Spoření po česku: Sázka na jistotu!
Martin Vlnas, Ekonomika, 24.06.2010
Ať již byly dopady ekonomické krize jakkoliv negativní, jedno pozitivum by se našlo. Češi mají na svých účtech naspořeno víc peněz, než měli před rokem: Úspory domácností vzrostly meziročně o 7,3 procenta. Celkem tak máme našetřeno více než 2,2 bilionu korun. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2009, kterou před několika dny zveřejnilo ministerstvo financí.
Vydělíme-li celkové úspory počtem obyvatel České republiky starších osmnácti let, zjistíme, že na každého občana připadá přibližně 189 tisíc korun. Pokud bychom započetli i juniory, poklesne výsledná částka na 152 tisíc korun. I když nižší, ani toto číslo není na první pohled vůbec špatné. V porovnání s vyspělými zeměmi západu ale stále zaostáváme: Na opačném pólu stojí tradiční finanční centra: Švýcarsko, Británie, Belgie či Nizozemí. Míra úspor české populace je nízká i ve srovnání se západními zeměmi srovnatelné úrovně HDP.
České konzervy: lepší vrabec v hrsti
České domácnosti zůstávají i nadále velice konzervativní. Přes 70 procent všech úspor, zhruba 1,6 bilionu korun, totiž leží na účtech bank a stavebních spořitelen. Vzhledem k neklidnému období na burzách se však není čemu divit. Na výsledku se navíc zásadně podepsala také média. Vzpomeňte si, jak krize a líčení jejích negativních dopadů po celý loňský rok okupovaly přední stránky novin. Odvážlivců, ochotných jít s kůží na trh a riskovat, se tak našla jen hrstka. Ostatní raději přesouvali aktiva z rizikových produktů do pojištěných bankovních vkladů. Nelze se proto divit, že objem prostředků v netermínovaných bankovních vkladech vzrostl meziročně o 13 procent. O 13 procent ale vzrostl i podíl peněz investovaných prostřednictvím podílových fondů. (Proč? Přečtětě si exkluzivní rozhovor s Pavlem Kohoutem). Více než sedmiprocentním tempem pak rostlo penzijní připojištění a peníze vkládané do životního pojištění. U žádné ze sledovaných položek nedošlo v roce 2009 k poklesu.
Graf: Vývoj struktury úspor obyvatelstva ČR
Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009 (pdf.), plná velikost zde
Šetří celá unie…
Vloni ale nešetřili jen Češi. Při srovnání s ostatními členskými státy unie zjistíme, že na horší časy mysleli všichni. A ještě mnohem víc, než my. Zatímco u nás úspory rostly „jen“ o 7,3 % procenta. V eurozóně se spořilo dvakrát rychleji (viz. následující graf). Díky tomu šetřila rychleji i celá evropská sedmadvacítka. Statistikové však pracují jen s oficiálně evidovanými úsporami uloženými ve finančních institucích (vklady včetně stavebního spoření, podílové fondy, penzijní připojištění a životní pojištění). Zahrnuty nejsou další úspory, které mají lidé "doma pod polštářem".
Graf: Míra úspor domácností v eurozóně a EU 27
Zdroj: Eurostat, duben 2010
Jaký hospodář, takové hospodářství…
Jen pro srovnání. Podobným tempem (meziročně o 7,2 %) rostlo i zadlužování domácností. I tak však mají Češi naspořeno přibližně dvojnásobné množství peněz, než dluží. Zde se pohybujeme na evropské špičce: české domácnosti dluží pouze 27, 61 % našeho HDP. Nižším procentem se mohou chlubit jen Slovinci, Slováci a Rumuni. Naopak nejhůře z tohoto srovnání vycházejí Dánové, Kypřané a Irové. Stejně jako zvyšování úspor však lze očekávat i růst zadlužení. Důvod pro takto nízké skóre je totiž podle ministerstva prozaický: od pádu komunismu a přechodu k tržnímu hospodářství zatím uplynulo jen málo vody. Jinými slovy, Češi se zatím zadlužit nestihli!
Graf: Srovnání zadlužení domácností v EU
Zdroj: ECB, Eurostat, plná velikost zde
Tato statistika však bohužel nekalkuluje s dluhem, který na naše hlavy naložili politikové. Veřejný dluh České republiky k dnešnímu datu činil 1 354 922 000 000 korun. Tedy přibližně o 250 miliard víc, než jsme si stihli půjčit my sami. Co z toho vyplývá? Zjednodušeně řečeno to, že každý Čech v průměru hospodařil šetrněji, než ti, které jsme k tomu, aby hospodařili za nás, pověřili. Ale to už je jiný příběh...
Více k tomuto tématu přinášíme v rozhovoru s Pavlem Kohoutem
Foto: profimedia.cz
