Claimer

Zajištěné investice – zajištěný zisk?

V každé krizi roste poptávka po jistotách. Kdyby tomu tak nebylo, nedařilo by se tolik různým populistům, kteří voličům slibují právě jen samé jistoty a pozitiva. V krizi roste i poptávka po zajištěných investicích. Každou jistotu je ale nutné zaplatit.

Zajištěné investice – zajištěný zisk?

Tedy aby nevznikla mýlka – v žádném případě nesrovnáváme populistické "jistoty" s jistotami v oblasti investování. Prvně jmenované zaplatí ze své kapsy i ti, kdo je vůbec nechtějí. Investor v zajištěném fondu platí pouze za svůj vlastní klidný spánek.
Někteří správci v poslední době nabídku zajištěných fondů omezili, nové korunové fondy aktuálně uvádí jen ČSOB.

Dluhopisy a call opce

Klíč je v tom, jak tyto fondy fungují. Základem je obvykle investice do vysoce kvalitního pevně úročeného nástroje – tedy v praxi státních dluhopisů. Rizikovou a potenciálně výnosnější část portfolia pak tvoří například call opce, tedy cenný papír opravňující k nákupu akcií za určitou cenu. Při růstu nad tuto cenu fond vydělá, v opačném případě ztrácí zaplacenou cenu, tzv. opční prémii. Protože vlády vyspělých zemí (zatím, většinou) nebankrotují, úrokový výnos dluhopisu umožňuje v době splatnosti vyplatit alespoň sto procent vložených prostředků. Tolik teorie, v praxi jsou uplatňované strategie rozmanitější.

V krizi ovšem kolísavost trhů stoupla – a z podstaty opcí vyplývá, že v rizikovějším prostředí jsou dražší. Na druhou stranu v prostředí nízkých úrokových sazeb je těžší naplnit konzervativní část fondu.

Nabídka nevyschla úplně

Nabídka ovšem nevyschla úplně. Kromě fondů jsou poslední dobou v kurzu i takzvané strukturované produkty. V principu fungují podobně – pod kapotou je dluhopis emitující banky a nějaká rizikovější investice. Mírně vyšší je tady kreditní riziko emitenta - samozřejmě se můžeme dopustit takzvaného morálního hazardu a předpokládat, že vydávající banku v případě potíží zachrání stát.

Na strukturované instrumenty často narazíme v rámci jednorázového investičního životního pojištění. I zde jsou investiční strategie pro laického klienta často dosti tajemné. Můžeme se setkat například s průměrováním výnosů za celé investiční období: výnos za 1 rok, 2 roky až X let se započítají se stejnou vahou. Netřeba složité matematiky, abychom viděli, že taková konstrukce v případě růstu trhu snižuje podíl investora na zisku - právě to je cenou, kterou platí za jistotu.

Jak je to s výnosností?

A jak je to s výnosností fondů? Podívejme se na údaje ČSOB, která je jejich největším prodejcem (na bankovních přepážkách zřejmě fondy "frčí"). Výnos 34 korunových fondů splacených v uplynulých třech letech byl průměrně necelých 2,8% p. a. Což je číslo srovnatelné s výkonností peněžního trhu nebo spořících účtů.

Průměr zvyšují fondy se splatností v dobách rozmachu – v roce 2006 mohl i fond s omezenou participací na růstu akcií snadno vydělat přes 11 procent p. a. Při platnosti během posledních dvou let samozřejmě častěji došlo na zajištění a řada fondů vyplatila pouze investovanou částku.

Je to vlastně určitý paradox – pokud nastane situace, kvůli které si zajištěnou investici kupujeme, ztrácí nákup vlastně smysl. Malého výnosu s vysokou mírou jistoty dosáhneme i na peněžním trhu nebo v bance. Naopak v době boomu zajištění platíme "zbytečně". Kdy býčí trh skončí, samozřejmě nikdy nelze vědět s jistotou, takže zajištěné instrumenty nepochybně zůstanou populární i v budoucnu.

Občas se ovšem vyskytnou investoři, kteří by chtěli zajištěný instrument na 10 či 15 let. V dlouhodobém horizontu už ale taková investice poněkud ztrácí smysl – pravděpodobnost, že portfolio nebude alespoň "na svém" je poměrně malá (už proto, že garantovaných 100% původního vkladu bude mít za 15 let díky inflaci mnohem menší hodnotu...).

Kupříkladu konzervativní portfolio programu Conseq Active Invest má za posledních pět let, což je typická doba splatnosti zajištěných fondů, výnos necelá 3% p.a. před odečtením správního poplatku. To samozřejmě nezaručuje budoucí výnosy, ale ukazuje to, že diverzifikované portfolio poskytuje slušnou míru jistoty i v turbulentních dobách. Opatrného investora pak uspokojí některý program "životního cyklu", který investici ochrání před poklesem na konci jejího horizontu.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Aleš Tůma

Absolvoval VŠE v Praze, během studia působil v ekonomických rubrikách HN a Aktuálně.cz. Rok strávil na stáži v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Publikoval ekonomické kom ...více

Absolvoval VŠE v Praze, během studia působil v ekonomických rubrikách HN a Aktuálně.cz. Rok strávil na stáži v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Publikoval ekonomické komentáře v HN, MF Dnes, Reflexu, Respektu či na Neviditelném psovi. Od podzimu 2008 píše pro Finmag a od roku 2009 pracuje jako analytik se zaměřením na finanční trhy a investiční produkty. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 8 z 8 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Fiskální unie: třaskavá koncentrace moci

Evropská banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. Pavel Kohout exkluzivně o měnovém dopingu, o neprozřeteln...

Poučení z iPadu

Deficit obchodu Spojených států s Čínou dosáhl v roce 2011 hodnoty tří set miliard dolarů, což je další rekord, uvádí The Economist. Oficiální data jsou však podle britského časopisu silně nadhodnocená.

Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Všeobecně akceptovaný mýtus o tom, že v moderních západních společnostech mají téměř všichni srovnatelné šance uspět, je v rozporu se skutečným stavem. Pro naprostou většinu z nás platí, že naše životní šance jsou v zásadě určeny tím, do jaké společe...

Dohoda pro kočku

Merkelová a Sarkozy vůbec netuší, jak z krize ven. Česká republika má dobré důvody odmítat unijní pakt o rozpočtové odpovědnosti.

Vzpomínky podnikatele: Podnikáš? Zaplatíš!

Polemizovali jsme na našich stránkách o tom, jak těžké je podnikat a zaměstnávat lidi. Psali jsme o nákladech, které si žádá podnikání samo, ale především o nákladech, které si nárokuje stát. Druhým dílem zprávy z budoucnosti, kterou pro naše čtenáře...

Vzpomínky podnikatele aneb poučení z Andora Jakaba

Andor Jakab nechce doma v Maďarsku zaměstnávat lidi, protože státu musí za každého zaměstnaného občana vyplatit nájemné vyšší, než bude činit mzda onoho občana. Jeho rozhodnutí vzbudilo vášně i v Česku. A to nám po Maďarech nic není. Co potom vzbudí ...

Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Dva američtí experti na teorii her vysvětlují, co je špatné se současným chápáním duševního vlastnictví. Kde jiní argumentují pomocí klišé, Boldrin a Levine šermují statistikami.

Světová finanční válka je tu

Čína přestává používat dolar, kde je to jen možné. Na vyloučení dolaru ze vzájemného obchodu se Čína domluvila i s Japonskem. Má to svoji logiku, Čína je největším japonským obchodním partnerem, větším než Spojené státy. Čím víc zemí se nechá tímto p...

Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Právníci, ekonomové a filozofové se přou o koncept takzvaného duševního vlastnictví už pěkných pár desítek let, nicméně „většinový“ člověk se o něj začal pořádně zajímat až nedávno. To když na svět svět přišel internet, piráti a stahovači a odešel zá...

Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení I: Kdo tady vlastně vládne

Je mnoho důvodů domnívat se, že se podařilo vybudovat bezrůstovou společnost. Její reálná podoba se však od původního ideálu ekologů a humanistů liší stejně radikálně, jako se socialismus sovětského typu lišil od představ utopických socialistů, píše ...







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Jan Daniel: Obávám se, že to že lidé z nižších vrstev nemohou vystoupat do vyšších bylo míněno z hlediska statis... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Michal Jeřábek: A jinak to ani nejde dohromady s tímto: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2095549/Right... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Michal Jeřábek: A máte na to IQ nějaký výzkum? Protože platí, že lidem s vysokým IQ se může narodit "blbec" a neinte... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Petr Hampl: Reakce na pana Della: Obávám se, že si nerozumíme. Tvrdíte, že pokud je člověk dost pracovitý a s... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Adam Čabla: Děkuji za článek, víceméně se s ním ztotožňuji. více
Meze poznání: kdo zná všechno, rozhoduje špatně

Stanislav Dvořák: Nevidím v tomto případě větší rizika z centralizace a koncentrace moci když ČNB dlouhodobě reaguje t... více
Fiskální unie: třaskavá koncentrace moci

Roman Řípa: Ad "Může ale fungovat i jako poučka pro hospodářskou politiku vlády: jen podpora odvětví s vysokými ... více
Poučení z iPadu

Pat Bateman: Ano, ta první varianta je definice levice, ta druhá je definicí pravice. Chudí voliči (průměrní) tot... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Pat Bateman: Tady někdo nepřečetl ten článek (tedy i jeho první díl) pořádně - oba dva totiž v naprostém klidu za... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Radovan Dell: V oficiální biografii Steva Jobse je popsáno, jak Jobs vysvětluje Obamovi, proč nemůže vyrábět v USA... více
Poučení z iPadu