Banky krizi ustojí. Budou padat kampeličky?

Aleš Tůma, Finanční poradenství, 21.06.2012

České banky jsou podle České národní banky stabilní, bez problémů by přežily i výrazné zhoršení ekonomické situace. Družstevní záložny už tak vzorné nejsou.

Nejnovější zátěžové testy bank dopadly dobře. I při scénáři pojmenovaném optimisticky Evropa v depresi a ztráta důvěry by se žádná z nich nedostala do problémů, uvádí nová Zpráva o finanční stabilitě ČNB.

Pro záložny je zpráva poněkud méně příjemné čtení. „Sektor nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům,“ konstatuje suše. Dodává, že odvětví by prospěla reorganizace, ovšem bez dalších podrobností.

Prosím dva rohlíky a jednu hypotéku

Záložny jsou sice v poměru k bankám titěrné, ale rychle rostou. Během jednoho roku zvýšily svůj podíl na vkladech v Česku z 0,7 na 0,9 procenta. Objem úvěrů roste také raketově, některé kampeličky za poslední dva roky nabobtnaly několikanásobně.

Mnoho klientů do otevřené náruče záložen poslaly i banky, které po roce 2008 zpřísnily podmínky úvěrování. Často jde tedy o méně bonitní dlužníky, čemuž odpovídají i sazby. Průměrný úrok všech bankovních úvěrů je 5,1 procenta ročně., kdežto u kampeliček 8,1 procenta.

A zatímco banky mají něco málo přes šest procent špatných úvěrů a číslo nijak extrémně neroste, u kampeliček stouplo z necelých 12 procent na konci roku 2010 na 16 procent na konci toho loňského (a to už je po naředění nově poskytnutými úvěry).

Rekordmanem je aktuálně záložna Creditas. Ke konci prvního kvartálu 2010 měla rozpůjčováno 469 milionů korun, z toho 5,5 procenta problémově. Letos na jaře už byl objem úvěrů 3,6 miliardy a pohledávky se selháním vyskočily na 37 procent. Sice jde hlavně o nejmírnější stupeň, tzv. nestandardní pohledávky, ale takové číslo by asi i španělského bankéře přimělo štípnout se, jestli sní či bdí. Záložna má sice kapitálovou přiměřenost vyšší než požaduje regulace, ale podle všeho už kapitál preventivně navyšuje – v dubnu členům nabídla možnost vložení dalších členských vkladů.

Úvěry se selháním zahrnují tři stupně: nestandardní, pochybné a ztrátové. Nestandardní pohledávka je sice v prodlení, ale alespoň částečné splacení je vysoce pravděpodobné. Ztrátová pohledávka nebude pravděpodobně splacena vůbec, nebo jen z malé části. 

• Aktualizováno! Stanovisko záložny Creditas najdete pod článkem

Přej si něco, padá kampelička...

Mají se tedy vkladatelé v záložnách bát? Nijak zvlášť. Vlastně vůbec. Nemusí se vzrušovat debatami o kvalitě úvěrových portfolií, řízení rizik a míře upokojení pohledávek z prodeje zastavených nemovitostí. Zákonné pojištění je zákonné pojištění, proto don’t worry, be happy. Fond pojištění vkladů má zhruba 22 miliard korun, což by pohodlně pokrylo i hypotetický hromadný krach záložen.

Jeden drobný zádrhel tu ovšem je. Fond pojištění vkladů musí ze zákona vyplácet vklady velmi rychle - do 20 pracovních dní od vyhlášení platební neschopnosti. Jenže mezi zjištěním, že záložna krachuje a faktickým vyhlášením platební neschopnosti může uběhnout docela dlouhá doba.

Nedobrovolný termínovaný vklad

Letos na začátku března přišla o licenci záložna Unibon (která kromě toho, že nebyla zrovna finančně silná, také porušovala pravidla úvěrování spřízněných osob). Od té doby úřaduje likvidátor, který zjišťuje, kolik peněz bude firma v likvidaci schopna vyplatit klientům ze svého.

Zatím ale záložna formálně není v insolvenci, tudíž Fondu pojištění vkladů nezbývá než čekat, stejně tak klientům. Pro majitele termínovaných vkladů s delšími výpovědními lhůtami se toho zas tak moc nemění. Majitelům běžných a spořicích účtů nezbylo než smířit se s tím, že teď mají vlastně termínované vklady...

Závěr je tedy vcelku optimistický. Že je poněkud perverzní systém, který zákonem přímo podporuje fungování finančních institucí se špatnými úvěry v řádu desítek procent, to ponechme na jinou diskuzi. Z makroekonomického pohledu mívá konec konců daleko horší dopady morální hazard ve velké bance než v malé kampeličce.

Stanovisko záložny Creditas

Záložna Creditas požádala redakci o zveřejnění svého stanoviska

• Hodnota podílu úvěrů se selháním roku 2012 je do značné míry ovlivněna skutečností, že se záložna rozhodla aplikovat výrazně přísnější standardy pravidel obezřetnosti zejména v oblasti kategorizace pohledávek. Tento režim vychází z uznávaných zásad a postupů, které byly poprvé aplikovány v r. 2011. Účetní závěrka záložny za rok 2011 prošla auditem předního renomovaného auditora PricewaterhouseCoopers Audit, který k ní vydal auditorskou zprávu s výrokem „bez výhrad“. (Pozn.: Ne všechny záložny mají výsledky auditované některým z auditorů tzv. „velké čtyřky“, což je naopak běžným standardem prakticky celého bankovního sektoru.) Uváděná hodnota roku 2010 přitom odráží mírnější pravidla, a není proto s hodnotou roku 2011 vzájemně konzistentní. Z prezentovaných srovnávacích hodnot o ostatních družstevních záložnách není rovněž zřejmé, zdali vychází z aplikace vzájemně konzistentních pravidel obezřetnosti, respektive jak jsou tyto hodnoty relevantní co do vzájemné srovnatelnosti.
• Aplikace obezřetného postupu ovšem neznamená, že by záložna realizovala ztráty nebo ztrácela prostředky v důsledku faktického selhání úvěrových případů.
• Jak je rovněž uvedeno v auditované účetní závěrce za rok končící k 31. prosinci 2011, záložna v roce 2011 provedla úpravy splátkových kalendářů fotovoltaických podniků, vyplývající ze změny právního rámce pro jejich podporu, přičemž tyto úpravy mají z definice a při respektování pravidel obezřetného podnikání za následek klasifikaci úvěru jako „se selháním” v kategorii „nestandardní”, aniž v těchto případech došlo ke skutečnému faktickému selhání nebo zhoršení úvěrové návratnosti poskytnutých prostředků.
• Záložna průběžně udržuje stabilní kapitálovou pozici, hodnota klíčového ukazatele kapitálové přiměřenosti k 31. 3. 2012 představovala 13,02 % (k 31. 12. 2011: 12,86 %), přičemž minimální zákonný požadavek je regulatorně stanoven na 8 %.