Janota krotitelem dluhů
Arsen Lazarevič, Ekonomika, 07.09.2009
Před několika měsíci přinesly Hospodářské noviny otřesný titulek s černým pozadím: Česku hrozí deficit až 150 miliard korun. Realita je však mnohem otřesnější. Schodek by mohl dosáhnout až 230 miliard.
Současný ministr financí Eduard Janota sice nedávno představil návrh úsporných opatření, které by měly deficit státního rozpočtu stlačit na „pouhých“ 160 miliard, šetřit ale lze mnohem více. Nabízí se například plošné snížení mezd úředníku, dočasné seškrtání důchodů, zrušení zbytečných ministerstev, omezení dotací v zemědělství či zrušení kontroverzního rozhodnutí věnujícího emisní povolenky jedné firmě. Žádné z těchto řešení však není politicky průchodné.
Eduard Janota si to při přípravě svého balíčku velice dobře uvědomoval, proto se snažil nabídnout takové kompromisní řešení, které bude „politiky průchozí“. Na druhou stranu je však nutné uznat i hlasy odpůrců upozorňující, že bychom současné problémy neměli řešit dalším zvyšováním daňové zátěže.
Osobně pevně doufám, že k této situaci nikdy nedojde. Je si však potřeba uvědomit, že státní finance jsou v katastrofálním stavu. Janotova opatření sice přinesou do rozpočtu kolem 60 miliard, deficit se ale sníží pouze na 5 % HDP.
Navržené řešení je sice bolestivé a nutí strany jít proti svým populistickým slibům a zásadám, pokud ale podobný balíček rychle nevstoupí v platnost, hrozí, že investorům a bankám brzy dojde trpělivost a příště nám peníze nepůjčí. Ačkoliv je na tom Česká republika zatím relativně dobře, jednoho dne můžeme probudit a s hrůzou zjistit, že je situace zcela jiná.
Takové vystřízlivění bude zcela jistě doprovázet panika, propad měny a nárůst úrokových přirážek u dluhopisů. Stejně tak je pravděpodobně, že se za podobné konstelace stanou naše dluhopisy neprodejnými (což se stalo například v Maďarsku), a nám pak nezbude nic jiného, než potupně zažádat o úvěr Mezinárodní měnový fond. Taková půjčka je ale obvykle vázána na značné rozpočtové škrty doprovázené zvyšováním daní, což může způsobit jen další prohloubení ekonomických problémů: reálné mzdy ve státním i v soukromém sektoru po takovém zásahu klesnou, což bude pro životy obyvatel a firem další tvrdá rána.
Zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o 2 % a horní o 1 % (a ještě několik dalších méně důležitých opatření) by vzhledem k současné mírné deflaci nebylo žádnou katastrofou. Opatření by se projevilo nejspíše jen mírným růstem inflace, i tak by ale ČNB svůj inflační cíl s největší pravděpodobností splnila. Nemalou část tohoto zvýšení by navíc v současném konkurenčním prostředí „absorbovali“ sami obchodníci snížením svých marží. Obyčejných lidí by se tak navýšení dotklo jen minimálně.
Předsedové dvou nejsilnějších stran svým postojem k Janotovu návrhu jasně ukázali, že jsou neschopni jakékoliv domluvy a jako vůdci této země zcela selhávají.
Naštěstí je tu ještě nová generace mladých lidí, jež se o politiku zajímá více než ty předchozí a současné ekonomické problémy spojené s žitím na dluh ji nenechávají chladnou. Není divu! Vždyť to budou právě oni, kdo bude jednou muset tyto dluhy zaplatit. Tedy pokud raději neemigrují.
Foto: Profimedia.cz
