Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Mýty kolem deflace

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
12. 8. 2009

Spotřebitelé zastaví veškeré své nákupy v očekávání lepších cen. To má údajně způsobit totální zastavení ekonomiky a velkou hospodářskou krizi podobnou té ve 30. letech minulého století.

Mýty kolem deflace

Tak by se dala ve stručnosti charakterizovat obava některých ekonomů. Z deflace se vytvořil účelový mýtus, který nás může dovést do podobné situace.

Koupili jste si někdy mobilní telefon?

Proč si lidé kupují mobilní telefon, i když vědí, že další rok bude k dostání za polovinu ceny? To samé platí u počítačů. Elektronika však není výjimkou, je tu i další spotřební zboží. Před 4 lety jsem kupoval ledničku za 10 000 Lč, dnes se ta samá prodává za 7 000 Kč. Toto zboží bude pravděpodobně dále zlevňovat. Ale mladý pár těžko bude nákup nového spotřebiče odkládat jen kvůli tomu, že přijde krize a všechno bude levnější.

Deflace tak nevede k tomu, že se zastaví spotřeba. Spotřeba dále bude pokračovat, i když sklon k úsporám bude pravděpodobně vyšší.

S tím souvisí i další mýtus o škodlivosti vysokého sklonu k úsporám. Lidé místo aby utráceli, své peníze šetří, což  údajně dále ekonomiku oslabuje. Zatímco Američané si odkládali v minulém roce téměř 0 procent svých příjmů (někteří totiž žili na dluh a sklon k úsporám byl tedy záporný), Číňané si ze své malé mzdy odkládají více jak 40 procent příjmu. Přesto Číňané dlouhými kroky kráčí vpřed k vyspělým zemím, zatímco USA se stala největším světovým dlužníkem. A hádejte, od koho si půjčuje.

Mzdová psychologie

Další mýtus ohledně deflace se týká mezd. Mzdy se údajně mohou jenom zvyšovat a nikoliv snižovat. Navíc jsou zde odbory, které údajně nikdy nepřistoupí na snížení mezd.

Jak je možné, že celé 18-19. století docházelo k deflaci a snižování mezd, a přitom společnost stále bohatla společně se zvyšováním životní úrovně obyvatel? Toto období dalo vzniknout průmyslové revoluci i přesto, že se vyznačovalo trvající deflací (pokud se panovníci či zkorumpované vlády nerozhodli vydávat nekryté peníze).
 
Současná krize nám navíc ukazuje, že pohyb mezd směrem dolů je také velmi pružný. Nemálo průmyslových komplexů, které naplno zasáhla krize, byla nucena snížit plošně mzdy často o více jak 10 procent. A odbory, které značně pokřivují pracovní trh, s tím nic nenadělají.

Nebude se půjčovat

Dalším mýtem ohledně deflace je, že se přestane s půjčováním. Totéž můžeme však říct o inflaci, která nám znehodnocuje výnos. Lidé totiž žádají, aby jejich výnos byl v čase vyšší než inflace, a pokud se děje opak, dochází ke znehodnocování investice. V případě deflace by k žádnému znehodnocování nedošlo a úrok by byl určován pouze jako vyjádření míry rizikovosti + očekáváné deflace. Nic by se tak nezměnilo.

Je zajímavé, že za  posledních 50 let jsme se nedočetli o žádné krizi způsobené deflací (alespoň jsem o žádné neslyšel), zatímco nemálo zemí muselo zažít krutá období hyperinflace, která jsou velmi dobře zdokumentována.  Doufám, že se mi tímto článkem podařilo zbořit jeden mýtus, který je úspěšně živen desítky let a díky kterému nám centrální banky úspěšně znehodnocují naše peníze.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo