Čína nabízí peníze. Nepřijdou nás ale moc draho?
Luboš Palata, Ekonomika, 02.05.2012
„Je otázka, zda nám kromě peněz můžou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíš záporná,“ píše Luboš Palata z Varšavy, kam se sjeli zástupci států nejen střední Evropy, aby se ucházeli o čínské investice.
Stačil čínský příslib proinvestovat deset miliard dolarů a do polského hlavního města se jak na povel sjelo šestnáct premiérů zemí střední a východní Evropy, aby se vlichotilo čínskému premiérovi Wen Ťia-Paovi. Setkání Čína–Polsko a střední Evropa, jak se akce, která se konala ve čtvrtek ve Varšavě nazývala, byla ale jen tečkou za třídenní návštěvou předsedy čínské vlády v Polsku.
Čína koncem minulého roku podepsala s Polskem dohodu o strategickém partnerství a zdá se, že ji myslí skutečně vážně. Nejde jen o schůzky premiérů, které by se měly konat nejméně každé dva roky, ale především o čínské investice v Polsku, které do Varšavy přijelo projednávat na tři sta čínských podnikatelů a bankéřů. Wen Ťia-Pao pak oznámil, že jeho vláda desetimiliardový balík investic čínských firem do střední Evropy podpoří půlmiliardou ze speciálního vládního fondu.
Na schůzku do Varšavy zamířil v šiku se svými kolegy ze států od Polska až po Albánii i český premiér Petr Nečas. Během dvaceti minut, které si na něj jeho čínský protějšek vyhradil, se stihli bavit nejen o čínských investicích do střední Evropy, ale také o investicích firem s českou podstatou do Číny; český premiér výslovně jmenoval vedle mladoboleslavské Škodovky i TOS Varnsdorf.
Pokud jde o to, jakou část z deseti miliard čínských investic Česko může získat, byl Nečas optimistický. „Máme tradici průmyslové a inovativní země, což je pro nás určitě výhoda,“ uvedl Petr Nečas.
Investor nezvyklého typu
Otázkou, kterou si ve Varšavě málokdo kladl, je, zda bychom měli o čínské investice vůbec stát. Samozřejmě – zvlášť dnes je každý dolar investovaný ze zahraničí dobrý, ale současně platí, že Čína patří v žebříčku přínosných investorů k těm nejméně vhodným.
V Česku jsme doposud měli zkušenost s velkými investory z převážně vyspělejších zemí, než byla Česká republika. Nepřinášeli tak jen hotové peníze, pracovní místa, ale i know-how, vyšší firemní kulturu, možnost zapojení českých firem do výroby zboží nejkvalitnějších značek, mezi nimiž ty s nápisem „Made in Germany“ mají ten nejlepší zvuk.
Peking kromě svých peněz do střední Evropy mnoho jiného pozitivního přinést nemůže. Čína – když odhlédneme od toho, že se jedná o zemi s v mnoha ohledech velice tvrdou diktaturou – je stát, který je vůči České republice i Evropské unii stále v pozici zaostalé země. A to po téměř všech stránkách. Neúctou k právu a nefungujícím, velmi nespravedlivě nastaveným soudnictvím a chaotickým právním systémem počínaje a naprostou neúctou k autorskému právu, nestoudným kopírováním a krádežemi vyspělých výrobních postupů konče.
Nejbrutálnější kapitalismus
Pokud jde o čínské firmy jako zaměstnavatele, pak je stav, který panuje v Číně, pro Evropany nepředstavitelný. V Číně nejenže není žádný komunismus, ale panují tam poměry toho nejtvrdšího kapitalismu devatenáctého století. Bez sociálního zajištění, dovolených, penzí, s brutálním tlakem zaměstnavatelů na zaměstnance; v podmínkách, které nepanují mnohdy ani v českých věznicích. O nějakém technologickém přínosu ani nemluvě.
Samozřejmě, i mezi čínskými firmami už jsou výjimky, ale obecně přes rychlý pokrok, který Čína dělá, tyto charakteristiky stále platí.
Když se mluví o vlivu ruských firem zejména v české energetice, často se pozvedá varovný ukazovák: pozor na možné strategicko-politické zájmy Kremlu. Že čínské investice jsou součástí nějakého plánu pekingských vládců, to se ovšem můžete téměř spolehnout.
Proto bych na místě vlád střední a východní Evropy každou čínskou nabídku na velké strategické investice velice pečlivě zvažoval. Krach nápadu s výstavbou polských dálnic Číňany je jen malou výstrahou proti tomu, co by se mohlo stát s naší ekonomikou, jež by se dostala někdy v budoucnu z velké části do čínských rukou.
Autor je redaktor Lidových novin
