Kaczyński je mrtev. Ať žije Kaczyński!
Luboš Palata, Ekonomika, 27.04.2010
Nebýt havárie prezidentského Tu-154, čekaly Lecha Kaczyńského poslední měsíce ve funkci prezidenta. Po nich by se vší pravděpodobností následovala prohra v podzimních prezidentských volbách a odchod do ústraní. Jeho strana Právo a spravedlnost, která by vyklizením funkce prvního muže ve státě ztratila svoji poslední mocenskou oporu, by pak pokračovala v pozvolném a setrvalém sestupu popularity. Během příštího roku či dvou by se postupně drolila, nebo dokonce rozpadla a byla nahrazena jinou politickou formací. Nyní je všechno jinak.
Preference Práva a spravedlnosti a prezidentské křeslo pro Kaczyńské mohl zachránit pouze zázrak… nebo tragédie, která nemá v poválečné historii země obdoby. Přišlo, bohužel, to druhé! Nic to však nemění na tom, že nyní se po Lechovi Kaczyńském může dalším polským prezidentem reálně stát jeho bratr Jarosław. A to by před měsícem netipoval vůbec nikdo.
Legenda Kaczyński
Tragédie polského vládního speciálu totiž zcela obrátila pohled velké části Poláků na Lecha Kaczyńského: z něho samotného udělala polskou legendu a z jeho politického díla nedotknutelný odkaz. Poláci jako by zapomněli, že většina z nich ještě počátkem dubna považovala období mezi roky 2005 a 2007, kdy Polsku dva roky vládlo duo bratrů Kaczyńských (Jarosław byl zprvu v pozadí, ale posléze se stal premiérem) za nejhorší časy po roce 1990. Dobu agentománie, zákulisní politiky, zneužívání tajných služeb a údajů z archivů bývalé polské Státní bezpečnosti (SB) a období, kdy Kaczyńští vytáhli k moci neschopné a zkorumpované politiky z extrémistických stran Liga polských rodin a Sebeobrana - nejhorších politických sil, které se na polské politické scéně vyskytly od pádu železné opony.
Ostudné vládnutí, provázené mnoha korupčními a politickými skandály skončilo na podzim roku 2007 předčasnými parlamentními volbami, které odstavily PiS od moci. Polským premiérem se tehdy stal Donald Tusk. Kaczyńského straně zbylo „jen“ prezidentské křeslo a klesají preference.
PiS: Kdepak pravice. Jsme nacionální a sociální.
Pokud by nyní Jarosław Kaczyński opravdu získal prezidentský úřad a Právo a spravedlnost posílilo na rovnocenného protivníka Občanské platformy premiéra Tuska, otřese to nejen politickým, ale také hospodářským prostředím v zemi.
Právo a spravedlnost totiž rozhodně nepatří pravicové politické strany, kam ji řadí některá česká média. Ve skutečnosti prosazuje nacionalistické a socialistické myšlenky a posiluje roli státu v ekonomice. V jistém smyslu se dokonce prostředí, které Kaczyńští v polovině desetiletí začali v Polsku budovat, podobalo Putinovu a Medveděvovu Rusku.
Proč? Kaczyńští fakticky zastavili privatizaci. Místo toho posilovali státní sektor a omezovali roli zahraničních investorů, především těch německých a ruských. Prioritou přestalo být i euro. Bratři rovněž dále nafukovali již nyní přebujelou sociální síť. V neposlední řadě za jejich vlády posílil také vliv katolického kléru, který je v polských podmínkách zásadní brzdou (zákaz prodeje o svátcích a víkendech, podpora sociálního státu, odpor proti zkaženému evropanství) liberalizace a otevírání se světu.
Konec liberálních reforem
Díky pravicové vládě současného premiéra je dnes Polsko ekonomicky nejúspěšnější zemí Evropy posledních dvou let. Jedinou, která nepoznala recesi. Do země plynou zahraniční investice, mladí lidé se vracejí z ciziny a růstu napomáhají i mohutné investice spojene s mistrovstvím Evropy ve fotbale v roce 2012. Pomáhá i výborná měnová politika. Suma sumárum jde o vládu s nejliberálnějším programem a výstupy, jaké si lze v polských podmínkách představit. A to i přesto, že Lech Kaczyński jako prezident její snahy komplikoval, jak mohl.
S jeho oficiálním odchodem z funkce mělo začít období velkých liberálních reforem. Teď hrozí Polsku – paradoxně – opak. Výsledek prezidentských voleb je zcela otevřený. Legenda jménem Kaczyński žije a sílí.
Autor je redaktorem Lidových novin
Foto: Profimedia.cz
