Měnové války, šoky a druhá vlna krize! Takový bude rok 2011 (II.)
Jan Dvořák, Ekonomika, 11.02.2011
Díky enormnímu úsilí, včetně mohutné mediální masáže a rotačkám běžícím na plný výkon, se podařilo centrálním bankéřům krizi odsunout. Odsunout, ne však zažehnat. Rok 2010 nebyl návratem k normálu, jak to někteří vykládají. Co nás čeká? Tentokrát bude řeč o geopolitice, drahých kovech a černých labutích!
Zda je (geo)politika opravdu podceňovanou globální hrozbou, jsem nakousl již v prvním díle seriálu. Odpověď je jednoznačná! Ano. Globální politické riziko nabývá na síle a je typickým případem černé labutě. Ještě před pár týdny se o Egyptě a Tunisu mluvilo zejména v souvislosti s dovolenou. Lidé v ČR si musí uvědomit, že situace v Tunisu a Egyptě se jich týká nejen v případě, že se mluví o výběru či rušení dovolené. Aktuální růst cen ropy mírně nad 100 dolarů za barel je tou nejmírnější reakcí.
Situace v Tunisu a Egyptě může být jednou velkou rozbuškou. Nejen pro severní Afriku, ale pro arabský svět jako celek. Pokud se nepokoje přesunou do Saúdské Arábie, máme se na co těšit. Pád prozápadních režimů v arabských zemích bude mít zásadní ekonomické dopady. Cena ropy by zřejmě reagovala skokem o desítky dolarů vzhůru. Situaci lze přirovnat k té ve východní Evropě v roce 1989, kdy bývalý Sovětský svaz přestal držet ochrannou ruku nad komunistickými režimy. Ty se pak během pár týdnů sesypaly jako domeček z karet.
V souvislosti s Egyptem jsem narazil na zajímavé údaje. Nepokoje v Egyptě nastaly přesně v době, kdy tam výrazně stouply ceny potravin a kdy se Egypt změnil ze země exportující ropu na zemi ropu dovážející. Díky příjmům z exportu si Egypt mohl dovolit dotovat ceny některých potravin a prodávat doma ropné produkty za dotované ceny. To již nyní nemůže. Právě rostoucí ceny mohou být klíčovým faktorem na pozadí nepokojů. Následují graf z dílny Mazama Science je výmluvný, čistý export ropy loni spadl na nulu.
Egypt je důležitý i z hlediska globálního obchodu. Má pod kontrolou Suezský průplav, který je spojnicí pro obchod mezi Evropou a Asií. Suezem prochází 8 % světového obchodu, výrazně zkracuje dobu nutnou pro přepravu ropy z Blízkého východu do Evropy či USA. Další země důležité pro světový obchod jsou Írán, kontrolující Hormuzský průliv (40 % světového obchodu s ropou), a Jemen, kontrolující vstup do Rudého moře (dalších téměř 10 % obchodu s ropou).
Trhy drahých kovů
Drahé kovy se letos dostanou na titulní stránky novin. Jedním z důvodů budou nové rekordní ceny zlata a stříbra. Neméně závažným důvodem pro palcové titulky mohou být informace o podvodech na těchto trzích, o nedostupnosti fyzického kovu či o nekrytí ETF skutečným kovem, ale pouze deriváty. Odskákali by to především velcí hráči, jako jsou JP Morgan nebo HSBC.
Podle dostupných informací od Jamese Turka či Jima Rickardse, které lze považovat za insidery na trhu drahých kovů, dělají již dnes švýcarské banky obstrukce lidem, kteří si chtějí vyzvednout i nepříliš velké objemy fyzického zlata i stříbra, které pro ně banky nakoupily. To samo o sobě je pro mne velmi silným signálem o problémech na trhu drahých kovů. Investoři by tak měli kupovat drahé kovy a sami si je skladovat (i kdyby k tomu využili bankovních bezpečnostních schránek).
Hejno černých labutí
Nedávno jsem psal o hejnu černých labutí. Podle mne stojí za to si je připomenout. O bankách, drahých kovech či nepokojích jsem již psal výše. Odkud mohou další labutě přiletět? Černá labuť může vylétnout třeba z vládního sektoru. Může to být například masivní výprodej státních bondů nebo mohou investoři přestat kupovat státní obligace dané země a tím ji odstavit od financování. Na každou aukci obligací Portugalska nebo Španělska je pohlíženo jako na referendum o důvěře. Stačí jedna nepovedená aukce, a už se to celé veze.
Na měnové trhy může vtrhnout černá labuť, třeba ve formě rozpadu eura, jednorázové devalvace dolaru o desítky procent nebo třeba úplně jiné struktury mezinárodních financí (včetně uvedení zlata zpět do měnového systému).
Již před rokem jsem psal o labuti ze zemědělství, ta trvá. Je možné, že za rohem sedí riziko potravinové krize. Objevují se nezávislé analýzy ukazující možnost významné neúrody. Pokud by došlo k problémům v této oblasti, byly by problémy bank procházkou růžovým sadem.
A další? Občas prosakují zmínky o chystaném velkém mezinárodním soudním tribunálu se špičkami globálních financí. Nedávná americká zpráva o původcích krize, o které jsme na Finmagu psali před nedávnem, může být jen testovacím balonkem. Stejně tak se objevují zprávy, že TARP (Program na podporu problémových aktiv) nebyl uváděných 700 mld. USD, ale že přesahoval 10 bilionů USD. Pokud by se jedno nebo druhé potvrdilo, dopad na trhy bude drastický.
Investice
Jak by se měli zachovat investoři? Od minulého roku se moje přesvědčení výrazněji nezměnilo. I nadále si myslím, že pro nejbližších 5–10 let by investoři měli zapomenout na strategii „kup a drž“. Nutností zůstává aktivnější správa investic. Investoři by nadále neměli zapomínat ani na vytvoření pojistky pro nejhorší variantu – něco jako havarijní pojistka na auto. Čas na reakci po případných událostech bude velmi omezený, pokud vůbec nějaký.
Jaké investice se jeví jako perspektivní? V první řadě jde o akcie firem z oblasti drahých kovů a energií, následované firmami ze zemědělství. Preferuji menší a střední firmy, vývoj cen jejich akcií je dán vývojem fundamentů konkrétní firmy a jen z menší části je ovlivňován vývojem ekonomiky. Co se týče pojistky, tu vidím stejně jako před rokem v investování nevelké části portfolia do fyzických kovů – zlata a stříbra.
Slovo „fyzických“ zdůrazňuji – žádné certifikáty, ETF, opce a tak dále.
Analýza byla publikována na webu Jana Dvořáka www.pro-investory.cz.
Foto: Profimedia.cz
