Claimer

Příliš kyselá oranžáda

Představte si zemi s minimální podporou nezaměstnaným, neomezenou volností podniků při určování mezd a přímou úměrou mezi produktivitou a výší mzdy. Kde by tak asi mohla být?

Příliš kyselá oranžáda

Řadu levicových voličů nejspíše jako první napadne nějaký průměrně chudý africký stát, třeba Mauretánie, nebo Keňa. „Takový systém přeci nemůže fungovat,“ říkají si. Inu, může! Řeč totiž není o žádném africkém státě, ale o Hong Kongu, jednom z ekonomicky nejvyspělejších států, který se dle statistik OECD stal neoficiálním vítězem soutěže o nejkonkurenceschopnější zemi planety.

Až daleko za ním se umístila Indie, gigant profitující z tradic britského koloniálního impéria. Ty ale zemi zároveň svazují. Indie totiž po Britech zdědila komplikovaný zákoník práce, který jeden z politicky nejdemokratičtějších států proměnil v nefungující kolos po stránce hospodářské. Zatímco ještě v roce 1980 byl tamější hrubý domácí produkt na obyvatele srovnatelný s Čínou, v současnosti je na tom Čína po přepočtení HDP na obyvatele dvakrát lépe.

A není se čemu divit! Číňané v 80. let odstartovali sérii kroků směřujících tržnímu hospodářství a liberálnímu pracovnímu trhu. Hlavně proto je dnes Čína zemí s nejrychleji rostoucími mzdami na světě. Svědčí o tom i prohlášení bývalého analytika Morgan Stanley, který předpokládá, že se mzdy v zemi do dvou let zvednou o polovinu.

S vítězstvím středového Indického národního kongresu se však i v Indii začíná blýskat na lepší časy. Vláda navzdory krizi hodlá pokračovat v proreformních snahách.

Přílišná ochrana škodí

Pracovní místa v tržních ekonomikách vytvářejí především soukromé firmy. Ty ke svému životu potřebují příhodné, tj. liberální „podhoubí“. Snaha „chránit“ zaměstnance, jak ji prezentují levicové vlády, tak vyznívá nejen v neprospěch zaměstnavatelů, ale především samotných zaměstnanců. Vše jde vyjádřit jednoduchou nepřímou úměrou: Čím obtížnější překážky a vyšší dodatečné náklady na přebujelou byrokracii, korupci a ochranu zaměstnanců, tím méně nových pracovních míst. Podnikání v přebujelém a hyperregulovaném prostředí se zkrátka nevyplatí.

Přáním investorů proto není nic jiného než zdravá, levná (úrovní mezd i příspěvků na sociální pojištění) a kvalifikovaná pracovní síla, která je jen minimálně chráněná zákonem či minimální mzdou. Pozitivním stimulem bývá rovněž úplná absence odborů, nebo, v tom horším, ale ještě přijatelném, případě, přítomnost odborů zbavených jakéhokoliv vlivu.

Jakmile stát takové prostředí nemá, je pravděpodobné, že se investoři rozhodnou podnikat jinde.

Chci půl milionu

Stávající situaci v České republice krásně ilustruje příběh mého známého, majitele marketingové agentury. Věřím, že je dostatečnou odpovědí na otázku, proč měly být zákony na „ochranu zaměstnanců“ v jejich současném znění ihned zrušeny.

„Ve své firmě jsem zaměstnal mladou dívku,“ vypráví mi známý, který si nepřál, abych zde publikoval jeho jméno. „Slečna sice příliš nepracovala, výpověď jsem ji ale dát nemohl. Smířil jsem se tedy s tím, že si ji ve firmě nechám. Jenže… Po půl roce za mnou dívka přišla s tím, že už dále pracovat nehodlá, že ji teď budu muset živit já. Na podporu svých argumentů mi před očima zvesela zamávala ještě teplým těhotenským průkazem. Nestačil jsem zírat. V šoku jsem se jí zeptal, co chce. Na to slečna odpověděla prostě a jasně ‘chci půl milionu,“ pokračuje ve vyprávění majitel marketingové agentury. „Od té doby mám strach zaměstnat mladé dívky, u kterých vím, že budou brzy zakládat rodinu,“ dodává.

I já znám několik podobných případů.

Abych však nekončil takto pesimisticky, musím konstatovat, že určitá část populace již prozřela a nevěří populistickým slibům jedné politické strany s dojemnými billboardy a předsedou, kterému ještě kape bílek po bradě.

Co si o regulacích na trhu práce myslíte vy?

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 36 z 38 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.

Mitterandův dědic Hollande

François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem a také skončil: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá, říká Pavel...

Evropa prohrává vlastní budoucnost

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropsko...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde HYPERLINK

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě sedm dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě šest dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Čína nabízí peníze. Nepřijdou nás ale moc draho?

„Je otázka, zda nám kromě peněz můžou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíš záporná,“ píše Luboš Palata z Varšavy, kam se sjeli zástupci států nejen střední Evropy, aby se ucházeli o čínské investice.

Jan Sokol: Svinstva byla v naší politice vždycky. Je dobře, že konečně vyplouvají na povrch!

V pokračování exkluzivního rozhovoru s filozofem Janem Sokolem se budeme bavit o české politice. Klesla naše politická scéna na úplné morální dno? Jak naši společnost ničí korupce? A jaké názory nás ve světě nejvíce poškozují?







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Robert Kubíček: Připojuji se do písmene. více
Pavel Kohout: Stavební omerta

viglib: Ja se bohuzel obavam, ze clanek ukazuje hlavni problem investoru (ano, investoru, nikoliv investic).... více
Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Pavel Verner: Toto není ojedinělý případ. VŠUDE, kde je i jen náznak čehokoli státního, se nezřízeně plýtvá. Vše s... více
Pavel Kohout: Stavební omerta

Radek Doležal: Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit. více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Tomáš Kocourek: "Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta" Vysvětlete mi prosím ně... více
Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Miroslav Hnilička: Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vn... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jan Krejčí: Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jiri Novotny: Palata je neznalý více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

František Marčík: Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Aleš Staněk: Nemusím s každým názorem pana Kohouta souhlasit, ale pozorný čtenář pochopí, že skutečnosti, které k... více
Pavel Kohout: Stavební omerta