Claimer

Zelené odpustky

Každý, kdo dnes není zelený od podlahy až po strop, je a) Rudolf Hess, b) Lavrentij Pavlovič Berija, c) Alžběta Báthoryová, d) všichni předchozí dohromady. D je správně. Naše postmoderní oteplená éra se nese ve znamení názorové plurality a obdivu k alternativnímu, přijde-li však řeč na uhlíkovou stopu, je zle. Kdo si ji nehlídá, zaslouží v lepším případě provaz, v tom horším pomalou trýznivou smrt na bio-bambusové plantáži.

Zelené odpustky

O tom, že na planetárním pocitu viny, který v nás denně pěstují média a ekologičtí aktivisté, lze vybudovat hvězdnou kariéru a vydělat slušné peníze, už bylo popsáno hodně recyklovaného papíru, stejně jako o tom, že nejhlubší uhlíkovou stopu má končetina Ala Gora. Následující příběh o „zelených odpustkách“ je už ale opravdu příliš silná káva, jakkoliv „fértrejdově“ na první pohled vypadá.

O projektu Carbonfund.org jsem se poprvé dozvěděl, když jsem připravoval svůj poslední příspěvek o alternativním knihkupeckém domě. BetterWorldBooks.com totiž každému kupujícímu slibuje, že k němu dorazí „karbonově neutrální zásilka“- tedy zásilka s nulovou uhlíkovou stopou v zádech.

Vždyť to není možné, napadlo mě okamžitě. Objednanou knihu mi přeci nedoveze ani obojživelný cyklista, ani David Copperfield, ale pocestuje po (notně zjednodušené) ose: automobil, přepravní pás, loď, přepravní pás a na závěr ještě jednou automobil, a každý z těchto dopravních prostředků z logiky věci potřebuje „z něčeho žít“. Proklikl jsem proto na stránky Carbonfund.org, abych se dozvěděl, jak se věci mají.

Informace o vynálezu převratného bezestopého teleportu jsem na webu bohužel nenalezl. Zato jsem našel tuny klasické zelené propagandy završené vpravdě geniálním projektem „karbonových protiúčtů“, které jsou v současnosti „jediným spolehlivým řešením vedoucím k vymazání uhlíkové stopy“ a následnému nirvanickému vyvanutí. Nejde přitom o nic jiného, než o věrnou repliku středověkého odpustkového systému.

A jak to celé funguje?

Na stránkách Carbonfundu si pomocí speciální kalkulačky spočítáte, kolik že tun oxidu uhličitého ročně vypustíte do vzduchu. Zelení kněží moc dobře vědí, že pocit viny mohou mít jak firmy, tak i jednotlivci, proto je vše náležitě diverzifikováno. Jakmile své břemeno naklikáte, stránka vám každou vaší tunu vypuštěnou do atmosféry vynásobí deseti a za výsledek přidá USD. Hotovo dvacet.

Pak už stačí jen vybrat způsob platby, spokojeně si oddechnout a hurá na letiště provětrat nového Gulfstreama G650. Vaše uhlíková stopa je přece nulová, tak co má být.

Příjemci odpustků slibují, že za odeslané peníze realizují celou řadu projektů redukujících ekologickou zátěž matičky Země. Vybrat si můžete z výstavby elektráren na obnovitelné zdroje, reforestace či propagace energetické úspornosti. Co k tomu dodat, že?!

V jednoduchosti je krása. Ale i krása může být primitivní…

Zatímco se hrdě pyšníme tím, že žijeme ve světě bez víry, vyvázáni z tradic a všemožných tlaků, které nám, nespoutaným Prométheům, dříve svazovala křídla, budujeme si kolem sebe novou dogmatickou víru, která nás vrhá o pět století zpět, do doby, kdy stačilo pár grošů, dva zdrávasy a tři otčenáše a bylo po starostech.

Závěrem přiložím ještě jednu perličku. Pod záložkou Carbon Calculator na stránce nenajdete jen rozdělení na jedince a firmy. Kromě nich je zde i třetí položka: svatby! Církevní paralela tak nabývá obludných rozměrů. „Vaše svatba je oslavou vašeho budoucího soužití, proč proto zároveň s tím neoslavit také budoucnost planety,“ píší autoři webu.

Pozvete-li 60 hostů, z nichž tři přiletí, a zbytek přicestuje osobními auty, a připočtete-li jednu noc hotelového ubytování, ztěžkne vaše svědomí o osm tun oxidu uhličitého.

Nebojte! Nic není ztraceno, vykoupit se můžete za 80 USD.

Vše v souladu s krédem: Reduce what you can, offset what you can’t…

P.S: Doma mám tři odpadkové koše, biologický odpad vynáším na kompost, do práce jezdím vlakem a sebestředný páprda na Hradě mě naplňuje posvátným odporem. Čeho je ale moc, toho je příliš.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálním systémem. Během studia publikoval reportážní texty v periodikách Reflex, Respekt, Týden, Dnes…) a působil v PR oddělení Ekonomické k ...více

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálním systémem. Během studia publikoval reportážní texty v periodikách Reflex, Respekt, Týden, Dnes…) a působil v PR oddělení Ekonomické komory České republiky v Jižní Koreji, svou profesní kariéru však odstartoval jako portýr. Od března 2008 pravidelně přispíval do Finančního magazínu, kam v září 2009 nastoupil jako editor. V lednu 2010 se stal jeho šéfredaktorem. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 3 z 3 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.

Mitterandův dědic Hollande

François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem a také skončil: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá, říká Pavel...

Evropa prohrává vlastní budoucnost

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropsko...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde HYPERLINK

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě sedm dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde

Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě šest dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouv...

Čína nabízí peníze. Nepřijdou nás ale moc draho?

„Je otázka, zda nám kromě peněz můžou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíš záporná,“ píše Luboš Palata z Varšavy, kam se sjeli zástupci států nejen střední Evropy, aby se ucházeli o čínské investice.

Jan Sokol: Svinstva byla v naší politice vždycky. Je dobře, že konečně vyplouvají na povrch!

V pokračování exkluzivního rozhovoru s filozofem Janem Sokolem se budeme bavit o české politice. Klesla naše politická scéna na úplné morální dno? Jak naši společnost ničí korupce? A jaké názory nás ve světě nejvíce poškozují?







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Robert Kubíček: Připojuji se do písmene. více
Pavel Kohout: Stavební omerta

viglib: Ja se bohuzel obavam, ze clanek ukazuje hlavni problem investoru (ano, investoru, nikoliv investic).... více
Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Pavel Verner: Toto není ojedinělý případ. VŠUDE, kde je i jen náznak čehokoli státního, se nezřízeně plýtvá. Vše s... více
Pavel Kohout: Stavební omerta

Radek Doležal: Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit. více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Tomáš Kocourek: "Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta" Vysvětlete mi prosím ně... více
Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Miroslav Hnilička: Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vn... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jan Krejčí: Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jiri Novotny: Palata je neznalý více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

František Marčík: Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Aleš Staněk: Nemusím s každým názorem pana Kohouta souhlasit, ale pozorný čtenář pochopí, že skutečnosti, které k... více
Pavel Kohout: Stavební omerta