy českých investic v zahraničí a zahraničních investic v Česku – je hluboce záporná. Jen za samotný rok 2011 šlo o minus 271,9 miliardy korun. O pět let dříve činil tento deficit jen 164,6 miliardy korun.
Odtok peněz je účinnou brzdou dalšího posilování české koruny. Je to problém? Ne, je to projev zdravě fungujícího finančního trhu, který směřuje k nastolení rovnováhy. Plovoucí kurz koruny je bezpečnostní zařízení. Co se stane v jeho nepřítomnosti, můžeme vidět ve Španělsku, v Irsku, v Portugalsku, ve Slovinsku a nejnověji na Kypru.
Tedy žádné strachy. Koruna se nezhroutí a euro také ne. Nebezpečí ovšem hrozí ekonomikám, které používají nepřiměřený měnový režim nebo nesprávnou měnu.
Psáno pro Lidové noviny
