Claimer

Dopisy on-line

Všimli jste si, jak málo je v Česku poštovních schránek? Oranžová bedýnka na dopisy byla dřív na každém rohu a teď ji najdete málem jen u poštovního úřadu. A za chvilku asi ani tam ne. Česká pošta totiž od května letošního roku nabízí možnost posílat klasické dopisy na papíře přímo z počítače.

Dopisy on-line

DopisOnline

Služba České pošty umožňuje komukoli, tedy soukromé osobě nebo drobnému podnikateli, aby posílal tištěnou korespondenci přímo ze svého počítače. Zkrátka napíšete dopis ve formátu PDF, přidáte adresu dle předepsaného vzoru a pošlete to všechno zabezpečenou elektronickou cestou České poště. Tam dopis vytisknou, vloží do obálky a odešlou. Lze posílat dopisy černobílé i barevné, obyčejné, doporučené i do vlastních rukou. Do DopisuOnline se vejde osm stran formátu A4. Výhody jsou zřejmé: nemusíte nic tisknout, kupovat obálky a známky ani hledat poštovní schránku.

Někomu se může zdát, že v době mailů, sms, facebooků a dalších vymožeností, které umožňují komunikovat psané slovo on-line, je to služba celkem k ničemu. Ale divili byste se, kolik lidí stále posílá dopisy. Nemusí jít jen o hodné vnoučky píšící své babičce. Tištěná korespondence přichází do módy i mezi mladší generací. Možná proto, že slova na papíře jako by měla přece jen větší váhu než ta „virtuální“, která zahlcují sítě po celém světě.

Tištěný dopis má samozřejmě svůj význam nejen v soukromé, ale i v obchodní korespondenci. Reklamní agentury mají například dobře spočítáno, že na některé klienty platí ze všeho nejvíce tištěný dopis s osobním oslovením. Velké firmy v Česku k mailingu používají už nějakou dobu takzvané Hybridní pošty, určené velkým hromadným podavatelům. DopisOnline dává stejnou šanci i drobným podnikatelům a živnostníkům. Ušetří jim to čas i peníze za sekretářku nebo někoho jiného, kdo poštu vyřizuje. Česká pošta jim nabízí i elektronickou podací knihu a sledování zakázek. Za zásilky mohou platit hromadně zpětně.

Zatím za schůdnou cenu

A teď ještě kolik DopisOnline stojí: Samozřejmě poštovné – tedy za běžný dopis 10 Kč, doporučený 25 Kč a psaní do vlastních rukou 32 Kč. Vytištění stojí 1,70 Kč (barevná stránka přijde na 5 Kč), obálka s adresou je za 1,70 Kč. K tomu soukromé osoby a podnikatelé neplátci DPH musejí připočítat 19 %. Když ale uvážíme, že bychom museli kupovat papír a obálku a spotřebovávali toner v tiskárně, tak celková cena od 14,05 Kč není tak vysoká. Otázka ovšem je, jak dlouho vydrží při stálém zdražování služeb České pošty.

Platit za DopisOnline se dá přes Premium SMS, SIPO nebo u podnikatelů na fakturu. Dopisy můžete posílat 24 hodin denně, ale pošta druhý den doručí jen ty zásilky, které byly podány do 16.00.

Jen v Česku

DopisOnline není žádnou novinkou. Ve světě už funguje celá řada serverů (například shinyletter. com, mailaletter.com, l-mail.com nebo pcpostman. biz), které vám umožní korespondovat v tištěné formě s celým světem. Taxy jsou odstupňované podle místa doručení a pohybují se u levnějších variant od 0,99 USD do 1,50 USD. U barevných vícestránkových dopisů to však může být i kolem 6 USD.

I v České republice bylo už před zavedením služby DopisOnline možné posílat korespondenci přes počítač až do poštovní schránky adresáta. Službu zprostředkovávají například servery linaposta.cz nebo e-dopis.com. Ceny jsou ovšem o něco vyšší, než kolik nyní nabízí Česká pošta.

Česká pošta zatím dokáže doručovat dopisy jen na území České republiky, ale podat dopis touto cestou můžete i ze zahraničí. Na informační lince 387 010 315 nám sdělili, že během jednoho či dvou měsíců bude možné psát i do světa. Poštovné bude samozřejmě odpovídat taxám do zahraničí.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Světlana Rysková

Věnuje se jako ekonomická redaktorka již 13 let osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů Českého rozhlasu. Kmenově působila v týdeníku Profit a později Ekonom, kde vedla finanční rubriku.

Věnuje se jako ekonomická redaktorka již 13 let osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů Českého rozhlasu. Kmenově působila v týdeníku Profit a později Ekonom, kde vedla finanční rubriku.

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 2 z 2 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.

Mitterandův dědic Hollande

François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem a také skončil: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá, říká Pavel...

Evropa prohrává vlastní budoucnost

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropsko...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde HYPERLINK

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě sedm dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě šest dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Čína nabízí peníze. Nepřijdou nás ale moc draho?

„Je otázka, zda nám kromě peněz můžou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíš záporná,“ píše Luboš Palata z Varšavy, kam se sjeli zástupci států nejen střední Evropy, aby se ucházeli o čínské investice.

Jan Sokol: Svinstva byla v naší politice vždycky. Je dobře, že konečně vyplouvají na povrch!

V pokračování exkluzivního rozhovoru s filozofem Janem Sokolem se budeme bavit o české politice. Klesla naše politická scéna na úplné morální dno? Jak naši společnost ničí korupce? A jaké názory nás ve světě nejvíce poškozují?







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Robert Kubíček: Připojuji se do písmene. více
Pavel Kohout: Stavební omerta

viglib: Ja se bohuzel obavam, ze clanek ukazuje hlavni problem investoru (ano, investoru, nikoliv investic).... více
Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Pavel Verner: Toto není ojedinělý případ. VŠUDE, kde je i jen náznak čehokoli státního, se nezřízeně plýtvá. Vše s... více
Pavel Kohout: Stavební omerta

Radek Doležal: Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit. více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Tomáš Kocourek: "Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta" Vysvětlete mi prosím ně... více
Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Miroslav Hnilička: Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vn... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jan Krejčí: Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jiri Novotny: Palata je neznalý více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

František Marčík: Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Aleš Staněk: Nemusím s každým názorem pana Kohouta souhlasit, ale pozorný čtenář pochopí, že skutečnosti, které k... více
Pavel Kohout: Stavební omerta