Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nový finanční systém: Devizový trh se promění k nepoznání

Jan Dvořák
Jan Dvořák
24. 5. 2012
 5 460

Ne, dnes se nebudu zabývat – nebo aspoň ne primárně – pohyby vzájemných kurzů měn, jde mi o proměnu celkové struktury trhu.

Nový finanční systém: Devizový trh se promění k nepoznání

Včera jsem psal o možných katalyzátorech vývoje k novému finančnímu systému. O tom, jak Amerika odříznutím Íránu od systému SWIFT zřejmě přiměla země BRICS k urychlení vývoje paralelního systému „SWIFT 2“, a o vítězství ƒFrançoise Hollanda v prezidentských volbách.

Současná situace není příznivá. Nejenom, že v průšvihu je prakticky každá západní země, horší je, že nejsme v jednom jediném průšvihu, ale ve dvou najednou: jeden jsou problémy bank, druhý dluhy jednotlivých zemí. A bohužel si dnes nemůžeme dovolit ten luxus, že nejdřív vyřešíme problém jedné země, pak druhé; nebo nejdřív vyřešíme problém banky A, potom problém banky B….Trhy jsou dnes propojené tak, že je potřeba zachraňovat (téměř) všecky země a banky současně. Jakékoli jiné řešení je jen odsouvání problému v čase (viz přístup k Řecku, které sloužilo jako testovací země na doladění postupů a odhad dopadů). Bez zásadních změn devizového trhu není řešení nemožné.

Osa Berlín–Moskva–Peking

Co nás tedy čeká? Nevyhnutelně nový finanční systém. Jeho součástí bude nový globální platební systém eliminující Spojené státy. Připravme se na koordinovanou vícestrannou globální měnovou reformu, respektive zásadní změny v devizové politice po ose Berlín–Moskva–Peking, s odbočkou do Perského zálivu a možným prodloužením hlavní osy do Japonska.

Pro její vznik mluví celá řada indicií...

Evropa a Německo

Na jedné straně je tu evropský rozpor mezi „prorůstově“ orientovanými ekonomikami, tedy francouzským, španělským nebo italským zadlužováním, a ekonomikami „ukázněnými“, tedy Německem a spol. Dá se očekávat vznik nové evropské měny, zaštiťované primárně Německem a případně akceptované dalšími zeměmi. Tato měna sice hned po svém vzniku s nejvyšší pravděpodobností značně posílí proti „starému euru“, ale vzhledem k tomu, že podmínkou pro přijetí této měny jistě byla přebytková obchodní bilance, dotčené ekonomiky by se s ním měly být schopné vypořádat.

Jaká další fakta o přípravách svědčí? Tak například byla před pár lety, roku 2009 po několika letech v soukromých rukách zestátněna německá tiskárna cenin Bundesdruckerei GmbH. Řekl bych, že znárodnění mělo bezpečnostní důvody. Mnohem zajímavější jsou ale následujícíinformace, hlavně proto, že Německo patří mezi zeměmi eurozóny k těm, kde se nejvíc používá hotovost:

  • Každá země tiskne vlastní eurobankovky, centrálně se produkuje necelých deset procent eurobankovek a nikdo neřešil, když řecká strana tiskla eurobankovky jak o závod.
  • V roce 2010 objednalo Německo mimořádný objem bankovkového papíru.
  • Německo tiskne poslední dobou méně eurobankovek, než bylo dřív obvyklé. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Giesecke & Devrient, která tiskne eura pro Bundesbanku, za rok 2010. Počet eurobankovek v oběhu v roce 2010 šel nahoru, ale tržby firmy – tažené objednávkami na německé bankovky – šly dolů o 16 procent. Že by jim tolik obchodů najednou přebrala znárodněná Bundesdruckerei GmbH? Na její výroční zprávu jsem velmi zvědav.

Globální pozici nové měny by výrazně posílila koordinovaná vícestranná globální reforma a uvažované krytí nové měny zlatem. Dost možná proto stahuje Německo zlato ze zahraničí domů.

Čína

Čína se snaží prosazovat čím dál tím víc a dává jasněji najevo své názory a postoje. V rámci těchto snah například pilně pracuje na přípravách zavedení plně konvertibilní měny tak, aby se stala alternativou k dolaru jako rezervní měna. Například v polovině dubna (mimochodem přesně den před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a skupiny G20) poprvé od roku 2007 rozšířila oscilační pásmo vlastní měny z 0,5 procenta na jedno procento. K tomu pilně rozvíjí řadu měnových swapů s různými zeměmi včetně například Brazílie či Ruska, mezi nejvýznamnější rozhodně patří ten s rakouskou centrální bankou (a ta zas patří mezi nejvýznamnější spolupracovníky Bundesbanky); k tomu čínské firmy začínají požadovat platby za zboží ve vlastní měně.

Jüan míří k plné konvertibilitě, zvlášť ze dvou důvodů. Prvním je stabilizace čínské ekonomiky a čínských finančních trhů. Fluktuace měny totiž umožní čínské centrální bance efektivnější monetární politiku. Větší fluktuace kurzu donutí zahraniční investory víc používat zajišťovací instrumenty. Čínské banky, pokud budou tuto práci dělat profesionálně, a ne spekulativně, získají další zajímavý zdroj příjmů. Druhý důvod je snaha o to, aby čínská měna získala statut globální rezervní měny. Bez konvertibility to není možné.

Rusko

Spekuluje se, že Rusko uvažuje o zavedení zcela nové měny, měny kryté zlatem. Pokud by k tomu došlo, Rusko by nejspíš koordinovalo zavádění své nové měny se zaváděním nové měny v Německu.

Podle dostupných informací dochází k zajímavým transakcím na trhu zlata, kde se Rusko stává významným hráčem. Za pozornost stojí komentář Billa Holtera. Podle něj dochází k řadě transakcí se zlatem mezi Ruskem a Švýcarskem. Toto zlato by mohlo posloužit jako pomoc přikrytí nové marky zlatem. Výměnou za to by Rusko do svých rezerv rázem získalo významné množství nové měny.

Odbočka k ropovodům

Zahnutí osy k zemím Perského zálivu není nic nemožného a jejich podpora měnovým reformám ve výše uvedených zemích je pravděpodobná, speciálně ze strany Íránu, který je jedním v hlavních bojišť měnové války. Nezapomínejme, že i další země Perského zálivu rozvíjí spolupráci s Čínou – viz například před pár měsíci podepsaná významná smlouva mezi Saúdskou Arábií a Čínou, respektive mezi Aramcem a Sinopecem o stavbě společné rafinérie v Rudém moři. O zlatém dináru se hodně mluvilo asi před pěti až šesti lety, od té doby ticho po pěšině. I když, kdo ví…

Pokud by se země Perského zálivu přidaly a opustily dolar jako hlavní měnu přijímanou v platbě za ropu, bude se jednat o významnou podporu výše uvedených kroků osy Berlín–Moskva–Peking.

Suma sumárum, stávající situaci je třeba řešit najednou. Proto lze čekat ne jen jednu změnu, ale řadu změn, jejichž průběh budou koordinovat nové aliance a nová společenství.

Devizový trh – a svět – se změní k nepoznání.

Článek je upravenou a aktualizovanou verzí textu, který vyšel na webu proinvestory

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Jan Dvořák

Jan Dvořák

Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory. Publikuje zejména analýzy primárně zaměřené na globální ekonomickou situaci a drahé kovy.

Související témata

arábiebankovní krizeBundesdruckereiČínadevizový trhdluhová krizedolareurozónafranciefrancois hollandeGiesecke & DevrientjüanNěmeckoperský zálivroparozpad eurozónyRuskoSWIFTUSAzlaté rezervyzlato
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo