Jak se připravit na státní bankrot
Aleš Tůma, Ekonomika, 11.12.2009
„Dejme tomu, že za rok, dva přestanou investoři chtít české dluhopisy a stáhnou peníze z ČR. Jak se na to připravit?“ Ptá se jeden čtenář Finmagu.
Podobné otázky si v poslední době rozjitřené zprávami z Řecka, Dubaje, a nejnověji stavem českého rozpočtu kladou asi všichni. Udělejme si tedy takový malý Receptář Přemka Podlahy pro případ státního bankrotu.
V první řadě je třeba rozlišovat různé situace. To, čeho se obává náš čtenář, lze spíše nazvat dluhovou krizí. Samotný odliv prostředků ze země ještě neznamená, že stát ztratí schopnost splácet. Pouze si bude muset půjčit nouzově, například od MMF nebo EU, a drasticky seškrtat výdaje.
V případě skutečné platební neschopnosti obvykle stát vyjednává s věřiteli, jakou část dluhopisů splatí, a za jakých podmínek. Třetí možností je jednoduše škrtnutí dluhu – i to mnohé státy v minulosti udělaly, ale u vyspělejších zemí to jaksi nepatří k bontonu.
Co tedy hrozí nám? Zatím nejsme v situaci Ruska 90. let, kdy bychom na úroky stávajícího dluhu museli získávat prostředky vydáváním dluhu nového. Tedy... vlastně jsme, protože máme hluboce nevyrovnaný rozpočet.
Je ale faktem, že zadlužení pod 40 procent HDP je na evropské poměry stále více než slušné. Logika socialistů je ovšem zhruba následující: zvýšení zadlužení o pouhý procentní bod ještě žádnou zemi nepoložilo. Pokud tedy jsme zadlužení na n % HDP, potom je zjevně i zadlužení na n+1 % v pořádku. Pravidlo se uplatňuje pro libovolně velké n.
Háček je samozřejmě v prvním předpokladu. V určitém momentu trhům dojde trpělivost, a přestanou být ochotné dluh financovat. Vzhledem k tomu, že jsme pořád v kategorii "emerging markets", bude to dříve než na řeckých 90%.
Ale nemusí nutně jít o náhlý šok, spíše nám bude postupně klesat rating a stoupat náklady na financování dluhu. Jak upozorňují autoři nedávné analýzy (PDF) pro Českou bankovní asociaci, od určité velikosti schodku bude mít stát problém umístit dluhopisy na domácím trhu a bude se muset více obracet na zahraniční investory (a brát tak na sebe zvýšené kursové riziko).
Spíše než bankrot lze očekávat výrazné omezení rozsahu služeb poskytovaných státem. V určitém momentu nás tedy čeká něco podobného jako Maďarsko - drastické rozpočtové škrty.
Že postupně bude klesat poměr penzí k průměrným mzdám slyšíme často. Ovšem omezení se dotknou i jiných oblastí. I když státy vyhazují miliardy oknem jinde, mají sklon chovat se vyděračsky a omezovat nejdříve velmi základní veřejné služby – policii, hasiče nebo třeba protahování zasněžených silnic. Alespoň to ukazuje praxe některých předlužených amerických států a měst, které se tak snaží přimět svoje ovečky, aby si ochotněji připlatily na daních...
Prvním doporučením našeho receptáře tedy je připravit se (nejen psychicky) na to, že si všichni budeme platit z daní za státní služby mizerné kvality, a kdo bude chtít víc, bude muset zaplatit podruhé, v soukromém sektoru.
Co "Maďarský scénář" nebo přímo státní bankrot provede s kursem měny, ekonomikou jako celkem a jak ovlivní různé investice, k tomu se vrátím příště.
(Na zamyšlenou také je, jestli větší problém než hypotetický bankrot státní není bankrot morální, při kterém vládu práva postupně nahrazuje vláda stále spletitější a podrobnější legislativy. Ale to bych se odchýlil od tématu receptáře.)
Foto: Profimedia.cz
