Maďarsko nabírá vodu. Orbánovi došel dech
Luboš Palata, Ekonomika, 28.11.2011
Maďarsko je po třech letech na pokraji bankrotu. S sebou strhává i českou korunu a polský zlotý.
V bouři kolem Řecka a Itálie zanikly zprávy o tom, jak rychle se komplikuje situace Maďarska a že vláda premiéra Viktora Orbána přestává mít situaci pod kontrolou. Ve čtvrtek večer se pak stalo to, co mnozí ekonomové předpovídali už před rokem. Ratingová agentura Moody’s, jedna ze tří nejvýznamnějších agentur světa, poslala Maďarsko do „spekulativního pásma“ a naznačila tak, co se už delší dobu tušilo. Budapešť je po Řecku „nejnadějnějším“ kandidátem na státní bankrot.
Kajícný návrat k Mezinárodnímu měnovému fondu
Trhy na snížení ratingu zareagovaly okamžitě a kurz maďarského forintu začal klesat stejně rychle, jako rostly výnosy maďarských státních dluhopisů. Obojí pak během pátečního odpoledne doputovalo na rekordní úroveň z konce roku 2008, kdy Maďarsko na vrcholu finanční krize musel zachránit úvěr 20 miliard eur od Mezinárodního měnového fondu. Sazba klíčových maďarských desetiletých dluhopisů v pátek oproti čtvrtečním 8,9 procenta vyrostla dokonce na 9,4 procenta! Maďarsko si tak půjčuje po Řecku nejdráž v celé Evropské unii. Forint spadl na kurz 315 forintů za euro, na dosah historického minima.
Maďarská vláda byla varována předem, a tak už minulý týden oznámila obnovení jednání „o spolupráci“ s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií. To od Orbánovy vlády, která před rokem vypověděla úvěrové smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem pod heslem, že se „nebude podřizovat diktátu“, znamená obrat o 180 stupňů. V pátek pak šla veškerá hrdost pryč, když ministr hospodářství György Matolcsy prohlásil, že vláda je připravena přijmout úvěrové programy fondu, jež jsou doplněny podmínkami v podobě rozpočtových a hospodářských opatření. Orbánova vláda však i přes krizovou situaci nepřiznává vlastní chyby... Považuje se za objekt a oběť „finančních útoků proti Maďarsku“. K nim počítá i krok agentury Moody’s.
Speciální daně a znárodňování
Jenže Moody’s pouze zohlednila jasná fakta. Maďarská ekonomika roste nejpomaleji ze všech států Visegrádské čtyřky, Maďarsko je nejzadluženější zemí „nové Evropy“ a rozpočtový deficit se mu daří snižovat pouze díky „znárodnění“ peněz, v přepočtu několika set miliard korun, které měli Maďaři uložené na soukromých účtech v penzijních fondech. Další desítky až stovky miliard pak vláda získala mimořádným zdaněním bank, telekomunikačních společností a energetických firem. Za to však čelí žalobám, jež dotčené firmy podaly u Evropské komise, a není jasné, zda nakonec Orbánova vláda nebude muset vybrané „speciální daně“ vracet či čelit jiné formě trestu z Bruselu.
Ve snaze zvýšit příjmy do rozpočtu přišla vláda i s „hranolkovou daní“ na nezdravé potraviny (hlavně západních fastfoodových řetězců) či nařízením, že studenti, kteří odejdou pracovat do zahraničí, budou muset vrátit státu náklady na studium.
Na druhou stranu se Orbánova vláda vydala populární cestou zavedení velice nízké šestnáctiprocentní rovné daně. A přijala i zcela bezprecedentní zákon, který umožňuje splatit hypotéky v cizích měnách v „předkrizovém kurzu“ a náklady přenesla na banky.
S forintem i koruna
Moody’s ve svém snížení ratingu Maďarsku pouze vyjádřila, že dlouhodobě je finanční situace neudržitelná a že peníze ze znárodněných penzijních fondů vládě během nedlouhé doby dojdou. Důvěra v Maďarsko je navíc výrazně otřesena kvůli selektivním krokům poškozujícím zájmy zahraničních investorů a bank.
To, co je pro Česko obzvlášť nepříjemné, je fakt, že tentokrát problémy Maďarska tvrdě zasáhly i českou korunu. Zatímco dosud byla koruna oproti forintu a zlotému stabilní měnou, v pátek zahájila další cestu směrem dolů a dostala se na hranici 26 korun za euro. Optimisté tvrdí, že trhy vezmou v potaz lepší situaci Česka a pád koruny se zastaví, pesimisté však upozorňují, že „neeurová“ střední Evropa je světovými investory vnímána jako jeden celek. Jedinou dobrou zprávou je poměrně racionální chování maďarského premiéra. Jenže sázet na to, že Orbánovi vydrží, je asi tak jistá investice jako si koupit řecké dluhopisy.
Autor je redaktor Lidových novin
