Lehman Brothers a levnější chleba
Pavel Kohout, Ekonomika, 17.09.2008
Jaký je rozdíl mezi recesí a krizí? Recese je, když v novinách čtete o pádech bank, propouštění a poklesu ekonomiky. Krize je, když se vás to osobně týká.
Kdybychom žili v roce 1929, nejlepší radou pro značné procento populace by bylo zvyknout si na zdravou nízkokalorickou stravu po dobu nejbližších pěti, možná deseti let. Žijeme ovšem v roce 2008 a ani bankovní krize už nejsou, co kdysi bývaly. Mohutná série bankovních krachů v 80. letech se do americké ekonomiky promítla jen v podobě mírné recese v roce 1991.
Období 1995-2007 bylo naopak pozoruhodné tím, jak vysoký stupeň stability vykazoval bankovní sektor v USA a jak málo úpadků se tehdy odehrávalo. Měnová politika funguje od 80. let zcela odlišně než v roce 1929, kdy hlavním viníkem krize byl Federální rezervní systém. Informační systémy umožňují bankám lepší kontrolu nad rizikem. Pojištění vkladů prakticky eliminuje nebezpečí „runů“ na banky.
V této perspektivě vypadají události z konce léta 2008 o to impozantněji. Ale proč si vlastně banka Lehman Brothers „lehla“? V první řadě je důležité, že šlo o investiční, nikoli komerční banku. Komerční banky přijímají vklady a půjčují úvěry. Investiční banky fungují jako makléřské firmy, které ovšem často podnikají i spekulace na vlastní účet. Zpravidla si na tyto spekulace samy půjčují. Dokud tyto obchody vycházejí, investiční bankéři si kupují jachty a drahé nemovitosti. Když se nedaří, objeví se na trhu nabídka zánovních jachet a sotva zabydlených luxusních apartmá na Manhattanu.
Zmíněná banka Lehman Brothers si letos vlastně „lehla“ již podruhé během existence této značky. Poprvé to bylo v roce 1984, kdy byla těžce oslabena sérií nepodařených spekulativních obchodů. Tehdy ji vzala pod svá křídla finanční skupina American Express. Po deseti letech se AmEx rozhodl změnit strategii a svoji divizi kapitálových obchodů osamostatnil pod staronovým jménem Lehman Brothers.
Dosti dlouho se této nové firmě se starým názvem dařilo. Časem se však uchýlila k rizikovým obchodům, na které již jednou doplatila. V průběhu roku 2008 ztratila sedm miliard dolarů na chybných spekulacích na nemovitosti. Je paradoxní, že generální ředitel Dick Fuld svého času v 80. letech proti podobným praktikám vystupoval. Po založení nové banky Lehman Brothers však hrál vabank, což mu donedávna vycházelo.
Ještě v srpnu měl šanci prodat 25% podíl ve firmě Korejské rozvojové bance za 4 až 6 miliard, což mu však tehdy přišlo málo. „Fuld trpěl pýchou typickou pro úspěšné podnikatele – založil jsem tenhle podnik, a vím, že má daleko větší hodnotu, než je trhu schopen pochopit,“ dodává analytik Charles Peabody z firmy Portales Partners.
Důsledky Fuldova přehnaného sebevědomí nyní přispívají k obavám z recese. Většina z 28 tisíc zaměstnanců Lehman Brothers může rovnou hovořit o krizi. A proč nepřišel na pomoc „Fed“, podobně jako v případě Bear Stearns v březnu 2008?
„Lehman byl nekompetentní pouze do té míry, že zničil sám sebe, kdežto stupeň nekompetence Bear Stearns byl takový, že hrozil rozbitím celého finančního systému,“ konstatuje Barry Ritholtz z analytické společnosti Fusion IQ. Tento názor převažuje. Podle některých odborníků jsou nyní oficiální místa (zejména Fed) lépe připraveny a pád banky nepředstavuje systémové nebezpečí.
Dramatické události na Wall Street přispějí k prodloužení mírné recese, kterou americká ekonomika v současné době prochází. Důsledky však mohou paradoxně být i příznivé. Kvůli obavám ze zpomalení globální ekonomiky zlevnila většina komodit. Ropa poklesla na méně než sto dolarů za barel, což je významný antiinflační faktor. Klesly i ceny obilí.
Běžný člověk mívá ve zvyku hodnotit světové události větou „no a co má být, chleba levnější nebude“. Na nynější panice na Wall Street je zajímavé, že jedním z jejích důsledků může být i levnější pečivo. Již nyní jsou ve většině amerických států podstatně levnější nemovitosti (na český trh tento trend zřejmě záhy dorazí). Akcie jsou nyní za výprodejové ceny. I dnes jsou trhy krátkodobě taženy „zvířecími pudy“, o nichž psal již Keynes. Psychologie „obstarává“ více než 90 procent cenových pohybů akciových indexů, fundament hraje druhé housle.
Z dlouhodobějšího hlediska je však zřejmé, že centrální bankovnictví od roku 1929 dosáhlo značného pokroku. Pád několika bank se dnes jeví jako bezmála konec světa – což není. Redukční diety budeme muset držet dobrovolně, žádná krize to za nás neudělá.
Autor je ředitel pro strategii Partners. Foto: Profimedia.cz
