Refinancování konečně bez daně
Aleš Tůma, Ekonomika, 21.08.2009
Držitelé hypoték se dočkali. Ministerstvo financí tento týden oznámilo, že vydalo metodický pokyne finančním úřadům, kterým napravilo zmatek v daňových úlevách. Dosud mohli hypoteční dlužníci opakovaným refinancováním přijít o možnost odečíst si úroky ze základu daně.
Přesněji řečeno, záleželo na benevolenci každého finančního úřadu, s jakou sporné ustanovené vykládal. Kámen úrazu byl v otázce, jestli druhé a další refinancování ještě slouží na "bytovou potřebu", kvůli které zákonodárce daňovou úlevu zavedl. K čemu jinému by mělo sloužit, když jde stále o stejného člověka a stejnou nemovitost, to je otázka, na kterou by neznala odpověď snad ani delfská věštírna.
Dokonce samo ministerstvo ústy mluvčího tvrdilo, že opakovaným refinancováním nárok na úlevu zaniká. Po několika měsících se nicméně usneslo na opaku (citujeme doslovně, abychom snad nezpůsobili další zmatky): "S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů."
Je to jednoznačně dobrá zpráva pro klienty i pro trh. Čím snadnější je přejít k jiné bance, tím vyšší je konkurence. Ale co lidé, kterým finanční úřad nárok na úlevu neuznal? Bude jim stát vracet navíc zaplacenou daň? Zmatky kolem hypoték jsou skvělou ilustrací toho, jak složitý daňový systém komplikuje lidem život.
Shodou okolností ministerstvo před pár dny vydalo analýzu, kterou si nechalo zpracovat na Vysoké škole ekonomické. Podle ní podnikatelé musí na každou tisícikorunu zaplacenou na daních vynaložit v průměru dalších 39 korun na administrativu. U živnostníků je náklad na výběr daně z příjmů dokonce přes 34 procent vybrané částky, u silniční daně přes 16. A to ještě nezahrnuje administrativní náklady na straně státu. Dovedete si představit banku, která si za převod tisícikoruny účtuje 340 korun? No dobrá, některé k tomu možná mají blízko...
Analýza z VŠE ale potvrzuje tvrdými čísly starý známý fakt. Totiž že daňový systém je balvanem na krku podnikatelů a volá po reformě. Na druhou stranu, možná by efektivnější systém bez stovek výjimek a kliček umožnil státu svoje ovečky lépe vyždímat. Babo raď.
