Potíže z „dovozu“
Finmag.cz, Ekonomika, 26.03.2009
Hrubý domácí produkt ČR by mohl letos oslabit o 1,3 %, v příštím roce může ale vzrůst o 1,5 % a v roce 2011 dokonce o 3,4 %. Vyplývá to z odhadů České spořitelny. Vycházejí ovšem z předpokladu, že ekonomika Německa, které je největším obchodním partnerem Česka, letos oslabí o 2,9 %.
Kdyby ale poklesla o 6–7 %, jak uvádějí některé předpovědi, bude samozřejmě pokles české ekonomiky vyšší. Přijatý Národní protikrizový plán přitom letos podle odhadu ČS zlepší její letošní výsledek o 0,8–0,9 procentního bodu.
České hospodářství je podle analytického materiálu, prezentovaného novinářům, na rozdíl od řady jiných zemí postiženo jen cyklicky. Odrážejí se v něm tedy pouze problémy, spojené s vývojem globální ekonomiky, nemá ale žádné strukturální problémy a nemusí ani chaoticky obnovovat rovnováhu ekonomiky, jako některé státy ve střední a východní Evropě.
Bankovní sektor je ve výborné kondici, uvedli analytici ČS. Řada domácích ziskových příležitostí banky nenutí přijímat zbytečná rizika. Vzhledem k dostatku zdrojů od obyvatel nejsou finanční instituce závislé na vnějším financování. Nízký je i objem půjček v zahraničních měnách.
Výše veřejného dluhu, který činí 29 % hrubého domácího produktu, je proti průměrným 55 % v zemích eurozóny nízká. Podle jednoho z maastrichtských kritérií pro přijetí eura může činit tento ukazatel 60 %. Z tohoto pohledu má ČR podle analytika Martina Lobotky v případě potřeby dostatečně velký prostor pro další půjčky. Příznivě vychází Česko i z mezinárodního porovnání dluhu veřejného sektoru vůči hrubému domácímu produktu, který činí 50 %. Objem půjček v cizí měně je přitom jen 0,1 %.
Řada potíží, jimž nyní země jako malá otevřená exportně orientovaná ekonomika závislá na západní Evropě čelí, tedy pochází "z dovozu". Neškodí proto uvést pár údajů o možném vývoji americké a západoevropských ekonomik.
Bankovní recese je horší
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila ukazují sice některá dílčí data, jako například index ISM (index nákupních manažerů), na mírné zlepšení situace, jiné údaje ovšem dál indikují meziroční pokles amerického hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí letošního roku o 4 %. Historická data, zejména srovnání s recesemi, které byly způsobeny bankovní krizí, připomínají podle Navrátila nejhorší poválečnou recesi, kdy byl návrat na hodnoty před recesí relativně dlouhý.
Přestože byl za začátek recese v USA označen prosince 2007, v ekonomice se reálně projevila až v loňském posledním čtvrtletí. Příčinou jsou podle Navrátila daňové vratky schválené americkou vládou, které přispěly k růstu spotřeby domácností. Za jedno z rizik označil i tzv. sebenaplňující se vizi recese.
Vyjdeme-li z historických dat u jednotlivých recesí, měl by tedy v případě bankovní krize hrubý domácí produkt USA na obyvatele letos klesnout o -5 % a příští rok o další čtyři procenta. Výhodou je lepší měnová politika centrálních bank než dříve a včasnější reakce vlád. V Japonsku, které zažilo od 90. let vážné finanční problémy, se například vláda dlouho snažila řešit vzniklé problémy obecně, než se rozhodla jít na podstatu věci a vyčistit situaci v bankovním sektoru. „Nyní je snaha řešit problémy přímo tam, kde vznikly," řekl rovněž Finmagu Navrátil.
Situace v globální ekonomice zůstává nejasná. Nelze proto zcela vyloučit ani daleko černější scénář. V opakování velké krize z 30. let ovšem Navrátil hlavně kvůli aktivnímu přístupu americké centrální banky Fed příliš nevěří. Řada opatření, které banka zavedla, má přitom omezenou platnost a pokud budou předstihové indikátory signalizovat zlepšení situace, může je Fed rychle zrušit. Lze samozřejmě očekávat růst inflace, Fed by ale mohl situaci ustát, takže by se podle navrátila nemusela stát vážným problémem, jak se obávají někteří analytici.
Vývoj v posledním roce přitom nepotvrdil názor, že jsou jednotlivé části světa relativně odděleny a na rozdíl od USA tedy nemusí Evropa potíže, přicházející původně z nemovitostního sektoru, příliš pocítit. Problémem Evropy zůstává její nižší akceschopnost, takže k oživení na tomto kontinentu zřejmě dojde později.
Jsou již akcie příliš nízko?
Realitní bublina, která praskla, je přitom podle analytika Martina Lobotky horší než akciová. Akcie při kolapsu cen ztrácejí v průměru za 3,5 roku 55 %, ceny nemovitostí asi 35 %, ovšem přibližně za šest let. Lobotka vidí problém hlavně v tom, že zatímco u akcií lze občas využívat arbitráží (rozdíly cen na různých trzích), domy se nakupují všude na dluh. Spekulace na pokles cen nemovitostí jsou navíc na rozdíl od akcií daleko obtížnější.
Akcie by již přitom nemusely dál padat. Různá porovnání s minulostí dokonce naznačují, že mohou být příliš nízko, konstatoval Navrátil.
Za zajímavé pokládá hlavně korporátní dluhopisy, jejichž ocenění je podobné jako v případě akcií. Český trh ovšem není bohužel příliš likvidní. Akcie jsou rovněž atraktivní, důležité je ale obnovení důvěry investorů, připomíná Navrátil.
V současnosti nezatracuje ani dluhopisy či dluhopisové fondy. Zajímavou investicí může být znovu ropa. Ceny kolem 150 dolarů za barel této suroviny, stejně jako pod 40 dolary, kterou jsme v průběhu roku zaznamenali, jsou přehnané. Mohla by se ale postupně stabilizovat kolem 80 dolarů. Ve druhém pololetí by mohly být pro investory lákavé také výnosy realitních fondů.
Foto: Profimedia.cz
