„Slavíme“ den daňové svobody
Lada Kičmerová, Ekonomika, 18.06.2010
Ať již počítají lépe v Liberálním institutu nebo Patrii, tento víkend bude ve znamení oslav dne daňové svobody. Chvíle, kdy přestáváme živit stát. Co odteď vyděláme, můžeme si také sami sníst… Podle různých metodik vychází letos tento den na pátek 18. června (Liberální institut) či neděli 20. června (Patria). Důvodů k oslavám ale mnoho není. Podle Miroslava Ševčíka, ředitele Liberálního institutu, jde o nejhorší výsledek za poslední léta.
Pokud ekonomickému laikovi řeknete, že daně letos spolknou přes 35 procent HDP, respektive 46,9 procenta čistého národního důchodu, těžko se dočkáte nějaké rozhořčené reakce. S využitím „populistického“ příměru zvaného den daňové svobody ale uspějete určitě. Zvlášť, když svou poznámku doprovodíte štiplavým: „ačkoliv od ledna makáš jako šroub, zatím sis nevydělal ani korunu!“ Zkrátka a jasně: uplynulých 168 dní jsme všichni společně živili tento stát, ministerstva, úředníky, sociální systém, výdajové kapitoly, obce, zdravotnictví, armádu… Teprve nyní jsou námi vydělané peníze skutečně pro nás.
Podle Liberálního institutu, který při výpočtu porovnává celkové veřejné výdaje s odhadem hrubého domácího produktu, přichází letošní den daňové svobody o pět dní později než loni. Řečeno jinými slovy: vloni nám z každé vydělané tisícikoruny zbylo 555 korun, letos již jen 541 korun. Přišli jsme o jednoho lepšího lahváče, hermelínový chlebíček nebo deset rohlíků…
Důvodů ke „zpoždění“ je hned několik: vzrostla sazba DPH a spotřební daně, došlo ke zvýšení stropu pro platbu pojistného… Navíc kvůli ekonomické krizi klesaly příjmy.
Korejci a Finové: rub a líc!
Metodika Liberálního institutu umožňuje mezinárodní srovnávání v rámci zemí OECD. Z něj vyplývá, že nejlépe jsou na tom obyvatelé Jižní Koreje. Ti slaví již 24. dubna. Tedy o bezmála dva měsíce dříve. Svoboda nakládat s většinou vydělaných peněz podle svého nejlepšího vědomí a svědomí je velice lákavá, na druhou stranu v zemi prakticky nefunguje sociální systém a o bezplatném zdravotnictví si mohou Korejci nechat také jen zdát. Každá mince má zkrátka svůj rub a líc.
Velmi brzy se radují také Australané nebo Švýcaři. I Slováci v současnosti slaví bezmála o měsíc dříve než my (23. května dle Liberálního institutu vycházejícího z dat OECD, podle nadace Fridricha Hayeka je to ale až 3. června). Naopak z tohoto pohledu nejhůře jsou na tom obyvatelé sociálně štědrého severu, Dánska a Finska, kteří si na den daňové svobody počkají až do srpna. Průměr zemí OECD pak připadá na 14. červen. Daňová zátěž Čechů je tedy nadprůměrná.
Tragičtí Britové
Zajímavé informace zjistíme i z meziročního srovnání: zatímco Švédsko veřejný sektor zeštíhluje, Finové si v mezinárodním žebříčku pohoršili o šest příček a budou slavit až 3. srpna. Přímo tragicky ale dopadli Britové, kteří si letos den daňové svobody připomenou o 15 dní později než minulý rok. Ze srovnání tak jasně vyplývá, které země se již vydaly cestou fiskálních reforem: Islanďané slaví o 13 dní dříve, Maďaři společně s Řeky o pět dní a Portugalci o dva dny dříve.
Den daňové svobody byl také tématem ranního Studia 6 na České televizi. Varování Miroslava Ševčíka z Liberálního institutu a analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka bylo jednoznačené: namísto dalšího zvyšování daní, ať již přímých nebo nepřímých, je nutné snížit veřejné výdaje! „„Mám obavy, že se příští rok den daňové svobody posune blíže ke dni výročí upálení Mistra Jana Husa, místo aby směřoval opačným směrem k pálení čarodějnic,“ prohlásil v pořadu Ševčík.
Oba pánové tak řekli jasné NE výdajům. Jedinou výjimkou by podle Ševčíka mohlo být sjednocení daně z přidané hodnoty v souvislosti s penzijní reformou. Štěpán Pírko se navíc rázně opřel i do překroucené keynesiánské teorie, podle které politici „hasí požár ekonomické recese dalším přiléváním benzínu,“ čili dalším rozhazováním peněz daňových poplatníků přes rozpočtové kapitoly.
Nastolený trend posouvání dne daňové svobody hlouběji do léta tak mohou zastavit především plošné rozpočtové škrty a znovu nastartovaný ekonomický růst. Abychom v příštím roce mohli šampaňské bouchnout už pod prvními kvetoucími stromy.
Foto: profimedia.cz
