Nákladná chyba vlády: Obrana pumpařů a daňové konkurence

Tak nějak to alespoň vidí ministr průmyslu Martin Kuba. Přišel s návrhem, aby společnosti provozující čerpadla zveřejňovaly strukturu nákladů, v první řadě marží. Experti několika ministerstev zpracovávají studii na toto téma. Vláda se zřejmě domnívá, že je to nenasytnost pumpařů, co žene ceny benzinu a nafty vzhůru. Též i lidová moudrost praví, že při každém zvýšení světových cen ropy jdou ceny paliv nahoru, zatímco při poklesu se pumpařům do zlevňování jaksi nechce.

Lidová moudrost je ovšem v tomto případě spíše lidovou hloupostí. Je to jinak.

Američané zdražovali ještě víc

Maloobchodní ceny benzinu a nafty u českých pump velmi přesně respektují vývoj světových cen surovin a sazby domácích daní. Populární představa o lakomých pumpařích se nezakládá na pravdě. Česká síť čerpacích stanic je nejen hustá, ale navíc roztříštěná mezi různé majitele, takže vysoce konkurenční. Sledujeme-li časové řady českých cen benzinu a srovnatelné zahraniční ceny, nelze pozorovat žádnou nechuť snižovat ceny, děje-li se tak ve světě.

Lze namítnout: no dobrá, ale burzovní cena evropské ropy Brent dosáhla v červenci roku 2008 rekordní výše 143,68 dolaru za barel, zatímco nyní je na pouhých 116 dolarech, jak to, že benzin není levnější?!

Není, protože cena barelu vyjádřeného v korunách je nyní o 9,6 procenta vyšší než 7. července 2008. Dolar posílil od té doby o téměř 36 procent.

Lze doložit, že benzin a nafta zdražily od července 2008 také u amerických čerpacích stanic. Podle pečlivých statistik U. S. Energy Information Administration (EIA) vzrostly ceny všech druhů benzinu v průměru o 23,5 procenta. Američtí pumpaři zdražovali ještě víc než jejich čeští kolegové. Vzhledem k velmi silné konkurenci a ostřížímu dohledu amerického antimonopolního úřadu můžeme vyloučit kartelové chování, ať už koluzivní (vědomá tajná dohoda), nebo spontánní, bez dohody.

Českého řidiče by mohlo zajímat, že průměrná cena za litr amerického benzinu je 20 korun a 70 haléřů v přepočtu podle aktuálního měnového kurzu. Příčinou propastného rozdílu jsou nižší spotřební daně v USA a neexistence DPH. EIA uvádí, že daně tvoří jen dvanáct procent ceny benzinu v USA, 15 procent jsou přirážky rafinerií, 65 procent ceny ropy a dohromady jen osm procent tvoří náklady na distribuci a marketing. Kolik činí hrubá zisková marže, se neuvádí.

Osvobozeni v plném rozsahu

Při pohledu k sousedům na druhé straně Šumavy nebo Krušných hor uvidíme, že i tam ceny u čerpadel rostly, byť mírněji. Od července 2008 ceny benzinu u německých čerpadel vzrostly o 14,2 procenta v přepočtu na koruny. Průměrné české ceny vzrostly o něco více (o 16,6 procenta), ale tento rozdíl lze víc než snadno vysvětlit růstem daní.

Sečteno a podtrženo: obžaloba českých pumpařů z chamtivosti postrádá důkazní materiál a jmenovaní jsou zproštěni viny v plném rozsahu.

Boj české vlády proti keťasům a šmelinářům je proto bezpředmětný. Úsilí vlády by se mělo upřít jiným směrem. Zdali by například nešlo ušetřit na platech oněch „expertů několika ministerstev“, když nejsou schopni během půlhodiny zjistit tak triviální informaci, jaké faktory vlastně stojí za změnami cen pohonných hmot. Za neschopnost této dimenze by se mělo vyhazovat bez padáku.

Konkurence je dobrá. I mezi státy

Dále se nabízí otázka, zda vláda nedělá chybu, když spotřební daně drží ve výši natolik nesmyslné, že se kamionovým dopravcům vyplatí tankovat takřka kdekoli jinde v Evropě, jen ne v Čechách. Ano, dělá velmi nákladnou chybu. Co více – vědělo se o ní včas. Věděl o ní i někdejší ministr financí Janota.

„Považuji to [zvýšení spotřební daně u pohonných hmot] za chybu,“ uvedl v otázkách Václava Moravce na začátku března 2011 Eduard Janota. Dodal, jak psaly Hospodářské noviny, že tento krok byl jeho politickým kompromisem, když původně chtěl zvyšovat spodní sazbu DPH o dvě procenta a na spotřební daně nesahat. „Neuvažoval jsem o tom, že bych zvýšil sazbu spotřební daně na pohonné hmoty a snad ani ne na cigarety. Největší politické strany se tehdy dohodly a já jsem pak koncept akceptoval,“ dodal Janota. Co dodat ještě? V některých zemích existují vratky spotřební daně pro zahraniční kamiony, ale to asi naše experty nezajímá.

Ještě maličkost. Zkuste si představit, že v Evropské unii bude jednoho dne společná vláda a společná daňová politika – a že o jednotných daních bude třeba rozhodovat nějaký ekonomický negramot uvažující stylem „čím vyšší sazba, tím lépe pro státní kasu“.

Pak už vůbec nebude úniku z daňového pekla. Proto je konkurence dobrá. Nejen mezi pumpami, ale i mezi státy. Konkurence je v zájmu nejen řidičů, ale všech občanů.

Psáno pro Lidové noviny