Claimer

„Slavíme“ den daňové svobody

Ať již počítají lépe v Liberálním institutu nebo Patrii, tento víkend bude ve znamení oslav dne daňové svobody. Chvíle, kdy přestáváme živit stát. Co odteď vyděláme, můžeme si také sami sníst… Podle různých metodik vychází letos tento den na pátek 18. června (Liberální institut) či neděli 20. června (Patria). Důvodů k oslavám ale mnoho není. Podle Miroslava Ševčíka, ředitele Liberálního institutu, jde o nejhorší výsledek za poslední léta.

„Slavíme“ den daňové svobody

Pokud ekonomickému laikovi řeknete, že daně letos spolknou přes 35 procent HDP, respektive 46,9 procenta čistého národního důchodu, těžko se dočkáte nějaké rozhořčené reakce. S využitím „populistického“ příměru zvaného den daňové svobody ale uspějete určitě. Zvlášť, když svou poznámku doprovodíte štiplavým: „ačkoliv od ledna makáš jako šroub, zatím sis nevydělal ani korunu!“ Zkrátka a jasně: uplynulých 168 dní jsme všichni společně živili tento stát, ministerstva, úředníky, sociální systém, výdajové kapitoly, obce, zdravotnictví, armádu… Teprve nyní jsou námi vydělané peníze skutečně pro nás.

Podle Liberálního institutu, který při výpočtu porovnává celkové veřejné výdaje s odhadem hrubého domácího produktu, přichází letošní den daňové svobody o pět dní později než loni. Řečeno jinými slovy: vloni nám z každé vydělané tisícikoruny zbylo 555 korun, letos již jen 541 korun. Přišli jsme o jednoho lepšího lahváče, hermelínový chlebíček nebo deset rohlíků…

Důvodů ke „zpoždění“ je hned několik: vzrostla sazba DPH a spotřební daně, došlo ke zvýšení stropu pro platbu pojistného… Navíc kvůli ekonomické krizi klesaly příjmy.

Korejci a Finové: rub a líc!

Metodika Liberálního institutu umožňuje mezinárodní srovnávání v rámci zemí OECD. Z něj vyplývá, že nejlépe jsou na tom obyvatelé Jižní Koreje. Ti slaví již 24. dubna. Tedy o bezmála dva měsíce dříve. Svoboda nakládat s většinou vydělaných peněz podle svého nejlepšího vědomí a svědomí je velice lákavá, na druhou stranu v zemi prakticky nefunguje sociální systém a o bezplatném zdravotnictví si mohou Korejci nechat také jen zdát. Každá mince má zkrátka svůj rub a líc.

Velmi brzy se radují také Australané nebo Švýcaři. I Slováci v současnosti slaví bezmála o měsíc dříve než my (23. května dle Liberálního institutu vycházejícího z dat OECD, podle nadace Fridricha Hayeka je to ale až 3. června). Naopak z tohoto pohledu nejhůře jsou na tom obyvatelé sociálně štědrého severu, Dánska a Finska, kteří si na den daňové svobody počkají až do srpna. Průměr zemí OECD pak připadá na 14. červen. Daňová zátěž Čechů je tedy nadprůměrná.

Tragičtí Britové

Zajímavé informace zjistíme i z meziročního srovnání: zatímco Švédsko veřejný sektor zeštíhluje, Finové si v mezinárodním žebříčku pohoršili o šest příček a budou slavit až 3. srpna. Přímo tragicky ale dopadli Britové, kteří si letos den daňové svobody připomenou o 15 dní později než minulý rok. Ze srovnání tak jasně vyplývá, které země se již vydaly cestou fiskálních reforem: Islanďané slaví o 13 dní dříve, Maďaři společně s Řeky o pět dní a Portugalci o dva dny dříve.

Den daňové svobody byl také tématem ranního Studia 6 na České televizi. Varování Miroslava Ševčíka z Liberálního institutu a analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka bylo jednoznačené: namísto dalšího zvyšování daní, ať již přímých nebo nepřímých, je nutné snížit veřejné výdaje! „„Mám obavy, že se příští rok den daňové svobody posune blíže ke dni výročí upálení Mistra Jana Husa, místo aby směřoval opačným směrem k pálení čarodějnic,“ prohlásil v pořadu Ševčík.

Oba pánové tak řekli jasné NE výdajům. Jedinou výjimkou by podle Ševčíka mohlo být sjednocení daně z přidané hodnoty v souvislosti s penzijní reformou. Štěpán Pírko se navíc rázně opřel i do překroucené keynesiánské teorie, podle které politici „hasí požár ekonomické recese dalším přiléváním benzínu,“ čili dalším rozhazováním peněz daňových poplatníků přes rozpočtové kapitoly.

Nastolený trend posouvání dne daňové svobody hlouběji do léta tak mohou zastavit především plošné rozpočtové škrty a znovu nastartovaný ekonomický růst. Abychom v příštím roce mohli šampaňské bouchnout už pod prvními kvetoucími stromy.

Foto: profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Lada Kičmerová

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. ...více

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. Od ledna roku 2009 pracuje ve společnosti Partners. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 3 z 3 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Nový finanční systém: Katalyzátory

Pro řadu lidí je nepředstavitelné, že by se stávající finanční systém mohl někdy změnit. Je tady, je daný, nediskutuje se o něm. Přitom funguje jen pár desítek let. Jeho – minimálně částečné – nahrazení však může být otázkou nikoli desetiletí, nikoli...

Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?

Chybí kreativita a chybí odvaha. Možných důvodů je víc: máme se příliš dobře, zpohodlněli jsme zkrátka. Anebo... anebo za to můžou přílišné regulace a rodičovský přístup státu, který už nás dávno chrání především před námi samotnými.

Svéráz románské ekonomiky

Uprostřed dalšího záchvatu paniky kolem Řecka se dostávají do pozadí příběhy dvou jiných zemí. Zemí, které představují těžší kalibr. Jsou to Španělsko a Francie.

Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Rok 2008 ukázal, jak moc je současný ekonomický systém křehký. Jak jej vylepšit, aby se podobným krizím a panikám dalo předejít nebo ještě lépe – aby k nim vůbec nedocházelo? Podstatná část těch, kteří o reformě přemýšlejí, hledá inspiraci v minulost...

Aleš Michl: Čína jednou Evropu naporcuje jako pekingskou kachnu

Pomohl by eurozóně odchod Řecka? V čem se Česká republika podobá Španělsku? A proč by měli evropští lídři radši jezdit na chatu než do Bruselu? Exkluzivní rozhovor s ekonomem Alešem Michlem, který si vážně nebere servítky.

Burzy už zase padají! Co je jinak proti loňsku?

Staré známé akciové pořekadlo říká „sell in May and go away“! Květen je pro výnosy z akcií opravdu historicky nejhorší měsíc, a proto se pověrčiví burziáni snaží na konci dubna akcií zbavovat. A jak vidno, letošek je už třetím rokem po sobě, který ji...

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Adam Čabla: 3% rocni narust CPI da za 8 let celkovy narust o 26,7 %. Pochybuji, ze vas kolega mel na mysli 3 % z... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Nikoli za 8 let, ty 3% jsem myslel roční inflaci, tak se inflace obvykle uvádí. No nepamatuju si, že... více
Svéráz románské ekonomiky

Robert Kubíček: dekuji, uz jsem si pripadal ponekud pritrouble. nemel jsem silu to vysvetlovat. více
Svéráz románské ekonomiky

Jaroslav Krátký: Bohužel, stát když bude chtít, obere každého, neexistuje obrana. Někdo preferuje nemovitosti - stát... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Josef Tětek: Dobrý den pane Altmane, chtěl bych s Vámi navázat spolupráci při vytváření obsahu na stránkách www.m... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Tomáš Kocourek: Inflace 3% za 8 let?! I když už vezmu v úvahu "inflaci" dle ČSÚ, tak od roku 2000 do roku 2008 (včet... více
Svéráz románské ekonomiky

Libor Kosour: Tak presne z tohodle by mel CSU pocitat inflaci. více
Svéráz románské ekonomiky

Petra Limmps: Přesně jak píše pan Čabla. Možné také počítat primitivní trojčlenkou, kde sice vyjde 290 % , ale od ... více
Svéráz románské ekonomiky