Pyrrhovo vítězství českých dluhopisů

I když musely některé země střední Evropy využít zahraniční finanční pomoc, jsou fundamentálně zdravější než západoevropská „čuňátka“ (PIIGS). Premiantem regionu je Česko - náklady na pojištění našeho státního dluhu se blíží například Francii. Konečně dobrá zpráva pro ministra financí Kalouska, který není zrovna na špičce žebříčků popularity. Konzervativní investoři jsou už nadšeni o něco méně - nepřijdou sice o peníze, ale dostanou nízké výnosy.

A co daňový poplatník? Měl by jásat? Na první pohled je to dobrá zpráva - náklady na obsluhu dluhu budou nízké, zbude víc peněz na stavbu visutých cyklostezek, rozhleden v údolí a podobně. S otevíráním šampaňského je ale třeba počkat. Ano, získali jsme čas. Asi jako onkologický pacient, kterému lékař řekl: „Nádor je zatím malý, stačí, když s operací rok počkáme.“

Jistá část politiků teď začne triumfálně prohlašovat - vidíte, žádné reformy nejsou nutné, zadlužení není problém, předvolební strašení Řeckem bylo zbytečné. O to dražší to bude, až veřejný dluh stoupne nad úroveň, která se investorům přestane líbit (což nemusí být nijak vysoko). Potom nejenže budeme platit vyšší úroky, ale navíc ještě z vyšší celkové částky. Možná by tedy bylo lepší, kdyby nám trhy daly „za vyučenou“ teď.

Psáno pro HN