Maďarská léčba šokem
Luboš Palata, Ekonomika, 10.12.2009
Neviděli jsme se několik let. Bývalý maďarský diplomat, vzdělanec. Znali jsme se z Prahy, ale potkali jsme se v Budapešti. V chladném počasí mířil, jak už to tak v tuto roční dobu bývá, do lékárny. Zastavili jsme se na chodníku a jako správní Středoevropané si trochu zanadávali.
„Unás je to úplně v háji,“ říkal mi známý a připomínal záchranný kruh v podobě pětadvaceti miliard dolarů, kterým Mezinárodní měnový fond a Evropská unie koncem minulého roku zachránily Maďarsko před zhroucením bankovního systému. „U vás je rozpočet taky problém, ale na rozdíl od nás tam aspoň někdo platí daně. Tady se daně neplatí. Zato všemožné dávky, třinácté důchody a úlevy mají všichni,“ dodal můj známý. Rozešli jsme se po deseti minutách. On pro léky, já na kávu k Dunaji. Já s úlevou, že přes všechny pády vlády, odklady voleb a průšvihy s Lisabonskou smlouvou je v nějaké s námi srovnatelné zemi ještě hůř než v Česku.
Jenže psát o „maďarské finanční krizi“ se z českého hlediska tak úplně nedá. Kabinet premiéra Gordona Bajnaie se pod tlakem závazků ukázal jako nejodvážnější vláda ve střední Evropě. Deficit rozpočtu na rok 2010 totiž dosahuje pouhých 3,8 procenta HDP, a bude tak zřejmě jedním z nejvyrovnanějších v celé unii. Měl by být dokonce o jednu desetinu nižší než ten pro současný kalendářní rok. Předcházela mu ale nejdrsnější úsporná rozpočtová kůra, jakou Maďaři za posledních dvacet let zažili. „Přijali jsme plán na řešení krize. Záměrně nehovořím o vládním programu, jeden rok totiž na širší program nestačí,“ uvedl Bajnai. Socialistická vláda musela sáhnout především do sociálních výdajů, které za minulé roky narostly do neufinancovatelné míry.
Zrušil se třináctý důchod, třináctý plat státních zaměstnanců, nemocenská se snížila o deset procent, na dva roky zamrzly rodinné přídavky a z 62 na 65 let se posunul odchod do důchodu. O čtvrtinu, z 20 na 25 %, stouplo DPH na všechno zboží s výjimkou chleba, pečiva a mléka. I tyto potraviny jsou ale zatíženy novou 18% daní, 5% DPH zůstává jen na knihy, léky a noviny. O 6 % vyšší daní byl zatížen benzín, nafta, alkohol a cigarety. Tvrdě omezeny byly státní výdaje, dotacemi pro železnici počínaje a snížením platů ministrů a manažerů státních podniků o 15 % nekonče. Vládě se tak podařilo snížit výdaje rozpočtu o 400 miliard forintů, tedy v přepočtu přibližně 37 miliard korun.
Bajnai ale jasně zdůvodnil, proč to, co dělá, musí udělat. „Chci, aby každý pochopil, co se stane, když tento program nedovedeme do konce. Země se ocitne ve stavu trvalé recese, zaostane za dalšími státy regionu, kurz forintu uletí, zaniknou statisíce pracovních míst a ti, co platí hypotéky (v zahraničních měnách, pozn. red.), pravděpodobně přijdou o své byty,“ varoval Maďary.
Důsledkem opatření ale tak jako tak byl katastrofální pád obliby jak vládních socialistů, tak liberálů, kteří menšinovou vládu tiše podporují. Socialisté se propadli na pouhých 12–15 % (třetina stavu před necelými čtyřmi roky), liberálové živoří u jednoho procenta. Jarní volby jsou pro obě strany zřejmě už nyní ztracené. Naopak obliba populisticko-pravicového opozičního Fidesz přesáhla 60 %. Nebezpečná je i popularita neofašistické strany Jobbik. Ta v některých průzkumech překonává Bajnaiovy socialisty.
Seškrtání „protikrizových“ opatření se odrazilo na tvrdším průběhu krize. Nezaměstnanost už vystoupala k deseti procentům, což je dvojnásobek stavu před krizí, HDP se podle posledního odhadu propadne o 6,7 % a v mírné, avšak stálé recesi zůstane Maďarsko i v příštím roce. Kvůli tomu bude muset vláda dále škrtat ve výdajích.
Na druhé straně však úsporná opatření už přinesla stabilizaci kurzu měny, který se vrátil hluboko pod 300 forintů za euro. Maďarsko také vyčerpalo jen část z úvěru poskytnutého MMF a EU, takže zadlužení země nestoupne tolik, jak byly původní obavy. I tak se ovšem země přiblíží k hranici 80 % HDP, tedy o čtvrtinu více, než je limit povolený pro přijetí eura.
Vážným nebezpečím však budou volby na jaře příštího roku. Fidesz už prohlásil, že v případě vítězství zruší Bajnaiovou vládou přijatý rozpočet jako celek a ve své volební kampani má útoky na úsporná opatření na prvním místě. Nebylo by to poprvé, kdy by volby poslaly maďarskou ekonomiku do kolen.
Foto: Profimedia.cz
