Česnekoví spekulanti
Aleš Tůma, Ekonomika, 27.11.2009
I česnek může být horkou investicí.
Tuhle zprávu uslyší hrabě Drákula opravdu nerad: nová bublina se, přinejmenším v Číně, nafukuje na trhu česneku. Čtete správně, česneku.
Podle Financial Times stouply velkoobchodní ceny česneku ve velkých městech od letošního března až patnáctinásobně. Po dřívějším poklesu ceny místní farmáři omezili produkci a k tomu se ještě přidala poptávka zvýšená hysterií z prasečí chřipky.
Ovšem jak už to tak bývá, hlavní díl viny schytali spekulanti. Ti údajně na venkově masově skupují úrodu, aby cenu vyhnali ještě výš. Zajímavé ovšem je, kde na to vzali peníze. Podle místních expertů na česnek prý peníze pocházejí ze spekulací s akciemi a realitami v jiných částech země.
Zdá se tedy, že krásně funguje typický znak inflace (protože právě úvěrová inflace ony akciové a realitní spekulace pohání) - kdo inflační peníze dostane jako první, vydělá. Kdo je až na konci řetězce, prodělává. Tentokrát to jsou čínští jedlíci česneku, příště zbude Černý Petr zase na někoho jiného.
FT v souvislosti s "česnekovou bublinou" připomínají tulipánovou minibublinu, která se nafoukla a splaskla Nizozemí na přelomu let 1636 a 1637. I za ní údajně mohli spekulanti, skutečná příčina ale byla jinde: podle některých autorů byla tulipánová horečka jednou z vzácných bublin způsobených nikoli emisí papírových peněz nebo úvěrovou expanzí, ale přílivem zlata. Do Nizozemí proudil žlutý kov z pokladu uloupených Španělům, ale také z ostatních evropských zemí. Zatímco jiné vlády už peníze vesele znehodnocovaly, v Nizozemí ještě fungovalo bankovnictví se stoprocentními rezervami, což sem lákalo úspory odjinud.
Mimochodem, Čína je největším světovým producentem česneku, pěstuje ho tři čtvrtiny. Tuzemští gurmeti nad ním ovšem ohrnují nos, prý se nedá s poctivým domácím česnekem srovnávat. Třeba do toho vnese světlo šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, který bude tváří prosincového čísla Finmagu. Dozvíme se, že se ty čínský s****y k***a fakt nedají žrát?
Foto: Profimedia.cz
