Proti všem
Pavel Kohout, Ekonomika, 03.09.2009
Nikdo je nikdy nepodporoval. Nikdo jim nikdy nevycházel vstříc. A přece některé malé a střední podniky i prosperují. Proti všem okolnostem.
Během 90. let vycházely vlády vstříc velkým průmyslovým konglomerátům. Ve jménu udržení zaměstnanosti půjčovaly polostátní banky polostátním podnikům. Výsledkem byl neblaze proslulý bankovní socialismus a finanční krize.
Od přelomu tisíciletí nasadila nová vláda novou strategii: lákat zahraniční investice za každou cenu. Velké nadnárodní korporace obdržely veškerou vládní přízeň a všemožné dotace. Jaká je odměna pro českou ekonomiku? Po vyčerpání všech výhod se mezinárodní investoři stěhují jinam. Jejich vztah k české ekonomice je ryze spotřební: použij – vyčerpej výhody – po použití zahoď. Z extrémní uzavřenosti reálného socialismu jsme se dostali do opačného extrému. A pokud na tento problém zřídkakdy někdo upozorní, bývá nařčen z protekcionismu a podobných smrtelných hříchů.
Dopustili jsme, aby politici udělali z České republiky zemi na jedno použití. (A ano, první osoba v množném čísle je zde namístě.) Nic proti svobodnému pohybu kapitálu. Ale nad situací, kdy chudý český daňový poplatník dotuje bohaté nadnárodní kolosy, zůstává rozum stát. Neexistuje zdůvodnění podobných praktik. Ani teoretické, ani empirické. Nechali jsme se obalamutit rádobyvědeckými poučkami, že kapitál nemá národnost. Ale samozřejmě, že má.
Ve všech vyspělých ekonomikách tvoří malé a střední podniky hlavní pilíř zaměstnanosti. Ve všech normálních rozumných státech, kde politici ovládají alespoň základy ekonomické gramotnosti, si uvědomují, že domácí kapitál je nenahraditelný pro stabilní a dlouhodobý rozvoj země. Kořeny domácího kapitálu leží v malých a středních podnicích. Málokdo si uvědomuje, že největšími zaměstnavateli na světě nejsou velké korporace.
A i velké firmy koneckonců vyrůstají z malých. Intel, Google, Apple, Microsoft, IBM, HP – toto vše byly kdysi malé firmy. Ale kdy naposledy vznikla v české ekonomice velká domácí soukromá firma na zelené louce, bez privatizačních triků? Naposledy to bylo před druhou světovou válkou.
Současné podnikatelské prostředí je šito na míru oligopolům. Menší a střední podniky se setkávají buď s otevřeným nepřátelstvím ze strany politické levice, v lepším případě s blazeovaným nezájmem na straně pravice. Jaké prostředí nabízí domácím menším podnikům český stát? Lhostejnost vlády, nepřátelství a naschvály úřadů, korupce, spletitost zákonů a regulací, nevalná kvalita soudů.
Výsledky se po dvaceti let budování kapitalismu dostavují. Česká ekonomika má sice nejvyšší počet živnostenských listů na světě v přepočtu na tisíc obyvatel, ale co do podílu podniků velikosti 10-49 zaměstnanců za námi zaostává již jen Bolívie. Smutná statistika (Micro, Small, and Medium Enterprises: A Collection of Published Data. International Finance Corporation (IFC), Washington, D.C., 2005).
Přesto české podniky ještě existují, zaměstnávají a exportují. Navzdory všemu. Hospodářský zázrak.
Dodatek a pozvánka na výstavu
Často se setkávám s lidmi z „terénu“ a praxe výrobních podniků. Proto jsem dostal před několika měsíci nápad udělat fotografickou výstavu, která bude propagovat některé menší české podniky. Nakonec jsem vybral pouze čtyři – rád bych měl dost času a peněz, aby jich bylo třeba čtyřicet, ale jsou tu bohužel jistá reálná omezení. Výsledek lze vidět na výstavě, pozvánku si můžete rozkliknout v pravém sloupci.
