Sekera za dvacet miliard?
František Mašek, Ekonomika, 08.06.2009
Až bude jednou kuponová privatizace dávnou historií, jak ji budou vnímat naši potomci? Obávám se, že řada těch, kdo se jí zúčastnili, si ji bohužel spojuje hlavně s podvody. A za pomyslnou „třešinku na dortu“ označuje tzv. squeeze out, tedy zákon o vytěsnění (cynici tvrdí, že jde o vyvlastnění) menšinových akcionářů hlavním.
Nic proti squeeze outu. Proč neumožnit hlavnímu akcionáři aby – nijak omezován jinými vlastníky – realizoval svou vizi! Český problém spočívá ve správné výši náhrady za odkoupené akcie a možnosti domoci se práva, pokud má drobný akcionář oprávněně pocit, že jde o nějaký švindl.
A že jich – soudě podle desítek žalob – není málo! O žádné z nich přitom podle dostupných informací nebylo dosud rozhodnuto. Některé možná skončí až ve Štrasburku.
Názor na to, kde začíná a končí hranice mezi oprávněnou ochranou vlastních zájmů a právem na informace o hospodaření firmy, a odkdy je již možné hovořit o šikanózním jednání či chování, ne-li dokonce o vydírání menšinových akcionářů, se pochopitelně liší. Dá se přesto najít společná řeč? Nemohl by v tomto směru za účasti obou stran – samozřejmě po rozšíření pravomocí – pomoci třeba finanční arbitr? Nebo někdo jiný? Polarizace na strany my a oni není přece nebezpečná pouze v politice.
Přitom by možná stačilo jen důsledně opsat zákony z Německa či Rakouska. To se podle advokáta Petra Zimy, který často hájí zájmy menšinových akcionářů, částečně stalo. Pokud jde o ochranu minoritních akcionářů, vykládají ji ovšem příslušné paragrafy české legislativy vágně a lze je tudíž chápat hodně volně.
Češi přitom například nemají nárok na společného zástupce, pokud podá stejnou žalobu více žalobců. Mnozí z nich se pak díky tomu o výsledku sporu vůbec nedozví.
Problematické ocenění
Kámen úrazu ovšem představuje ocenění společnosti a jejích akcií, které podle platné legislativy připravuje znalec či znalecký ústav, vybraný hlavním akcionářem. Metodika výpočtu není nijak stanovena. Těžko se pak lze při vší úctě ke znalcům ubránit podezření z konfliktu zájmů.
Odbornost znalců nikdo nezkoumá, nemusí být ani povinně členy profesního sdružení, které by dbalo na své renomé. Rozpaky panují kolem oblíbené výnosové metody ocenění. Finanční plán i tzv. diskontní sazbu, používané při využití této metody, lze totiž snadno zkreslit, třeba příliš malým odhadem budoucího zisku oceňované firmy, nebo naopak navýšením odhadované diskontní sazby. Ani přezkumná řízení před soudem přitom nedávají záruku, že bude dosaženo spravedlivé ceny.
Nic také není zadarmo. Soudní řízení stojí menšinového akcionáře desítky tisíc korun - společný zástupce jako v sousedních zemích neexistuje (viz výše) - a tak si občan důkladně rozmyslí, než do podobného sporu půjde.
Šéf Ochranného sdružení malých akcionářů (OSMA) Karel Staněk odhaduje, že menšinoví akcionáři přišli kvůli „squeeze out po česku“ o 20-30 miliard korun. Tyto peníze šly přitom často do zahraničí, a to i na úkor obcí, jejichž příjmy se tak výrazně ztenčily. Squeeze outy tak vlastně mohou být chápány coby stejně problematické jako tunelování některých fondů či společností.
OSMA proto připravila nové internetové stránky www.okforum.cz s podtitulem Fórum okradených akcionářů. Dlužno dodat, že to není nejveselejší čtení. V ČR se podle Zimy chystá nový obchodní zákoník, který by mohl tyto problémy teoreticky napravit. Obává se ale, že k tomu nejspíš nedojde.
