Claimer

Španělská ekonomika se zadrhla

Na rozdíl od Portugalska, které se dlouhodobě potácí v hospodářských problémech a které se nám podařilo předehnat, nastartovalo Španělsko rozsáhlé liberální politické i ekonomické reformy.

Španělská ekonomika se zadrhla

Španělsko se v posledních letech stalo jedním z nejžhavějších kandidátů pro sblížení s nejvyspělejšími zeměmi v EU. Na rozdíl od Portugalska, které se dlouhodobě potácí v hospodářských problémech a které se nám podařilo předehnat, dokázalo Španělsko nastartovat rozsáhlé liberální politické i ekonomické reformy.

Španělská ekonomika nebyla v minulosti na špatné zprávy zvyklá. Nezaměstnanost stále klesala, stavěly se nové domy a vyhlídky do budoucna byly veskrze pozitivní. Nyní se však situace změnila a Španělsko se stává „novodobým rytířem smutné postavy“ a je dalším příkladem toho, jak rozsáhlé problémy dokážou vyspělé zemi způsobit nemovitosti.

Od roku 1997 do roku 2005 cena nemovitostí ve Španělsku vzrostla o více než 200 %. Realitní boom byl z velké části financován ze zdrojů, které v konečném dopadu vyvolaly stále vyšší zadluženost domácností, jež nyní dosahuje 115 %. La Caixa v roce 2005 dokonce uvedla, že osoba s hypotékou musí na splátkách odevzdávat více než 50 % svých příjmů.

Bublina však splaskla a ceny domů permanentně klesají, nové projekty jsou masově rušeny a nemalá část domů zůstala rozestavěna a kolaudace v nedohlednu. Naznačené problémy se však nejvýrazněji odrazí v nezaměstnanosti, která v současnosti dosahuje 11,3 %. Varovné je i tempo růstu, neboť již nyní je vyšší než v recesi v roce 1990, kdy nezaměstnanost dosáhla vrcholu na 25 %.

Evropská komise se dokonce netají s názorem, že nezaměstnanost v roce 2010 vzroste až na 15 %. Svízelná situace se pochopitelně projevuje i na ochotě Španělů utrácet. Klesají maloobchodní tržby a nejvíce pak prodej nových automobilů, který je na poloviční úrovni oproti předchozímu roku. Nemalé problémy má i domácí automobilka Seat vlastněná koncernem Volkswagen.

Krize v celé Evropě, a nemluvě pak o Španělsku, povede k dalšímu snižování sazeb Evropskou centrální bankou. Při zamrznutých mezibankovních sazbách a při téměř zastaveném vydávání nových úvěrů je tento krok třeba jako sůl. Některé odhady dokonce předpokládaly, že sazby poklesnou o 75 bazických bodů. Což se koneckonců 4.prosince potvrdilo.

Makroekonomická data pro rok 2008 musela být ve Španělsku podobně jako u nás upravována. Nejdříve vláda počítala s růstem 2,9 %, následně tyto údaje snížila na 1,6 %, avšak i toto číslo se ukázalo jako značně nadhodnocené. Současné vládní údaje dokonce hovoří o tom, že v období od dubna do června rostla ekonomika o 0,1 %, což je nejpomalejší růst od roku 1993.

Kontrastuje to s dekádou 1997–2007, kdy průměrný růst španělského hrubého domácího produktu činil 3 %. Varovný je podle Financial Times i schodek obchodní bilance.

Svědčí to však pouze o tom, že většina nově vytvořených pracovních míst v posledních letech byla nerentabilních a neprodukovala nic hodnotného. Na druhou stranu má Španělsko do příštích let velkou rezervu v pracovní síle, díky které může španělská ekonomika po překonání současné krize znovu růst slušným tempem.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by se mohlo Španělsko vrátit do hry především díky flexibilnější pracovní síle, lepšímu sekundárnímu a terciálnímu vzdělávání a zvýšení konkurence na trhu. Doufejme, že se to Španělům podaří co nejdříve.

Foto: Profimedia.cz

Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 5 z 5 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Gerard Casey: Prestiž? Ta je Irům ukradená

Gerard Casey, irský filozof, expolitik a libertariánský ekonom, říká: „Irové jsou v souhrnu zřejmě více proevropští než kterýkoli jiný národ. I když i jejich nadšení poslední dobou poněkud polevuje.“

Pravicová vláda kývla na to, že se už nikdy nesníží daně!

Návrh ústavního zákona o takzvané dluhové brzdě předložený Poslanecké sněmovně je chybný. Sněmovna by jej měla zamítnout. Proč? Nepotřebuje snad česká ekonomika zkrotit dluh? Zajisté potřebuje. Zákon je však vadný. Z více důvodů. Především je postave...

Žijeme na dluh příštích generací?

Varovné předpovědi, že nás čeká řecká apokalypsa, nevyšly. Tak prý žijeme na dluh příštích generací. To je sice pravda – ale jinak, než tvrdí naši vládní politici.

Zlaté dno řemesel

Recept na to, jak vyrovnat nedostatky určitých krajů či zemí, jsou nižší daně a řemesla.

Euro. Co dělat s poraženými

Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.

Přestanou zbytečně dusit ekonomiku. Co zbytečného přijde místo toho?

Konečně už i ve Strakově akademii po třech letech pochopili, že dusit ekonomiku je nesmyslné a nic to nepřináší. Jenže pokus nabrat jiný kurz působí zase stejně bezradně.

Urychlené čerpání dotací: Nic je někdy více

Jako bychom zaslechli oblíbenou mantru našich dní: My ty peníze musíme vyčerpat! Slovensku prý hrozí, že „přijde až o půl miliardy eur“ evropských dotací. Tak to vypadá z pohledu českých i slovenských médií. Vyvážené zpravodajství by ovšem jedním dec...

Dobrou noc, děti. Jak se dělá (ekonomická) novinařina

Pohádce o chudých Němcích se už ve svém článku věnoval Michal Kašpárek. Podobně zajímavá je ale i pohádka o opičkách a burzovních indexech a další zkazky.

Bohouš chce víc chlebíčků!

Dotace škodí. Korumpují. Pod praporem vzdělanostní společnosti zdevastovaly vzdělávací systém. Pod praporem startování hospodářského růstu (a pod dalšími výpravnými standartami) zdevastují celou zemi.

Pavel Kohout: Pohádka o neškodném dluhu

Státní dluh působí jako krátkodobý stimulant, dlouhodobě však přináší škodlivé účinky







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Jiří Kratochvíl: Ano dají, přesně tak. Jsou to omezení v zájmu vyššího principu (jestli to tak můžu nazvat). A stejně... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jiří Kratochvíl: No věřte, že poslední co bych si přál, je s bodákem na pušce kontrolovat, jestli máte při souloži ko... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Ondřej Palkovský: Nedají se vlastně ty vaše případy shrnout do "Cílem státu je garance svobody a práva na život občana... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Adam Čabla: Sleva na dani neni propopulacni opatreni, to je jenom drobne navraceni rozkradenych a za zbytecnosti... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jiří Kratochvíl: Tím, že máte například slevu na dani za dítě jste redukován na majetek státu ? Protože takové opatře... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jiří Kratochvíl: Jste otrok, protože na dálnici můžete jet jen 130 a ne 250 ? Jste otrok protože na té dálnici nemůže... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Adam Čabla: Jestlize je cilem statu "udrzeni populace", pak jak bude ten cil naplnovan? Donucovanim obcanu statu... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jan Altman: 1) Ta míra se postupně zvyšuje salámovou metodou. Včera jsme nad něčím prskali, dnes už jsme na to z... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jan Krejčí: "Cílem státu by mělo být zajistit udržitelný stav populace za přijatelnou cenu" Cílem státu je gara... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jiří Kratochvíl: Zcela nerozumím - pokud to tedy byla reakce na můj komentář... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?