Německý Wirtschaftswunder
Pavel Kohout, Ekonomika, 18.08.2010
Německá ekonomika citelně zrychlila a zaznamenala největší skok ekonomické aktivity za posledních 23 let, tedy ještě od dob, než se Německo znovu sjednotilo. Pomůže to zmírnit obavy ze zpomalení globálního oživení, které se na trh vrátily v posledních dnech?
Německé hospodářství rostlo ve druhém čtvrtletí 2010 o 2,2 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Jste ohromeni? Ne? Dobrá, zkusme to jinak: přepočtu na roční vyjádření rostla německá ekonomika o osm procent!
To je číslo, které spíše připomíná Čínu. Není proto divu, že média překypují sebevědomím. „Německý průmysl je jako v opojení.“ „Deutsche Industrie wie im Rausch“, hlásá jinak střízlivý deník Financial Times Deutschland. „Průmysl v Německu prožívá nový hospodářský zázrak (Wirtschaftswunder),“ čteme pod nadpisem. Německé ministerstvo průmyslu oznámilo, že červnový průmyslový růst činil 3,2 procenta.
Bývalý americký velvyslanec v Berlíně John Kornblum uveřejnil v International Herald Tribune článek s nadpisem „Německo vítězí nad krizí“. Thomas Friedman z New York Times píše o „really amazing story“. Jiný americký komentátor uvádí, že v USA panuje velké uznání k úspěchům německého hospodářství. „Obdivuji německý model,“ prohlásil dokonce francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Přitom ještě nedávno francouzská ministryně financí Christine Lagardeová spílala Němcům do sobců. „Německo je modelem hodným následování,“ říká Jeff Immelt, šéf General Electric, největšího koncernu na světě. „Je nejvyšší čas, abychom věnovali německému hospodářskému modelu respekt,“ píše The American Prospect.
Staromódní šetrnost zabírá
Ještě před pár týdny mnozí ekonomové kritizovali Německo za údajně příliš přísnou rozpočtovou politiku a velká část (možná většina) politiků souhlasila. Keynesovská rozpočtová ortodoxie totiž tvrdí, že nejlepším prostředkem stimulace ekonomiky je deficitní utrácení. Vládní rozpočtový schodek je prý nejlepším povzbuzujícím nástrojem. Vládě Angely Merkelové se kdekdo posmíval, protože její úsporná konzervativní politika byla považována za příliš staromódní. Nyní se ukazuje, že staromódní šetrnost přináší důvěru a důvěra vytváří příznivé prostředí pro hospodářský růst.
Jsou tu však tři „ale“. Zaprvé euro. Jeho dočasné oslabení pomohlo německému exportu. Vývozy automobilů do Číny během roku 2010 již vzrostly o 170 procent. „Německý průmysl má přesně takovou strukturu exportu, která je zvláště výhodná vzhledem k poptávce z rozvíjejících se zemí,“ uvádí Martin Lück z banky UBS. To znamená strojní zařízení, investiční celky, chemické výrobky a samozřejmě i auta.
Čínský drak zpomalil
Zadruhé Čína. Její ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí 2010 o 10,30 procenta v meziročním vyjádření. Mezikvartální růst, který je standardním indikátorem ve vyspělých zemích, čínské úřady neuvádějí. Jenomže jej lze dopočítat – a podle tohoto přepočtu rostla čínská ekonomika o pouhých 1,3 procenta. Čína tedy během druhého kvartálu zřejmě rostla pomaleji než Německo!
Růst čínské ekonomiky během roku 2009 byl stimulován největším finančním „balíčkem“ na světě. Ten je však již spotřebován. Čínská ekonomika směřuje ke zpomalení a roste podíl špatných úvěrů. Není zatím zřejmé, zda bude následovat další gigantický „balíček“, anebo zda recese nakonec dostihne i Čínu. V tomto případě by dopad na německý (i český) průmysl byl neodvratný.
Zatřetí Řecko. Na rozdíl od Německa prožívá řecká ekonomika horší propad, než ekonomové čekali. Úsporný program má podobný efekt jako tvrdá abstinence na alkoholika. Chorobnou závislost na stimulačních vládních výdajích – a z ní plynoucí předlužení – bohužel nelze léčit jinak. Horší je, že roste nervozita i na trzích španělských a irských dluhopisů. Pokud si někdo myslel, že krize zemí skupiny PIGS (Portugalsko, Irsko, Řecko, Španělsko) je úspěšně vyřešena, mýlil se.
Podzim může přinést posílení eura, oslabení čínské poptávky a další epizodu ze seriálu „Krize eura – anebo jaké následky má založení měnové unie na neoptimální měnové oblasti.“ Německý hospodářský zázrak se může stát jen letní epizodou.
Přesto bychom si z Německa měli vzít příklad ve třech oblastech: konzervativní rozpočet, konkurenceschopnost výroby a silná role domácího kapitálu. Všechny tyto tři faktory mají smysl z hlediska růstu a zároveň jsou stabilizujícími faktory v dobách recese.
Naopak stimulační balíčky, úvěrová expanze, dotace a podobná kouzla s ekonomikou jsou obvykle pro kočku. Účinek balíčků nakonec vyprchá a zbudou po nich jen dluhy. Úvěrová expanze, která v letech 2005 až 2007 poháněla eurozónu, má podobný efekt. A požadavky na kofinancování projektů financovaných Evropskou unií se staly jednou z příčin řecké krize veřejných financí.
Tedy – práce, podnikání, obezřetnost. Nikdo nevymyslel lepší recept na hospodářský úspěch. Zázraky se nedějí.
Autor je ředitel pro strategii Partners
Psáno pro MF Dnes
Foto: profimedia.cz
