Ohromné maličkosti aneb Mystika ekonomie
Tomáš Sedláček, Ekonomika, 16.07.2010
Ekonomie je zvláštní – a krásný – obor. Věříme třeba v neviditelnou ruku trhu, se kterou přišel kovář ekonomie Adam Smith. Kromě toho, že kombinace těchto tří slov je zcela nepravděpodobná (trh a ruka? ruka a neviditelná? jediné, co je často neviditelné a abstraktní, je samotný trh), jedná se zároveň o kombinaci dokonale mystickou.
Tím to ale zdaleka nekončí. Kdo by chtěl slyšet termín ještě mystičtější a komu přijde neviditelná ruka trhu málo záhadná (nebo moc exaktně vědecká), ten ať se začte do díla Johna Maynarda Keynese. Téměř nepřeložitelné sousloví animal spirit opravdu stojí za to. Keynes jím myslel, stručně řečeno, iracionální pudy a touhy, „spontánní nutkání k činnosti“, které nás jaksi, ehm, občas, řídí.
Dobře, můžeme si říct, že pánové byli básničtí a prostě princip pojmenovali lepkavě, chytlavě, dnes bychom řekli „sexy“. Nejspíše věděli, že na to, aby se něco ujalo, je chytlavost termínu veledůležitá. Jenže ono je to jinak. Ani jeden, ani druhý z velikánů se těmto termínům, ani jejich konceptům moc nevěnovali, tedy vlastně vůbec.
Kdo si přečetl jejich díla, musel být zaražen tím, jak oba tyto termíny autoři použili jen tak mimochodem, téměř náhodně. Třeba spěchali a nevěděli, jak zakončit kapitolu, třeba nemohli najít přesný pojem, a tak to řekli nepřesně (nepřesnost zahrnuje zástup významů). On si to už čtenář nějak vyloží. Jinými slovy, žádná analýza, žádná hluboká filosofická diskuse a už v žádném případě nějaká definice, nebo snad dokonce model, který by nějak chování jevů označených těmito mystickými termíny objasnil.
Neviditelná ruka Jupiterova
Až později, v rukou sekundárních interpretů, se z těchto termínů staly „terminusy technicusy“, pojmy, které své autory proslavily víc než cokoliv jiného – a zároveň klíčové termíny ekonomické teorie. Adam Smith přitom sousloví neviditelná ruka použil třikrát. A pokaždé s jiným významem. Jednou (!) v onom proslaveném kontextu, kdy koordinuje spontánní egoismus tržních aktérů. Podruhé Smith používá termín neviditelná ruka v knize Teorie mravních citů, když pojednává o státním přerozdělování v rámci obecného blahobytu. Zde tedy nemá ruka se skutečným trhem nic společného, spíše naopak. A komu je to málo košaté. Třetí užití termínu pak najdeme v díle Astronomie (tady je vidět renesanční záběr původních ekonomů), když mluvil o neviditelné ruce Jupiterově. Jak málo chybělo a mohli jsme mít neviditelnou ruku státu nebo dokonce Jupitera?
Podobně to je s termínem animal spirit. Keynes ho používá také třikrát, zato na jedné stránce v rámci dvou odstavců. Vydání z roku 2007, které jsem si právě koupil, nemá termín animal spirit ani v rejstříku, tedy seznamu důležitých termínů (který má jinak 16 obsáhlých stran hustě natěsnaných pojmy jinými).
Není třeba dodávat, že dnes máme celkem rozsáhlou knihovnu publikací, které se snaží dopátrat, co právě těmito slovy vlastně básník chtěl říci. Občas se neubráním pocitu, že pány potkal podobný osud jako astronoma Tychona de Brahe – jediné co si o něm většina lidí pamatuje (čím se stal populárně nesmrtelným, jak poukazuje Milan Kundera), je prasklý močový měchýř, protože mu přišlo nevhodné vstávat od slavnostní večeře. Tato historka se navíc podle všeho nikdy nestala, není to údajně technicky možné. Historie má skutečně smysl pro (černý a nespravedlivý) humor.
Neptejte se ryby, co je voda
Termín ohromné maličkosti jsem si půjčil z krásného titulu českého překladu knihy G. K. Chestertona (mimochodem vřele doporučuji). Ten v ní také ukazuje, jak se z malých věcí stávají obři a naopak některé velké věci (ty největší) mají tendenci zapadnout. Neptejte se ryby, co je voda, neví o ní skoro vůbec nic – protože je pro ni vše. Ryba si uvědomí, že něco takového jako voda existuje, až když ji z té vody vytáhnete (a to bývá většinou pozdě).
Závěrem mi dovolte ještě jeden postřeh. Druhá věta tohoto článku začíná slovem věříme. I v ekonomii věříme (pak si to různě dokazujeme nebo vyvracíme, píšeme o tom, povídáme si o tom) dost mystickým věcem – a přitom největší mystérium a zázrak je, že ekonomika vůbec funguje. Již menší záhadou je, že to funguje i bez nás, ekonomů.
Nezkrácenou verzi textů Tomáše Sedláčka psaných pro HN najdete pouze na Finmagu
Foto: profimedia.cz
