O ekonomické nediskusi
Luděk Zdražil, Ekonomika, 16.04.2010
Včera jsem v televizi sledoval zajímavé sportovní utkání. Nastoupil výběr americko-kanadské hokejové NHL proti fotbalovému týmu FC Liverpool. Utkání se konalo na dostihové dráze v pražské Chuchli.
To ale nebylo všechno. Týmy nastoupily v horolezeckých mačkách a čepicích na vodní pólo. Rozhodovali rozhodčí z krasobruslařských soutěží, zápas se hrál basketbalovým míčem a začal tahem dámským gambitem na D4. Utkání se vysílalo ve 3 hodiny ráno a komentovali ho sourozenci Gondíkovi známí z pořadu Rady ptáka Loskutáka.
Už toho nesmyslu máte dost? Já taky.
Nicméně připadám si podobně, když se v dnešní předvolební době pokouším porozumět diskusním ekonomickým pořadům ve veřejnoprávních médiích (zejména v ČT). Moderátor, zpravidla nekompetentní (protože věci neznalý), se necitlivě snaží na omezeném formátu řídit odbornou diskusi nerovnoměrně gramotných diskutérů k neohraničeným tématům. A zároveň vyhovět zadání šéfů, to jest dosáhnout vysoké sledovanosti pořadu, která zřejmě rozhoduje o úspěšnosti pořadu i moderátora.
Jsem daňový poplatník a chci, aby pořady ČT – mají-li plnit veřejnoprávní zadání – měly jistou úroveň a smysl. Vím, že daňoví poplatníci jsou různí, a nedožaduji se proto jen pořadu jednoho typu, ale nechci se dívat na jejich mixy. Buď vysílám masochistickou politickou reality show, která má být pravým krvavým masem a zvrhlou politickou zábavou, kde jde především o to, aby diskutér zašlapal protivníka jakýmkoliv argumentem do země, jsa povzbuzován a umlčován komentátorem. OK, nic proti tomu, i to je svého druhu sdělení.
Nebo vysílám odbornou diskusi k ohraničenému tématu, diskutéři jsou vedeni k tomu, aby na sebe reagovali věcnými argumenty, a scénáristé i fundovaní komentátoři podřizují výběr diskutujících i režii pořadu hodnotě, kvalitě a kultivovanosti sdělení, jako rozhodujícím kritériím úspěšnosti, byť za cenu menší sledovanosti.
Často se hovoří o finanční, ekonomické gramotnosti nebo všeobecně o politické gramotnosti. Jisté je, že televize je jedno z nejsilnějších médií a že je schopno ovlivňovat veřejné mínění, ale i všeobecnou gramotnost našeho národa (nerezignuji ani na rodinnou výchovu, ani na vzdělávací systém, ale vliv televize je významný). Z toho, co sleduji v ČT (a nejen zde), mi není jasné, zda má předvolební období sloužit pouze k bezuzdné všeobecné lidové zábavě, nebo také k informování občanů, k dodání relevantních podkladů pro ono proklamované suverénní a odpovědné rozhodnutí, jak naložit se svým volebním hlasem.
Témata, jako jsou veřejné rozpočty, důchodový systém, zdravotnictví, ekonomická evropská integrace, se dotýkají denně života každého z nás. Měli bychom se dožadovat – pokud nás to zajímá a pokud si řízení těchto agend platíme prostřednictvím nemalého rozpočtu – adekvátní možnosti být kultivovaně a srozumitelně informováni. A pokud by někdo namítal, že naši politikové nedosahují takové úrovně, aby v takových pořadech vůbec vystupovali, pak jednak platí, že existují skuteční odborníci, kteří k tématu mají co říct, a jednak, že je na místě, aby se takový politik ani neucházel o veřejnou funkci, dokud se nenaučí alespoň kultivovaně diskutovat.
Foto: profimedia.cz
