Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Cesty z krize: Adam Smith by Americe zatleskal

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa
21. 7. 2011

První článek z třídílného bloku Cesty z krize vám nabídne jiný pohled na současnou situaci americké ekonomiky. Kromě neustále zmiňovaných vládních deficitů je totiž potřeba se zaměřit také na pozitivní dědictví, které si USA z nedávné velké recese odnesly – růst produktivity práce.

Cesty z krize: Adam Smith by Americe zatleskal

Hrubý domácí produkt USA klesl v době nejhlubšího propadu v roce 2009 o 2,6 procenta, zatímco Německo zaznamenalo v témže roce mnohem prudší 4,7procentní pokles a Japonsko spadlo dokonce o 5,2 procenta. Přesto se americká nezaměstnanost i po oživení v roce 2010 stále drží na vyšších úrovních než ve zmíněných zemích. Americké podniky totiž během krize pod hrozbou bankrotu vysoce zefektivnily výrobu, a proto na předkrizovou úroveň produkce v současné době není potřeba tolik pracovní síly. Tato zpráva sice nepotěší levicové politiky, ale pro dlouhodobou udržitelnost růstu vyznívá kladně.

USA – růst produktivity práce v soukromém sektoru mimo zemědělství (2001–2011)

USA: produktivita práce

Základní kurz makroekonomie – vycházející z myšlenek praotce ekonomie Adama Smithe – nám totiž říká, že ekonomika je schopna dlouhodobě růst pouze tehdy, pokud se zvyšuje počet práceschopných lidí nebo roste produktivita práce. A ta v USA rostla tempem dlouho nevídaným – v roce 2009 i 2010 o 3,7 procenta, respektive o 3,9 procenta.

Vyrábět můžeme, ale pro koho?

Pokud roste produktivita práce rychleji než poptávka, vytváří se v ekonomice tzv. produkční mezera. Zkrátka některý kapitál, a především lidská práce zůstává nevyužitá – roste nezaměstnanost. V souvislosti s USA je pozitivní, že obrovská produkční mezera překračující 6 procent HDP (modře v grafu) byla vytvořena více růstem produktivity práce a méně poklesem poptávky (poptávka v USA již dosahuje předkrizových hodnot, s čímž se může pochlubit málokterá evropská ekonomika).

K zavření produkční mezery a poklesu nezaměstnanosti je potřeba nadprůměrného růstu HDP a samotné „zavírání“ bývá spojeno s vyššími vládními deficity, nízkými úrokovými sazbami i nízkou inflací, což je přesně situace dnešní americké ekonomiky. Vzhledem k „propasti“, ve které se USA nacházejí, má americká ekonomika našlápnuto na více než tříprocentní růst na několik let dopředu.

USA – produkční mezera (rozdíl aktuálního a potenciálního HDP)

USA: produkční mezera

Americký vládní dluh k HDP je sice alarmující, ale ve srovnání s Evropou nebo Japonskem z něj USA mohou mnohem snadněji „vyrůst“. Americká populace se díky vysoké porodnosti a imigraci každoročně zvyšuje o tři miliony obyvatel (zhruba jedno procento), a proto se dluhy mohou elegantněji přesunout na budoucí generace.

Vzhůru na potenciál

S desetiprocentními deficity se ale nedá flámovat dlouho, a proto bude muset americká vláda během dvou let přenést „zodpovědnost za utrácení“ na domácnosti a podniky. Domácnosti budou mít po tomto přechodném období mnohem čistější rozvahy a místo splácení hypotečního úvěru zamíří do supermarketu. Podniky konečně přijdou na to, že 0–0,25 procenta není úrok, kterým chtějí zhodnocovat své miliardy na účtech donekonečna, a začnou investovat.

Poslední odstavec byl napsaný optimistickým inkoustem. Pokud by se ale tento scénář spojil s růstem amerického čistého exportu v návaznosti na oslabující dolar (především vůči čínskému jüanu), nízkými sazbami a pokud možno žádnými velkými komoditními šoky, má celkem vysokou pravděpodobnost uspět a pomoci USA o pár let prodloužit jejich ekonomickou nadvládu před příchodem čínského draka.

V příštím díle se podíváme právě do Číny

Autor je ekonom

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo