Bernankeho nezávislost v ohrožení
Aleš Tůma, Ekonomika, 24.07.2009
Za finanční krizi může kapitalismus, socialismus, banky, zákazníci bank, republikáni, demokrati, ratingové agentury... viny je zkrátka na rozdávání. Státy slibují finančním firmám přísnější dohled - možná ale dojde i na samotnou centrální banku USA.
Kongresman Ron Paul navrhuje zákon, který by Fed podrobil výrazně zpřísněnému auditu. Libertarián Paul je jako bojovník proti Fedu notorický známý už léta, ale až po finanční krizi mu kolegové dopřáli sluchu. Snahy trochu zkrotit centrální banku mají najednou širokou politickou podporu. Ale oponenti varují: nezávislost Fedu je ohrožena.
Proč je tolik důležité, aby centrální banka byla nezávislá na vládě? Jednoduše proto, aby vládce nemohl do banky přijít, a říct "Tiskni!", tak jako tomu bylo například v Zimbabwe. Tamní scénář snad USA nečeká, ale šéfové Fedu přesto bijí na poplach. Když budou pod větším dohledem, poroste prý nestabilita na trzích, zvýší se očekávaná inflace i dlouhodobé úrokové sazby.
Tedy ne snad že by Fed sazby zvýšil jaksi natruc. Jde o očekávání – lidé a firmy předpokládané vyšší ceny započítají do těch svých, takže se očekávání samo naplní. Podle ekonomů zastávajících tento názor je zřejmě centrální banka nevinná jako lilie, za vše můžou ta prokletá inflační očekávání, která se zhmotní, pokud Fed nemá dost síly je zkrotit. Růst množství peněz v oběhu a objemu úvěrů je jen číslo, na kterém vlastně vůbec nezáleží...
A jsme zase u těch peněz. V USA to pochopitelně nefunguje jako v Zimbabwe, přesto má Fed silnou motivaci udržovat úvěrovou expanzi v chodu. Vždy, když "levné peníze" vyschnou, začnou se ozývat různé zájmové skupiny (z českého prostředí známe třeba úpěnlivé výzvy exportérů, aby ČNB snížením sazeb oslabila korunu). Bankéři cítí potřebu něco udělat, aby od sebe odvrátili hněv veřejnosti, která chce dostupné úvěry.
Netřeba hned hledat za vším konspirační teorie. Nezávislá centrální banka je hezký ideál, ale praxe zkrátka je složitější - i když centrální bankéři zásadně veřejně nekomentují politické poměry, v podstatě jsou také politiky.
Obavy o nezávislost Fedu samozřejmě nelze zcela smést ze stolu – v kongresu nepochybně sedí dostatek bláznů, kteří si myslí, že vědí jak nejlépe řídit ekonomiku. Konkrétně Rona Paula snad z podobných úmyslů podezírat nelze, jemu jde o něco jiného: aby Fed pod nálepkou stabilizace finančního systému a boje proti inflaci nedělal pravý opak...
