Claimer

Význam trosečníků v ekonomické vědě

Robinson má na stránkách ekonomické literatury oproti jiným literárním postavám skutečně výsadní postavení. Ekonomové svoje poznatky rádi vysvětlují na zjednodušených modelech. A tím nejzákladnějším je právě člověk jednající úplně sám, mimo společnost.

Význam trosečníků v ekonomické vědě

I na pustém ostrově totiž platí základní zákony, jako například ten, že zdroje jsou vzácné (i když politici rádi tvrdí, že "zdroje jsou") a je nutné volit mezi různými možnostmi jejich použití.

Slavného trosečníka si vzal na pomoc například významný rakouský ekonom 19. století Eugen von Böhm-Bawerk. Ve svém díle Positive Theorie des Kapitales z roku 1889 popisuje vztah mezi úsporami a investicemi na příkladu Robinsona, který se živí sběrem ovoce. Aby nezůstal nadosmrti vegetariánem, potřebuje luk a šípy. Jenže výroba zbraní mu zabere čas, musí proto nasbírat nějaké ovoce do zásoby, které jej po tuto dobu uživí. Jinak řečeno, aby mohl investovat do kapitálu a s jeho pomocí zvýšit svůj blahobyt, musí nejdříve spořit.

Ekonomové samozřejmě (většinou) nejsou sadisté, takže Robinsonovi povolují i společnost Pátka. Na jejich spolupráci vysvětlují takzvaný zákon absolutní a komparativní výhody. Pokud je Crusoe šikovnější v lovu a Pátek ve sběru ovoce, logicky se každý zaměří na to, v čem je nejlepší. Ale i když je domorodec šikovnější ve všem, specializace se vyplatí. Pátek se jednoduše bude věnovat tomu, v čem má největší náskok, tj. komparativní výhodu. Na vzájemném obchodu pak vydělají oba.

Robinsona najdeme i v takových nepřekonatelných perlách, jako jsou díla Karla Marxe. Wikipedia pak odkazuje na článek vydaný v časopise "Feministická Ekonomie." Jeho autorka svým mužským kolegům vyčítá, že jejich modely přehlížejí "prvek dominance a vykořisťování" ve vztahu obou ostrovanů. To, že v robinsonovském příkladu chybí žena, prý svědčí o tom, že naše kultura nedostatečně uznává roli žen v hospodářství. Citovaný článek ovšem (naštěstí) není volně ke stažení, takže jej nemůžeme citovat obšírněji.

A k čemu jsou vlastně všechny ty hříčky s Robinsonem dobré? Zvlášť v současné situaci ukazuje každý pohled do novin, že ekonomické nesmysly mají tuhý kořínek. Je proto pořád potřeba vysvětlovat na jednoduchých příkladech základní principy, jako je právě zmiňovaná výhodnost specializace a mezinárodního obchodu nebo vztah úspor a investic. Chudák Crusoe si tak neodpočine ani po 300 letech od svého stvoření.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Aleš Tůma

Absolvoval VŠE v Praze, během studia působil v ekonomických rubrikách HN a Aktuálně.cz. Rok strávil na stáži v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Publikoval ekonomické kom ...více

Absolvoval VŠE v Praze, během studia působil v ekonomických rubrikách HN a Aktuálně.cz. Rok strávil na stáži v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Publikoval ekonomické komentáře v HN, MF Dnes, Reflexu, Respektu či na Neviditelném psovi. Od podzimu 2008 píše pro Finmag a od roku 2009 pracuje jako analytik se zaměřením na finanční trhy a investiční produkty. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 1 z 1 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.

Mitterandův dědic Hollande

François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem a také skončil: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá, říká Pavel...

Evropa prohrává vlastní budoucnost

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropsko...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde HYPERLINK

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě sedm dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě šest dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Čína nabízí peníze. Nepřijdou nás ale moc draho?

„Je otázka, zda nám kromě peněz můžou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíš záporná,“ píše Luboš Palata z Varšavy, kam se sjeli zástupci států nejen střední Evropy, aby se ucházeli o čínské investice.

Jan Sokol: Svinstva byla v naší politice vždycky. Je dobře, že konečně vyplouvají na povrch!

V pokračování exkluzivního rozhovoru s filozofem Janem Sokolem se budeme bavit o české politice. Klesla naše politická scéna na úplné morální dno? Jak naši společnost ničí korupce? A jaké názory nás ve světě nejvíce poškozují?







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Robert Kubíček: Připojuji se do písmene. více
Pavel Kohout: Stavební omerta

viglib: Ja se bohuzel obavam, ze clanek ukazuje hlavni problem investoru (ano, investoru, nikoliv investic).... více
Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Pavel Verner: Toto není ojedinělý případ. VŠUDE, kde je i jen náznak čehokoli státního, se nezřízeně plýtvá. Vše s... více
Pavel Kohout: Stavební omerta

Radek Doležal: Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit. více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Tomáš Kocourek: "Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta" Vysvětlete mi prosím ně... více
Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Miroslav Hnilička: Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vn... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jan Krejčí: Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jiri Novotny: Palata je neznalý více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

František Marčík: Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Aleš Staněk: Nemusím s každým názorem pana Kohouta souhlasit, ale pozorný čtenář pochopí, že skutečnosti, které k... více
Pavel Kohout: Stavební omerta