Zajímavé časy nekončí
Pavel Kohout, Ekonomika, 01.01.2010
Rok 2007 se zapsal do dějin jako rok americké hypoteční krize. Rok 2008 jako rok světové finanční krize a hospodářské recese. Rok 2009 je již nyní označován jako rok Velké stabilizace - „The Great Stabilisation“. Ostatně, při uvážení všech tisíců miliard dolarů a eur, které centrální banky a vlády na stabilizaci vynaložily, by bylo překvapivé, aby se situace nezlepšila.
Jak vstoupí do hospodářských dějin rok 2010? Možná jako rok velkých nepříjemných překvapení. O jaká překvapení může jít? Existují dva skutečně šokující scénáře.
Prvním z nich je nové kolo finanční krize v Evropě. Ta může jet po více kolejích současně. Jednou z nich je pokračování řecké tragédie. Řecká vláda má slušně našlápnuto k naprosto serióznímu státnímu bankrotu. Během příštího roku bude potřebovat refinancovat asi 50 miliard svého státního dluhu. Riziková přirážka na řeckých desetiletých vládních dluhopisech již dosáhla 2,5 procentního bodu oproti německým státním dluhopisům. Začátkem listopadu 2009 to bylo jen 1,5 procentního bodu.
Jak Řecko ztrácí důvěryhodnost, zdražuje se financování státního dluhu, což dále snižuje důvěryhodnost této ekonomiky. Začíná se uplatňovat kladná zpětná vazba. Jak je známo z učebnic kybernetiky, systémy s kladnou zpětnou vazbou jsou přirozeně nestabilní.
Možná Řecko sežene investory, kteří budou ochotni koupit dluhopisy země, jíž všechny tři světové ratingové agentury nedávno snížily hodnocení. Ale možná také ne. V tomto případě se EU, respektive eurozóna, ocitne v situaci, která nemá precedens.
Zaplatí případný řecký bankrot německý daňový poplatník? Ve jménu evropské solidarity asi ano. Ale co se stane, až budou na řadě další státy? Již nyní se hovoří například o Slovinsku. Mimo riziko není ani Rakousko.
Možnost vzniku kladné zpětné vazby typu „problémy finančních trhů - nedůvěra investorů - ještě větší problémy - ještě větší nedůvěra - a tak dále“ je stále otevřena. Možná není náhoda, že doslova pár týdnů před koncem roku 2009 česká vláda schválila návrh na zvýšení záruk na bankovní vklady na dvojnásobek. Kdyby k „něčemu“ mělo dojít, silná přítomnost rakouských bank v České republice znamená riziko i pro nás.
Mimochodem, v únoru 2009 se v odborných kruzích hovořilo o možnosti řeckého a rakouského bankrotu jako o reálné možnosti. Na několik měsíců se Řekům a Rakušanům podařilo situaci uklidnit. Je ale možné, že strašidlo se vrací. Pochopitelně, že oficiální místa nechtějí vyvolat paniku. Patrně právě proto zůstala zpráva o zvýšení záruk za vklady mimo centrum zájmu médií.
Jaké jiné překvapení může nastat v roce 2010? V roce 2009 jsme byli svědky, co se stane, když dynamicky rostoucí ekonomice dojdou peníze: šlo o Dubaj. Tato ekonomika byla závislá na přísunu peněz, které přitahoval růst. Tedy opět kladná zpětná vazba. Jakmile se růst zadrhnul, přísun peněz se zastavil. Jaká jiná světová ekonomika je založena na podobném modelu? Jde o ekonomiku, která je o pár desítkových řádů větší než Dubaj: jde o Čínu.
Zhroucení čínského zázraku
O možnosti čínské krize se diskutuje již od konce 90. let. Prozatím se však problémy dařilo čínským úřadům řešit injekcemi likvidity ze zdánlivě bezedných devizových rezerv. Jenomže nyní je již objem úvěrů v domácí ekonomice tak vysoký, že by již ani tyto závratně vysoké rezervy nemusely stačit.
Čínský ekonom Andy Xie varuje, že svět (včetně Číny) směřuje k další bublině způsobené nafukováním objemu peněz v globální ekonomice. „Stimulace ekonomického růstu cestou injekcí likvidity není dlouhodobě udržitelnou praxí,“ tvrdí Xie na svém čínsky psaném blogu. „Pokud nebudou přijata náležitá opatření, bublina by mohla prasknout v roce 2012, což by byl drtivý náraz pro ekonomiku.“
Datace prasknutí další bubliny na rok 2012 může znít poněkud odvážně. Nicméně Andy Xie má prognostické renomé. Patřil mezi hrstku ekonomů, kteří správně předpověděli japonskou finanční krizi (1989), asijskou finanční krizi (1997), technologickou „dot.com“ bublinu (1999), a konečně i americkou hypoteční krizi. „Nikdy jsem nepředpovídal prasknutí bubliny, aniž by k němu skutečně došlo,“ tvrdí Xie.
V dubnu 2009 Andy Xie napsal na blogu, že dočasné zotavení akciových trhů je na cestě, vzhledem k objemu prostředků uvolněných na stimulaci ekonomiky. Zároveň napsal, že další propad nastane v roce 2010. Začátkem srpna 2009 uvedl Xie, že „čínský akciový trh se stal gigantickou pyramidovou hrou. (...) Zbavil jsem se všech čínských akcií. Je to velká bublina. Její prasknutí bude mít velmi špatné důsledky pro tuto zemi.“
Čínská ekonomika vykazuje růst ve výši 8,2 procenta. Motorem je gigantický objem úvěrů. Od října 2008 do října 2009 vzrostl objem úvěrů o 1427 miliard dolarů, což odpovídá 31 procentům HDP z roku 2008. Jestliže úvěrový stimul takového kalibru vyvolá pouze 8,2procentní hospodářský růst, je to na pováženou!
Čínské přísloví praví, že je lepší být psem v klidných časech než člověkem v období chaosu (níng wéi taipíng qun, bu zuo luanshi rén). Z něho pravděpodobně vznikla údajná čínská kletba „kéž bys žil v zajímavých časech.“ Ať už se nám to líbí nebo ne, zajímavé časy nekončí.
Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners
Psáno pro Lidové noviny
Foto: Profimedia.cz
